Se všemi jmenovanými modely jsme se mohli v uplynulých dnech při dění ve vesmíru či kolem něj setkat. Pojďme se na ně podívat trochu blíže.
To, že se Blue Origin se svojí orbitální raketou New Glenn vrátí do hry, se tak nějak počítalo, ale že čínští tchajkonauti budou potřebovat k návratu ze svého Nebeského paláce na Zemi jinou loď, než ve které přilétli, bylo překvapením nemilým. Lehký šok pak způsobilo oznámení amerického prezidenta, že vrací dříve odvolanou nominaci na šéfa NASA jistému miliardáři a amatérskému astronautu Jaredu Isaacmanovi...
Něco zaťukalo na okno
Když něco nebo někdo zaťuká na sklo vašeho okna, nemusí to být příjemné, ale většinou ani nebezpečné. Horší to už je, když vám při jízdě autem do čelního okna vletí kamínek. To už je průšvih. Ve vzduchoprázdnu kosmického prostoru pak může jít doslova o drama. V kosmické lodi nemáte dveře, abyste nevítanému návštěvníku řekli něco od plic či práskli s nimi jako u vozu a šli stopovat. Proto oznámení Čínské národní kosmické agentury (CMSA) z 5. listopadu o odkladu přistání trojice z lodi Šenčou 20, tchajkonautů Čchen Tunga, Čchen Čung-žueje a Wang Ťie, končících šestiměsíční turnus v kosmu, vzbudilo nemalou pozornost. Něco totiž „ťuklo“ do skla iluminátoru.
Nastala tak neobvyklá situace, která mohla i podstatně narušit provoz čínské orbitální stanice Tchien-kung a stala se okamžitě středem zájmu nejen kosmonautického tisku. Zejména pak, když vyšlo najevo, že jejich loď Šenčou 20 (start v dubnu 2025) byla pravděpodobně zasažena drobnými kousky kosmického odpadu. Následné potvrzení tohoto faktu tak důrazně upozorňuje na zvyšující se nebezpečí pro kosmické lety, které představuje rostoucí množství vesmírného smetí. Jsou to většinou trosky z odhozených nosných raket nebo částí satelitů, které se vznášejí ve vesmíru stovky kilometrů nad Zemí a představují nebezpečí kolizí s aktivními tělesy. A stačí i maličký kousíček takového odpadu, menší než zrnko čočky, a malér je hotov...
Paradoxem v tomto případě ovšem je, že CMSA už před více než rokem začala budovat kolem své stanice ochranný štít, který snad měla právě posádka Šenčou 20 při své rekordní vycházce trvající 6,5 hodiny dokončit. A co čert nechtěl, kousek smetí se ke kosmické lodi „prodere“ právě jen pár dní před návratem.
„Kosmická loď Šenčou 20 nesplňuje požadavky na bezpečný návrat astronautů a zůstane na oběžné dráze, aby pokračovala v příslušných experimentech,“ uvedla ve čtvrtek 13. listopadu čínská státní zpravodajská agentura Sin-chua s odvoláním na informace Čínské národní kosmické agentury.
„V okénku návratové kabiny nalezené drobné trhliny jsou podle CMSA s největší pravděpodobností způsobeny vnějším nárazem vesmírného smetí,“ dodala Sin-chua.
„Probíhá analýza dopadů a hodnocení rizik,“ uvedla později CMSA v krátkém prohlášení, aniž poskytla jakýkoli nový harmonogram pro návratovou misi, která měla původně přistát v severní Číně ve středu 5. listopadu. Bylo jasné, že končící směna má dvě možnosti: buď návrat na palubě právě 31. října přilétlé Šenčou 21, která na Tchien-kung dopravila trojici Čang Lu (2. start), Wu Fej a Čang Chung- -čang, nebo vyčkat na start záložní kosmické lodi, kterou Čína tradičně při letech na stanici připravuje.
