Stavba lešení, vstup do stísněných prostorů, práce ve výškách — po desetiletí neodmyslitelná součást průmyslových inspekcí. Nová generace průmyslových dronů tento obraz radikálně mění. S ultrazvukovými sondami, termokamerami a lidarem míří do míst, kam člověk nemůže nebo nesmí — a vrací se s daty, která mluví přesněji než lidské oko.
Průmyslové drony byly dlouho vnímány především jako „létající fotoaparáty či kamery“ — rychlý způsob, jak vizuálně zdokumentovat střechu, fasádu nebo komín. Dnes je tato představa zastaralá.
Od kamery k NDT nástroji
Moderní inspekční drony nosí mnohá užitečná „zatížení“ (payloady), zařízení provádějící plnohodnotné nedestruktivní testování (NDT — non-destructive testing) přímo za letu. Ultrazvukové sondy měří tloušťku stěn potrubí, nádrží nebo komínů bez dotyku ruky. Senzory na bázi vířivých proudů (PEC — pulse eddy current) odhalují korozi pod tepelnou izolací, aniž je nutné izolaci sejmout. Lidary mapují vnitřní geometrii uzavřených prostor s milimetrovou přesností.
Změna není jen technická — je to změna filozofie inspekce. Inspektor zůstává na zemi, v bezpečí, dron vykonává rizikové operace místo něj a často i rozšiřuje jejich možnosti.
Dron Elios 3 s kolizně odolnou ochrannou klecí umožňuje lety v těsném kontaktu se stěnami uzavřených prostor — nádrží, kotlů, potrubních tras — bez rizika havárie © Flyability
Čísla, která přesvědčují
Příklady z praxe ilustrují, o jak zásadní posun jde.
Ve firmě Bilfinger v chemickém závodě použili inspektoři dron Voliro T k prověrce tří destilačních kolon a přilehlého potrubí. Tradiční metoda s lanovým přístupem vyžadovala osm dní a tým 3—5 lidí. S dronem byl úkol hotový za necelé tři dny a stačili na něj dva lidé. Výsledkem je 30% snížení nákladů na inspekci.
Nippon Steel Technology, člen japonské ocelářské skupiny Nippon Steel, nasadil dron Elios 3 s UT payloadem pro inspekce vysokých pecí, komínů a dalších obtížně přístupných konstrukcí. Výsledkem bylo zkrácení doby inspekcí o 50 %. Zároveň firma sbírá data pro budoucí digitální dvojčata celých provozů.
Společnost Suncor Energy v kanadské Albertě řešila problém s korozí pod izolací (CUI) na velkých zásobnících. Tradiční postup zahrnující sejmutí izolace, stavbu lešení, ruční ultrazvukovou prověrku (UT — ultrasonic testing) by vyžadoval přibližně 18 000 CAD (kanadských dolarů), tedy cca 270 tis. Kč na jedno místo měření. Dron Voliro T vybavený PEC (pulsed eddy current — pulzní vířivé proudy) senzorem Sixpec [součást firmy Voliro; technologii PEC vylepšila a vytvořila senzory, které se dají připevnit na speciální létající drony — pozn. red.] zvládl totéž bez sejmutí izolace a bez lešení. Úspora zde údajně dosáhla plných 90 % nákladů na každé měřené místo.
A konečně firma ConocoPhillips nasadila automatizovaný dron v „boxu“ DJI Dock 2 [plně automatická a bezobslužná základna pro drony DJI Matrice 3D, která umožňuje dronům létat a sbírat data zcela bez přítomnosti pilota — pozn. red.] na terminálu Teesside v Británii. Automatické lety probíhají 2× denně a zachycují termální i vizuální data ze 375akrového areálu nádrží. Inspekční přelet, který dříve trval osm hodin, nyní trvá 16 minut.
Česká stopa: jaderné elektrárny v roli průkopníků
Průmyslové drony pronikají i do nejpřísněji regulovaných provozů v Česku — do jaderných elektráren. Například ta dukovanská využila drony při inspekci kondenzátorů parních turbín v rámci plánované odstávky třetího bloku. Celkem bylo provedeno 80 letů uvnitř technologie. Vizuální kontrola příhradových konstrukcí, potrubí a svarů, ale i ultrazvukové měření proběhly zcela bez nutnosti stavět lešení uvnitř kondenzátorů. Inspekci zajišťovala společnost VZÚ Plzeň.
