Britská společnost Zaha Hadid Architects, která pokračuje ve vytváření úžasných architektonických skvostů i po úmrtí své zakladatelky Zahy Hadídové v roce 2016, se nedávno blýskla úžasnou stavbou Muzea vědy a technologií v Šen-čenu, které bylo otevřeno letos 2. května (2025). Jde o výjimečně futuristickou stavbu, jejíž konstrukce je nejen estetická, ale také funkční.
Veřejnost se s projektem stavby Muzea vědy a technologií, která se stala novou dominantou jihočínské megapole Šen-čenu se 17,5 milionu obyvatel, seznámila v roce 2020. Experti Zaha Hadid Architects použili při přípravě projektu komplexní počítačové simulace a testování v aerodynamickém tunelu. Jejich snahou bylo zajistit, aby si budova udržela relativně stabilní teplotu i během horkých letních měsíců. Výsledkem je, že stavba vypadá jako futuristická výletní loď nebo spíše loď kosmická.
Autoři projektu se podle svých slov řídili pasivními environmentálními strategiemi a současně testovali a vylepšovali tvary jednotlivých součástí budovy pomocí pokročilých počítačových simulací. Usilovali o to, aby byly optimální v rámci slunečního záření v průběhu roku a s ohledem na teploty vlhkosti, převládající větry, kvalitu vzduchu a další faktory související se subtropickým klimatem a konkrétními podmínkami Šen-čenu.
Orientace budovy byla podle společnosti Zaha Hadid Architects zvolena tak, aby minimalizovala příjem tepla od slunečního záření centrálním atriem, a přitom si zachovala panoramatické výhledy na blízký park. Muzeum má ohromný interiér s rovněž futuristickou estetikou, který nabízí prostor o celkové podlahové výměře úctyhodných 128 276 m2. Tato plocha se dělí mezi trvalé a dočasné výstavy, divadla, kina a zázemí pro návštěvníky, společně s výzkumnými laboratořemi a centrem inovací.
Ačkoli by bylo přehnané nazývat Muzeum vědy a techniky v Šen-čenu „zeleným“, svou uhlíkovou stopu energeticky úsporným designem výrazně kompenzuje. Vnější panely z nerezové oceli vytvářejí mezi fasádou a vnějšími stěnami větrané dutiny, čímž zmírňují přímé vystavení povětrnostním vlivům a slunečnímu záření. Tento systém sahá až na střechu, která je také vybavena solárními panely pro výrobu energie na místě, tedy snižujícími odběr z elektrické sítě.
Firma dále uvádí, že je fasáda opatřena nanoměřítkovým oxidovým filmem, který vytváří „samoochrannou a samočisticí mikrovrstvu“. Navíc bylo na konstrukci použito velké množství recyklovatelných materiálů a návrh zahrnuje systém hospodaření s vodou, který využívá recyklaci šedé vody a shromažďuje a ukládá i vodu dešťovou, čímž výrazně snižuje spotřebu vody ze sítě.
Na závěr si připomeňme, že Zaha Hadídová, přezdívaná „královnou křivky“, a její architekti jsou výrazně podepsáni také pod podobou projektu revitalizace okolí nejstaršího stále funkčního pražského nádraží, tedy Masarykova, kterou realizuje společnost Penta Real Estate. Fasáda komplexu budov Masaryčka, jenž už byl dokončen v závěru roku 2023, je inspirována kolejemi a zlatou barvou, charakteristickou pro pražské věže. Ostatně i hlavní průčelí nově vzniklého náměstí je tvarově situováno do podoby věže, s odkazem na „Zlaté město 100 věží“. Při pohledu od vstupu do nádraží se žebrování fasády spojuje v organickou hmotu evokující kola a budova působí jako velká lokomotiva.
Stanislav Mihulka, upravil a doplnil Michael Málek
Foto: Zaha Hadid Architects