Zvolena byla první citovaná možnost návratu a tchajkonauti Čchen Tung, Čchen Čung-žuej a Wang Ťie z Šenčou 20 tak bezpečně přistáli na Zemi v pátek 14. listopadu na palubě kosmické lodi Šenčou 21. Na oběžné dráze strávili 204 dní, vytvořili nový rekord v nejdelším pobytu na oběžné dráze mezi čínskými astronauty a velitel Čchen Tung se stal prvním Číňanem, který strávil na oběžné dráze více než 400 dní. Přineslo to ale tedy také první úspěšnou implementaci alternativního postupu při návratu posádky z orbitální stanice, a to nejen v historii čínského kosmického programu.
Posádky stanice Tchien-kung se sice nevyskytly v přímém ohrožení života, ale poškození jediné lodi, která po doletu jedné z posádek u stanice zbyla, s sebou jisté nebezpečí neslo. Pokud by se totiž po odletu Šenčou 21 odehrála na stanici nehoda např. v podobě úniku tlaku, stávající trojice by neměla šanci na bezpečný návrat na Zemi. Vzniká tedy otázka, proč CMSA nevyslala záchrannou loď vzápětí, když nosič s lodí bývá na kosmodromu připraven při každém startu na stanici.
Odpověď je nicméně poměrně jednoduchá: nebeská mechanika. Čínská kosmická agentura skutečně raketu Long March 2F a náhradní kosmickou loď Šenčou 22 připravenou ke startu má a schopnou odstartovat během pouhých osmi dnů. Šenčou 22 však měla původně startovat až někdy mezi dubnem a květnem příštího roku. A protože posádka Šenčou 20 musela zůstat na stanici o několik dní déle, než byla její mise plánována, zásoby na Nebeském paláci klesly rychleji, než se původně předpokládalo. Ty však ještě na Šenčou 22 připraveny nebyly, a loď by tedy musela letět zbytečně prázdná. Proto bylo rozhodnuto raději o pozdějším startu tak, aby mohla dopravit na stanici dodatečné zásoby potravin a případně další nespecifikovaný náklad.
Vypuštění kosmické lodi za účelem setkání a spojení s orbitální stanicí však rovněž vyžaduje, aby stanice byla ve správné orbitální pozici vzhledem k místu startu. Podle oznámení o uzavření vzdušného prostoru ve Vnitřním Mongolsku ze dne 17. listopadu tedy Čína s ohledem na výše uvedené naplánovala start náhradní lodě z kosmodromu Ťiou-čchüan na 25. listopad, tedy na termín vzdálený tři týdny od objevení trhlin v okénku návratové kabiny Šenčou 20. Vzhledem k tomu, že toto vydání Technického týdeníku vychází v den plánovaného startu, a uzávěrka obsahu tedy musela nutně proběhnout o několik dnů dříve, nemůžeme na tomto místě ještě s jistotou potvrdit, zda se start uskutečnil.
Čínské problémy v Šen-čou představují druhý obdobný incident v poměrně krátkém sledu, kdy astronauti „uvízli“ na kosmické stanici bez vyhrazené návratové lodi. Připomeňme si ságu Boeing Starliner, kde astronauti NASA Butch Wilmore a Suni Williamsová letěli v rámci prvního pilotovaného (zkušebního) letu v červnu 2024 na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS). Při přiblížení k ISS zaznamenali v kosmické lodi úniky helia a problémy manévrovacích trysek. Tehdy se NASA rozhodla dopravit Starliner zpět na Zemi bez Wilmorea a Williamsové na palubě. Jejich plánovaná 10denní mise na ISS se tak protáhla na téměř 9měsíční „stáž“. Nakonec se vrátili domů v konkurenční lodi SpaceX Crew Dragon, která byla na stanici vyslána poloprázdná, aby jim poskytla místa k návratu.