„Celkem jsme ke kontrolám čtyř kondenzátorů potřebovali 80 letů. Detailní závěry jsme byli schopni předat během tří dnů,“ uvedl Filip Schmidt, specialista kontrol z VZÚ Plzeň.
Ještě dál zašli v Jaderné elektrárně Temelín, kde ČEZ ve spolupráci s VZÚ Plzeň a s firmou Fly4Future testuje plně autonomní drony, které se obejdou nejen bez obsluhy, ale též bez satelitní navigace, díky čemuž zvyšují svou nezávislost i zranitelnost. Drony si samy zmapují prostor, naplánují trasu, detekují místa vyžadující zvýšenou pozornost a vrátí se na startovní místo. Umělá inteligence pak vyhodnotí, která místa potřebují servisní zásah. Zatím jde o testovací provoz, ale směr je zřejmý.
A certifikovaná dronová inspekce s AI se prosazuje i v energetice obnovitelné. Česká fotovoltaická asociace v květnu 2025 udělila první certifikaci pro dronové inspekce solárních elektráren — zlínské firmě Dronetech. Její systém dronů s termokamerami a algoritmů strojového učení dosáhl při nezávislém ověření přesnosti detekce závad 99,6 %.
Dron Voliro T zvládá unikátní všesměrový let s naklápěcími rotory, díky nimž dokáže přiložit sondu na libovolně orientovaný povrch s přesně definovanou přítlačnou silou © Voliro
NDT z výšky: metody, které drony zvládají
Přehled NDT metod, které dnes průmyslové drony běžně nebo experimentálně využívají:
- vizuální inspekce (VT) — základní a nejrozšířenější využití, dnes obvykle s využitím vysokého (4K) rozlišení kamer,
- ultrazvukové měření tloušťky (UT) — využívající přímý kontakt sondy se strukturou, např. k měření stěn potrubí, nádrží, komínů,
- pulsní vířivé proudy (PEC) — prověřuje koroze pod izolací bez nutnosti demontáže,
- termografie — detekuje teplotní anomálie, a tedy např. úniky či vady izolace,
- lidar — zajišťuje 3D mapování vnitřních prostor, např. při detekci deformací nebo pro vytváření 3D modelů,
- radiometrické měření — pro specializované aplikace v jaderném průmyslu.
Jednu z důležitých inovací pro potřeby výše uvedených inspekčních nasazení přinesl např. dron Elios 3 (Flyability) s kolizně odolnou ochrannou klecí, který umožňuje lety v těsném kontaktu se stěnami uzavřených prostor — nádrží, kotlů, potrubních tras — bez rizika havárie. Dron Voliro T pak přidává unikátní všesměrový let s naklápěcími rotory, díky nimž dokáže přiložit sondu na libovolně orientovaný povrch s přesně definovanou přítlačnou silou.
Autonomie jako další skok
Dosavadní drony vyžadují pilota. Nastupující generace to mění.
EG.D (distribuční firma skupiny E.ON) společně s FEL ČVUT otestovala systém HIVE pro autonomní inspekce elektrického vedení. Kooperující drony si samy zmapují prostředí lidarem, rozpoznají izolátory a automaticky naplánují celou misi. Při demonstračním testu u Horní Cerekve byl zkontrolován úsek vedení délky 5—6 km se 100% úspěšností a o 150 % vyšší efektivitou oproti tradičním dronům řízeným pilotem.
Trh dronových NDT systémů pro energetiku a infrastrukturu byl v roce 2025 oceněn na 1,11 miliardy USD a analytici předpovídají jeho růst na 4,28 miliardy USD do roku 2036 při ročním tempu růstu přes 13 % (Future Market Insights, 2025).
Co to znamená pro průmysl
Průmyslová inspekce se proměňuje ve třech klíčových dimenzích:
- Bezpečnost: lidé nepracují ve výškách, nevstupují do uzavřených a kontaminovaných prostor. Dron jde místo nich.
- Rychlost a dostupnost dat: inspekce, které trvaly dny, se zkracují na hodiny nebo minuty. Data jsou dostupná okamžitě, ne po týdnech.
- Kontinuita provozu: čím dál více inspekcí probíhá bez odstávky — za plného provozu zařízení. To přímo snižuje výrobní ztráty.
Otázka dnes nezní, zda průmyslové drony do inspekcí patří, ale jak rychle se stanou standardem — a kdy inspekce bez dronu začne být považována za zastaralou metodu.