Biohybridní mikro- či nanoroboty, které spojují biologické entity se syntetickými nanomateriály, se ukazují jako velmi slibné pro rozmanité biotechnologie. Doposud používané postupy výroby takových biohybridních robotů, založené na fyzické hybridizaci, ale často provázejí obtíže, které vedou k narušení rozhraní mezi biologickým a syntetickým materiálem a ohrožují funkce biohybridních robotů.
Schematické znázornění odstraňování chlorpyrifosu bioboty poháněnými magnetickými rostlinami (MPB) pod příčným rotujícím magnetickým polem © NPG Asia Materials
Tým VŠCHT v Praze, který vedl Martin Pumera, ředitel Centra pro pokročilé funkční nanoroboty, vyvinul magnetické rostlinné bioboty, které vznikají biologickou cestou. Badatelé pěstovali kalusové kultury, které představují nediferencované pletivo z rostlinných buněk, v tomto případě z rajčat, v médiu s feromagnetickým nanomateriálem. Jde o oxid železa, který proniká do buněk kalusové kultury během jejího růstu. Není toxický a podporuje růst kultury.
Takto vytvořené magnetické bioboty excelovaly v odstraňování organofosfátu jménem chlorpyrifos, který se běžně používá jako insekticid, ale zároveň jde o nebezpečnou toxickou látku, ohrožující lidské zdraví i životní prostředí. Bioboty odstranily 80 % této látky v prostředí. Zároveň dosahovaly vysoké růstové rychlosti. Výsledky experimentů ukázaly, že bioboty by bylo možné použít i k odstraňování těžkých kovů.
Nanočástice oxidu železa poskytují biobotům magnetické vlastnosti a zároveň zlepšují růst kultury i mechanické vlastnosti buněk. Díky jejich magnetismu lze bioboty ovládat vnějším magnetickým polem. Jak uvádí Pumera, zásadní výhodou magnetických rostlinných biobotů je jejich snadná a rychlá příprava, kterou lze jednoduše převést do výroby v průmyslovém měřítku.