Před několika lety se ale do problémů dostala také posádka ruské lodi Sojuz MS-22 (Sergej Prokopjev, Dmitrij Petelin a astronaut NASA Frank Rubio), která byla vypuštěna na ISS v září 2022.
U Sojuzu MS-22 14. prosince toho roku došlo k úniku chladicí kapaliny právě v okamžiku, když se ruští kosmonauti Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin připravovali na kosmickou vycházku. Výstup do vesmíru byl odvolán, protože z praskliny několik hodin stříkala chladicí kapalina. Ruská strana to nejprve sváděla na náraz mikrometeoritu, ovšem podobný problém se záhy objevil také u nákladní kosmické lodi Progress MS-21. Proto Roskosmos připravil novou kosmickou loď Sojuz, která měla původně odstartovat bez posádky 20. února a nahradit tak poškozenou loď. Po úniku chladicí kapaliny u Progressu však byl termín startu Sojuzu MS-23 odvolán a odložen na březen 2023.
V Izvestijích pak vyšla reportáž Olgy Kolencové, která oficiální tvrzení o mikrometeoritech nabourala. „Fatální, v podstatě identické zásahy dvou lodí v tak krátkém časovém rozpětí a poškození totožných systémů jsou sice možné, ale velmi nepravděpodobné,“ napsala. „Únik byl ale v obou případech téměř shodný co do objemu a trvání. Rozsah a kvalita poškození tedy musely být stejné. To už i tak nízkou pravděpodobnost vnější příčiny dále posouvá směrem k nule. Spíše to podporuje úvahu o technické závadě systému. A protože se jedná o opakované selhání téhož zařízení, vede to k domněnce, že se může jednat spíše o systémové selhání než o jednorázovou výjimečnou událost!“
V obou případech kosmická loď utrpěla úplnou ztrátu chladicí kapaliny, což zvýšilo pravděpodobnost vzniku vysokých vnitřních teplot, které by mohly poškodit letové počítače nebo jiné citlivé systémy po odpojení od stanice a ohrozit i posádku.
Nakonec start Sojuzu MS-23 proběhl 24. února 2023, který však astronauty Rubia, Prokopjeva a Petelina dopravil na Zemi až 27. září 2023. Tedy po sedmi měsících od startu.
Jared se vrací
Dne 4. listopadu americký prezident Donald Trump znovu nominoval astronauta a podnikatele Jareda Isaacmana na funkci administrátora neboli šéfa NASA. Stalo se tak méně než šest měsíců poté, co mu z jakýchsi politických důvodů vzkázal, že jeho původní nominaci ruší.
Faktem je, že Jared Isaacman, dvojnásobný komerční astronaut, miliardář a milovník vojenských letadel (včetně českých L-159), budil půl roku vášně nejen v tisku, ale i v politickém zákulisí. Lobbovaly za něj špičky vojensko-kosmického průmyslu.
Pokud bude potvrzen americkým Senátem, převezme vysněnou vedoucí roli v nejmocnější kosmické agentuře, a to od zastupujícího administrátora, mimo jiné ministra dopravy a mistra světa v hodu kládou, Trumpova oblíbence Seana Duffyho, který do této funkce vpadl tak nějak neplánovaně letos v červenci. Ona totiž Jannet Petrová, úřadující administrátorka NASA, už měla tak říkajíc plné zuby zmatků způsobených „úspornými opatřeními“ Trumpovy administrativy a kandidátů na tuto funkci mnoho nebylo. Proto prezident tehdy sáhl po Seanu Duffym.
Historicky jmenuje administrátora NASA na své funkční období každý nový americký prezident. Například prezident Obama si vybral bývalého astronauta Charlese Boldena. Trump ve svém prvním funkčním období jmenoval Jima Bridenstina a Biden pak Billa Nelsona. Trumpovo druhé funkční období, které začalo po jeho volebním vítězství v listopadu 2024, se však k obsazení této klíčové role vydalo bouřlivou cestou.
