„Středomořská strava“ je sice nadužívaný pojem, na druhou stranu jde o jednu z mála „diet“, u které máme alespoň nějaké spolehlivé údaje o její prospěšnosti. Což ovšem neznamená, že by byly tyto údaje úplně neprůstřelné a nenapadnutelné, jak ilustroval i jeden prominentní příklad z posledních dní.
Týká se velké studie zveřejněné v roce 2013 ve slavném časopise New England Journal of Medicine, podle jejíchž výsledků středomořská dieta (v daném případě v podobě přísunu ořechů a olivového oleje účastníkům) snižuje výskyt kardiovaskulárních onemocnění. Studie zahrnovala zhruba sedm a půl tisíce lidí, trvala necelých pět let a vzhledem ke svému rozsahu byla poměrně hojně citována (cca 1860krát) a notnou měrou tedy zřejmě přispěla k tomu, že lékaři středomořskou dietu doporučují pacientům se zvýšeným rizikem infarktů či jiných srdečních obtíží.
13. června ovšem autoři svou úspěšnou studii stáhli. Důvodem byly dvě chyby v designu studie, konkrétně při dělení účastníků do jednotlivých skupin, jichž si všimli až vnější pozorovatelé při analýze dat. Účastníci byli rozděleni do tří skupin: jedna dostávala navíc ořechy, další olivový olej a kontrolní skupina dostala jen radu, aby si hlídala příjem tuku.
Jedna chyba byla až překvapivě nepřekvapivá: autoři z výsledku neodstranili členy jedné rodiny, kteří byli ve stejné skupině. Členové jedné rodiny spolu sdílí mnohem více než jen stravu, například prostředky, geny, společenské postavení atd. Tyto vlivy snadno přebijí nějakou tu lžíci oleje či ořech navíc, a tak mohou zkreslovat celkový výsledek studie. To je známý problém, který autoři neměli dopustit.
Poněkud nezvyklejší je druhá chyba, která padá na hlavu jednoho ze spolupracovníků přímo na místě studie na španělském venkově. Ten pracoval v malé vesnici, kde se nic neutají. Lidé si mu tedy po začátku studie začali stěžovat, že zatímco oni dostávají jen ořechy, či vůbec nic, sousedi mají olivový olej zdarma. Dotyčný tak udělal to nejjednodušší, co mohl: všechny obyvatele zapsal do stejné skupiny (do té, která dostávala olivový olej), aby měl od jejich stížností klid. Nikomu to nenahlásil. Vznikla tak silná skupina „subjektů“, které měly společného mnohem více než jen stravu.
Celkem tak z výsledné analýzy musely být vyřazeny výsledky zhruba pětiny účastníků (přesně 1 588 osob), jejichž zařazení do té či oné skupiny zřejmě nebylo náhodné. A i když si těžko představit, že by autoři svou vlastní práci „pitvali“ s nadšením, výsledek je nejspíše potěšil: obstál. „Středomořská dieta“ v podobě olivového oleje a ořechů navíc i podle „přepočítání“ snížila riziko výskytu srdečních onemocnění, píší autoři ve svém novém článku, který zveřejnili zároveň se stažením starého. Efekt byl v obou případech zhruba stejně veliký; riziko srdečních komplikací se snížilo o necelou třetinu.
Výsledek ilustruje v první řadě známou skutečnost, že chyby k vědě patří a nepředstavují problém, pokud je někdo opraví. A také poněkud méně potěšitelnou skutečnosti, že „věda o stravování“ bohužel často musí spoléhat na velmi nepřesné údaje – z velké části proto, že lidé si pochopitelně dělají (a jedí), co chtějí.