Mezinárodní kosmický summit v Grand Palais v Paříži (9.—10. září) měl docela dobré entrée: první úspěšný orbitální start soukromé evropské společnosti z kontinentální Evropy, navíc s palivovou kombinací propanu a kapalného kyslíku.
V sobotu 5. září odstartovala z kosmodromu Andøya v Norsku za polárním kruhem raketa Spectrum německé společnosti Isar Aerospace a vynesla na oběžnou dráhu několik komerčních a studentských CubeSatů. Význam tohoto startu je přinejmenším dvojí:
Mise byla prvním úspěšným orbitálním startem soukromé evropské společnosti z kontinentální Evropy. Ano, prvním úspěšným kosmickým startem z evropského kontinentu, pokud nepočítáme Rusko (kosmodromy Pleseck a Kapustin Jar). Let tak překonal povinný milník Evropské kosmické agentury (ESA) „European Launcher Challenge,“ který požadoval, aby účastníci dosáhli oběžné dráhy do roku 2027.
Raketa Spectrum pak získala prvenství také v pohonu, a dokonce světové: stala se první raketou vůbec, která dosáhla oběžné dráhy s palivovou kombinací propanu a kapalného kyslíku.
Malý krok pro Evropu, velký pro Isar
Startup Isar Aerospace, založený v roce 2018 třemi studenty německé univerzity, se po úspěchu z 5. září stává jasným lídrem mezi skupinou několika evropských startupů, které se usilovně snaží vnést konkurenci na stagnující evropský trh s raketovými nosiči.
Jestliže ESA a evropský kosmický průmysl hledají levnější rakety pro vynesení svých satelitů na oběžnou dráhu, úspěch Isaru je vítanou zprávou. To zejména proto, že i v USA se na nosiče „stojí fronty“, a SpaceX dokonce na osvědčený Falcon 9 tlumí objednávky, neboť hodlá přesunout dopravu satelitů na orbitu až na zprovozněnou Starship. Stávající evropští poskytovatelé startů Arianespace a Avio spoléhali na miliardy eur od evropských vlád, aby mohli své rakety rozjet. Tyto společnosti v současnosti provozují rakety Ariane 6 a Vega-C, které se sice osvědčily jako spolehlivé, ale jsou konkurenceschopné jen okrajově, a to i s pomocí vládních dotací.
„Isar Aerospace dnes otevřela vesmír z kontinentální Evropy,“ prohlásil Daniel Metzler, spoluzakladatel a generální ředitel společnosti Isar v tiskové zprávě. „Start zůstává největším úzkým hrdlem pro globální vesmírný průmysl a od dnešního dne existuje skutečná alternativa pro evropské komerční i institucionální zákazníky.
„Během několika let jsme dosáhli toho, co evropský vesmírný průmysl potřeboval už před desítkami let,“ pokračoval Metzler. „Evropa má nyní suverénní přístup do vesmíru. Vstoupili jsme do nové kapitoly evropských kosmických letů. Jsem nesmírně hrdý na náš tým, který umožnil tento úspěšný příběh z Evropy. Nyní se zaměříme na rychle rostoucí výrobu nosných raket, splnění našich objednávek a uspokojení rostoucí globální poptávky.“
Metzler se v roce 2018 připojil ke dvěma spolužákům na Technické univerzitě v Mnichově, aby založili Isar, pojmenovanou podle řeky protékající bavorským hlavním městem. Metzler, Josef Fleischmann a Markus Brandl si rádi hráli s raketovými díly v univerzitní dílně, než se rozhodli, že by mohli svým koníčkem vydělat nějaké peníze.
Trvalo osm let, než Isar dostal svou raketu Spectrum na oběžnou dráhu. To ale není nic neobvyklého. Během této doby společnost získala prostřednictvím několika kol soukromého financování zhruba miliardu USD a nyní má téměř 500 zaměstnanců. Management ESA nyní doufá, že vzniklá konkurence zažehne nový oheň raketového průmyslu na kontinentu. Evropské vlády jsou zvyklé platit náklady a mít slovo v tom, kde a jaké se rakety staví, což je model zadávání veřejných zakázek známý jako geografický návrat.