Pravda, během jeho prvního funkčního období trvalo Bridenstinovi 458 dní, než se ujal úřadu, což je nejdelší doba, kdy NASA fungovala bez stálého vůdce. Tentokrát Trump postupoval rychleji a 4. prosince 2024 oznámil svůj záměr nominovat Jareda Isaacmana, miliardáře, jinak dvojnásobného astronauta a filantropa známého tím, že během mise Inspiration4 získal více než 250 mil. USD pro dětskou výzkumnou nemocnici St. Jude. Nominace, údajně ovlivněná generálním ředitelem SpaceX Elonem Muskem, byla formalizována 20. ledna 2025 po Trumpově inauguraci do funkce 47. prezidenta.
Isaacman pak 30. dubna úspěšně prošel i hlasováním senátního výboru pro obchod, vědu a dopravu díky poměru hlasů 19 : 9. Mezi ním a funkcí tak už stálo pouze konečné hlasování v Senátu. Politické turbulence však tento proces vykolejily.
Známá veřejná roztržka mezi Trumpem a Muskem (který se téměř cítil být pánem Bílého domu), umocněná dřívějším rozchodem mezi Muskem a Sergiem Gorem, tehdejším ředitelem prezidentského personálního úřadu, změnila situaci.
V květnu 2025 Gor předložil Trumpovi spis upozorňující na Isaacmanovy minulé dary Demokratické straně. Šlo sice o již dříve známé veřejně známé informace, nicméně Trumpovi posloužily k označení Isaacmana za „totálního demokrata“, kvůli nimž se rozhodl svou nominaci stáhnout. Úřadující administrátorkou NASA tehdy ještě zůstala Janet Petrová a trvalá náhrada nebyla v dohledu.
V červenci 2025 pak novým úřadujícím správcem NASA Trump překvapivě jmenoval ministra dopravy Seana Duffyho. Blízkému spojenci prezidenta se ovšem dostalo nečekané podpory též od Isaacmana, který Duffyho dokonce svezl ve své oblíbené stíhačce MiG-29 na červencové letecké show EAA AirVenture Oshkosh.
A Duffymu se v nové roli zalíbilo. Často se objevoval v médiích, kde diskutoval o ambiciózních iniciativách NASA, jako je jaderná energie na Měsíci a mise Artemis II a III. Jeho nové postavení výrazně kontrastovalo s prací na ministerstvu dopravy, kde jsou příležitosti pro pozitivní medializaci dosti menší. Není divu, že vznikl dojem, že se zdráhá vzdát se role úřadujícího správce a aspiruje na řádného administrátora. Zprávy z médií naznačují, že lobboval u lídrů kosmického průmyslu o podporu pro získání stálé pozice a mezitím veřejně kritizoval zpoždění SpaceX při vývoji lunárního přistávacího modulu (HLS) Starship pro Artemis III. Tato kritika vyvrcholila rozhodnutím Duffyho o „opětovném otevření tendru“ na HLS, což Muskovi konkurenti, zejména Bezosova Blue Origin, škodolibě uvítali. Ta navíc oslavuje druhý (vlastně první komerční) start své superrakety New Glenn se sondami Escapade k Marsu.
O místu stálého správce NASA rozhodují takříkajíc vysoké sázky v soutěži, v níž se utkali miliardář a Jared Isaacman a ministr dopravy Sean Duffy. Co zřejmě Duffymu podrazilo nohy, byl jeho nedávný návrh na začlenění NASA pod Ministerstvo dopravy, vedle agentur, jako je například Federální úřad pro letectví. Vyvolalo to ostrou kritiku. Oponenti poukazovali, že úkoly NASA v oblasti průzkumu vesmíru a letectví nejsou v souladu s agenturami zaměřenými na dopravu a takový krok by ukončil status NASA jako nezávislého subjektu.
