Norští a japonští badatelé společně vyvinuli nový materiál spojující pouštní písek a dřevěné piliny v náhradu betonu využitelnou zatím především při budování chodníků.
Vzorky botanického pískovcového betonu tvarované za tlaku 30 MPa (vlevo) a 50 MPa (vpravo) © NTNU
Asi 30,5 mil. km2 zemské souše pokrývají pouště, které jsou z podstatné části tvořeny pískem. Jde o ohromné množství písku. Současně se písek pro výrobu betonu často těží z říčních den a břehů nebo z podzemí či z mořského dna. Ve všech těchto případech s vážnými dopady na přírodu a životní prostředí.
Norsko-japonský výzkumný tým Norské univerzity vědy a techniky (NTNU — Norwegian University of Science and Technology) a Tokijské univerzity hodlá řešit tento environmentální tlak těžby písku právě tím, že využijí pro výrobu betonu písek pouštní. Svému postupu říkají botanical sand concrete (BSC) nebo kratším výrazem sandcrete.
Jak říká Ren Wei z Tokijské univerzity, problém tkví v tom, že pouštní písek je příliš jemnozrnný. Kvůli tomu není vhodný jako spojovací materiál do betonu a výsledný beton není dostatečně pevný pro stavby. Aby s kolegy nalezli vhodné řešení, museli nějakou dobu experimentovat. Po celé řadě pokusů zjistili, že ideální je recept, který zahrnuje díl pouštního písku, díl dřevěného prášku a vystavení této směsi teplotě 180 °C a vysokému tlaku.
Namísto chemické rekce s cementem, která je základem fungování klasického betonu, spoléhá sandcrete na lignin, organický polymer hojně zastoupený ve dřevu. Za vysoké teploty a tlaku lignin změkne a začne se chovat jako přírodní lepidlo, které spojuje dohromady částice písku. Přispívá k tomu i zásaditá povaha písku. Tímto způsobem vznikne betonový materiál, který je podle japonských průmyslových standardů vhodný pro chodníky. Beton z pouštního písku by měl být smysluplný především v aridních, tedy velmi suchých oblastech, kde se takový písek nachází.