U společností, jako je Isar, které se etablovaly na základě soukromého financování je paradigma jiné: přilákat komerční a vládní subjekty. Isar sice od německé vlády nezískal výraznou počáteční investici, nicméně teď chtějí němečtí představitelé úspěšný start společnosti prezentovat jako klíč k evropské suverenitě. Úspěšný start první německé komerční rakety s nákladem na oběžnou dráhu z evropského kontinentu označil kancléř Friedrich Merz za „začátek nové éry, který ukazuje, že evropské vesmírné kapacity dosahují nového pokroku“.
Raketa Spectrum totiž spadá do nedostatečně obsluhovaného segmentu trhu s kosmickými starty a umožňuje vynést až jednu tunu nákladu na nízkou oběžnou dráhu Země. Pro srovnání: její nosnost je srovnatelná s americkou raketou Alpha od Firefly Aerospace. Ta dosáhla několika zdařilých startů, ale poslední neúspěchy zabránily Firefly v zavedení rutinního startovacího rytmu. Spectrum také dokáže nést těžší náklady než nosič Electron od Rocket Lab, který je hlavním tahounem trhu pro specializované starty malých satelitů. Nosič od Isaru se tak posouvá pod výkonovou hranici rakety Vega-C (2 100 kg na LEO, 400 kg na GTO) z italského Avia, která je ale vázána na kosmodrom Kourou ve Francouzské Guyaně.
Walther Pelzer, generální ředitel Německé kosmické agentury DLR, uvedl, že „úspěšný zkušební let Spectrum předefinoval cestu k nezávislému evropskému přístupu do vesmíru, což je jasný znak inovativní síly mladé ambiciózní společnosti“.
DLR v roce 2021 udělila společnosti na podporu vývoje rakety Spectrum a zajištění startu CubeSatů při nedávném letu grant ve výši 13 mil. USD (11 mil. eur).
„Raketa Spectrum nebyla vyvinuta na základě vládní smlouvy,“ zdůraznil Pelzer ve svém prohlášení. „Byla vyvinuta pro globální trh.“
Odklady raketě prospěly
Dvoustupňová raketa Spectrum, vysoká 28 m vzlétla poprvé ze základny Andøya v březnu 2025 na misi Going Full Spectrum. Jak se však u premiérových misí často stává, let skončil neúspěchem. Havarovala jen několik desítek sekund po vzletu.
Firma se z prvního pokusu poučila a mohla se tak zaměřit na start druhý. Mise Onward and Upward měla původně odstartovat už v lednu. Tento plán však narušily problémy s ventilem tlakovacího systému, takže se start posunul na březen. Ani tehdy se však neletělo. Na vině byla loď v uzavřené oblasti, zvýšená teplota paliva a později i špatné počasí. V březnu sice bylo k dispozici několik startovních oken, ale žádné z nich nebylo využito. Pokus o start 9. dubna byl odvolán kvůli úniku z tlakové nádoby COPV. Společnost Isar Aerospace pak chtěla startovat 15. června, ale pokus odvolala po „detekci abnormálního chování kapalinových systémů rakety“, jak tehdy uvedla na sociální síti X. Důležité bylo, že firma udržela situaci pod kontrolou. Raketu odvezla z rampy a připravovala ji na start, ke kterému nakonec došlo v září.
„Samozřejmě, měli jsme nějaké zpoždění,“ přiznal Nikolaos Perakis, hlavní inženýr firmy Isar Aerospace, a dodal: „Potkaly nás problémy, ale vyšli jsme z nich silnější. Je to potvrzení obrovského inženýrského výkonu všech týmů, a právě ten nás dostal na oběžnou dráhu.“
Počítá s tím, že se tato raketa časem stane hlavním tahounem vynášení malých až středně velkých družic. Těmto ambicím odpovídá také firemní infrastruktura. Společnost Isar Aerospace tvrdí, že její nová továrna poblíž Mnichova by mohla vyrábět více než 40 raket ročně! A poohlíží se i po jiných startovacích místech. V rané fázi je budování druhé rampy v Kanadě na základně Spaceport Nova Scotia a společnost by mohla nakonec starty uskutečnit i z francouzského Kourou. První start rakety Spectrum z kanadské základny je plánován na rok 2028.