Zejména Elon Musk se hlasitě postavil proti a zahájil osobní útoky na Duffyho. Na sociálních sítích použil pojmenování „Sean Dummy“ a „Sean ‚Dangerously Stupid‘ Dummy“ (což lze přeložit jako nebezpečný stupidní panák...). Musk zpochybnil Duffyho kvalifikaci a uvedl: „Osoba zodpovědná za americký vesmírný program nemůže mít dvoumístné IQ,“ a zároveň objasnil, že sice výslovně nepodporuje Isaacmana, ale hledá vůdce s „trojmístným IQ“.
Pravda, po stažení nominace Isaacmana mu byla v dalších měsících z různých míst stále vyslovována podpora, on se však držel v ústraní. Jeho jediným nedávným příspěvkem souvisejícím s NASA na sociálních sítích byla pocta fotografií Apolla 8 z východu Země na narozeninách astronauta Billa Anderse.
Situace se vyhrotila koncem srpna, kdy byl Gor jmenován zvláštním vyslancem pro záležitosti jižní a střední Asie a americkým velvyslancem v Indii, čímž uvolnil svou funkci v Bílém domě. A hle, už 9. října agentura Bloomberg oznámila, že se Trump a Isaacman setkali, aby diskutovali o oživení jeho nominace, což později potvrdila agentura Reuters.
A pak to zadunělo: „Jaredova vášeň pro vesmír, zkušenosti astronautů a odhodlání posouvat hranice průzkumu, odhalovat záhady vesmíru a rozvíjet novou vesmírnou ekonomiku z něj činí ideálního kandidáta na to, aby vedl NASA do odvážné nové éry,“ napsal Trump na Truth Social poté, co oznámil jeho nominaci. Americký prezident umí psát oslavné triády stejně dobře, jako umí být škodolibý a protivný. Tentokráte se jeho zrak dívá na Isaacmana milostivým pohledem. Otázkou ale je, nakolik si oba pánové porozumějí v otázce omezování financí na vědecké experimenty a zda Jared naplní vzletné heslo „Z Měsíce na Mars“.
Jen pár hodin před nominací napsal Isaacman na síti X dlouhý příspěvek, ve kterém obhajoval dokument s názvem Athena, kde popisoval, jak by hodlal během svého funkčního období realizovat svou vizi pro NASA.
„Je pravda, že Athena byl návrh plánu, na kterém jsem pracoval s velmi malou skupinou od doby mé původní nominace až do jejího stažení v květnu, a některé jeho části jsou tedy nyní zastaralé, ale vždy byl zamýšlen jako živý dokument, který bude zdokonalen na základě shromažďovaných dat po potvrzení,“ okomentoval Isaacman jeho zveřejnění.
„Řekl bych, že je lepší mít plán, který jde do odpovědnosti tak velké, jako je vedení NASA, než žádný. Je také pravdou, že 62stránková verze plánu byla dodána v tištěné podobě v polovině srpna pouze jediné straně. Že unikla k reportérům a napříč průmyslem, jsem se dozvěděl minulý týden. Zdá se, že někteří lidé dovolují, aby se politika postavila do cesty misi a prezidentovým cílům v oblasti vesmíru.“
Isaacman dále uvedl, že celý plán má nyní více než 100 stran a také zmínil hlavní priority:
- reorganizaci a posílení amerického vedoucího postavení ve vesmíru,
- řešení orbitální ekonomiky,
- ustanovení NASA jako multiplikátoru síly pro vědu,
- investice do budoucnosti.
- Jistě, plány, které mají hlavu a patu.
Ale nechme se překvapit.
Jak praví staré přísloví, do jedné řeky dvakrát nevstoupíš...
Každopádně to Jared Isaacman v roli 15. administrátora, bude-li jmenován, nebude mít lehké. Nicméně jde o muže, který do poněkud zatuchlého prostředí NASA může přinést svěží vítr.