CCS systém skupiny Wärtsilä dokáže zachytit většinu oxidu uhličitého obsaženého ve výfukových plynech lidí, převést ho na kapalnou formu a v přístavu předat k dalšímu využití nebo k dlouhodobému uskladnění.
CSS je navržen pro dodatečnou montáž na stávající lodě © Wärtsilä
Ať už je to kvůli obavám o životní prostředí, nebo úzce ekonomickým zájmům, zdá se, že společnosti, které se věnují lodní přepravě, teď kladou větší důraz na omezování emisí uhlíku. V roce 2022 byly nákladní lodě přímo zodpovědné za zhruba 859 milionů t oxidu uhličitého, který vypustily do atmosféry. Zhruba 79 % tohoto množství padá na vrub velkých lodí.
Celý sektor lodní přepravy přitom podle odhadů přispívá až 3 % k celkovému objemu antropogenních (vyvolaných člověkem) emisí oxidu uhličitého. Mezinárodní námořní organizace (IMO) usiluje o dosažení nulových čistých emisí do roku 2050. S pokutami po tomto datu až do výše 380 USD za tunu neschváleného uhlíku se technologie snižování emisí v dnešní době těší velké pozornosti. Zároveň je zde ovšem i velký prostor pro inovace, které by mohly tyto emise snižovat.
Mořský vzduch teď možná bude méně zatížený emisemi oxidu uhličitého díky pozoruhodnému systému CCS (carbon capture solution) skupiny Wärtsilä.
Systém CCS vyvíjejí od roku 2019. Jeho účelem je zachycovat oxid uhličitý z výfukových plynů nákladních lodí spalujících nejrůznější paliva. Technologie jako taková není úplně nová. Jednotlivé prvky, které ji tvoří, se v plynárenském, ropném a chemickém průmyslu používají již po celá desetiletí, ale Wärtsilä se rozhodla vytvořit z nich modulární systém, který je škálovatelný a lze jej instalovat do lodí nových i stávajících. Bude jej tedy možné snadno upravit i tak, aby vyhovoval lodím, které již systémy čištění výfukových plynů mají.
Principiálně jde v podstatě o pětistupňový proces. Nejprve se výfukové plyny z lodních motorů očistí od pevných částic, jako jsou saze, a znečišťujících látek, jako jsou oxidy dusíku a oxidy síry. Po vyčištění a ochlazení se výfukové plyny dostanou do absorpční komory, kde je CO2 absorbováno kapalným aminovým rozpouštědlem. Přesné složení tohoto rozpouštědla je pochopitelně záležitostí chráněného know-how firmy, ale pravděpodobně se jedná o nějakou variantu směsí na bázi monoethanolaminu (MEA), diethanolaminu (DEA) a piperazinu. Jakmile je absorpce dokončena, rozpouštědlo se přesune do stripovací komory, kde se zahřívá. Tím se CO2 opět uvolní do plynného skupenství, následně stlačí, vysuší a ochladí tak, aby došlo ke zkapalnění. Poté se uloží v palubních nádržích pro pozdější vykládku v přístavu. Podle skupiny Wärtsilä dokáže systém CCS uskladnit až 70 % oxidu uhličitého z emisí během plavby lodi. V únoru 2025 byl kompletní systém instalován na lodi pro přepravu ethylenu Clipper Eris, kde prodělal intenzivní testy. Systém dokázal zpracovat z emisí motorů lodi, které spalovaly běžný námořní topný olej, asi 50 t oxidu uhličitého denně.