Metzler také naznačil, že Isar má ve svém plánu mnohem větší nosnou raketu a společnost má vyhrazený tým pracující také na technologiích pro opakovaně použitelnou raketu.
Minulý měsíc přidala ESA do rozpočtu Isar 197,8 mil. eur díky smlouvě v rámci programu vývoje nosičů European Launcher Challenge, jejímž cílem je podpořit vývoj komerčních nosných raket v Evropě. Kontrakt Isaru se ukázal jako nejefektivnější ze tří udělených v rámci výzvy a úspěšný start rakety Spectrum potvrdil vedoucí pozici mnichovské firmy mezi evropskými startupy s nosnými raketami.
Další dva ocenění v soutěži — německá Rocket Factory Augsburg a španělská PLD Space — tvrdí, že do konce roku také cílí na své první pokusy o orbitální start. Navíc MaiaSpace, dceřiná společnost ArianeGroup, jež vyrábí rakety Ariane, jedná s ESA o tom, aby se stala čtvrtou účastnicí Evropské výzvy nosičů.
Připomeňme, že European Launcher Challenge klade účastníkům několik požadavků, včetně podmínky, že musí uskutečnit orbitální start nejpozději do roku 2027.
Že by evropský „vesmír“ zachraňovaly startupy a nové dravé firmy?
Pasažéři, nebo piloti?
Ještě před zahájením pařížského summitu šéf ESA Josef Aschbacher prohlásil, že Evropa také připravuje návrhy, jak se zbavit závislosti na amerických raketách i při vysílání astronautů do vesmíru. „Budeme pasažéry, nebo piloty?“ zeptal se podle AFP Aschbacher. Rovněž poukázal na rychlý vývoj kosmické technologie v zemích po celém světě, od satelitů přes průzkum Měsíce a Marsu.
Summitu pod záštitou Francie a Německa se účastnily delegace z 90 zemí, světoví lídři, zástupci kosmického průmyslu, armády, vědci a astronauti, včetně Aleše Svobody, našeho „želízka v ohni“.
I když Francie a Německo summit spolupořádaly, na zásadní otázky týkající se vesmíru mají rozdílný pohled, což ostatně naznačila neúčast kancléře Merze. Zatímco Paříž volá po větší evropské kooperaci a nezávislosti na ostatních částech světa, Berlín je v tomto směru otevřenější spolupráci s americkými firmami, jako je SpaceX. Za to tam byla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Mimochodem, na summit měli původně dorazit také lidé Elona Muska, stejně jako představitelé firmy Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose. Jak ale napsal server Politico, po nátlaku Bílého domu nakonec svoji účast odřekli. Washingtonu se podle webu nelíbí, že by se společnosti účastnily akce, která údajně jde proti zájmům Spojených států.
Faktem je, že Evropa za USA stále výrazně zaostává (o Číně ani nemluvě), pokud jde o investice do tohoto odvětví. Region po mnoho let vynakládal na vesmír pouze asi 0,07 % svého HDP oproti 0,24 % v USA. ESA nyní získala od členských států souhlas s rekordním rozpočtem ve výši 22,3 mld. eur (téměř 26 mld. USD) na období 2026—2028.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na závěr dvoudenního pařížského summitu o vesmíru vyzval k uskutečnění pilotovaného letu do kosmu na evropské kosmické lodi do 10 let. Evropa k dispozici vlastní pilotované kosmické lodě nemá, v dopravě astronautů na ISS proto spoléhá na americké služby. ESA přitom v minulosti rozpracovávala několik zajímavých pilotovaných projektů, z nichž byl na příklad jen kousek od realizace malý pilotovaný raketoplán Hermes (vývoj pozastaven v r. 1989), vynášený raketou Ariane 5. Podle plánů měl zásobovat evropskou orbitální stanici Columbus.
K větším kosmickým ambicím Evropy v konkurenci Spojených států a Číny vyzvala také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která však podle AFP byla k možnému pilotovanému programu zdrženlivější.
Co si budeme nalhávat — proces budování nezávislých vesmírných kapacit zůstává náročný. Ani ne tak technologicky, jako finančně, což se v ESA promítalo často. Ne každá členská země byla ochotna nasypat do společné kasy příslušnou částku. „Strategickou autonomii“ Evropy silně prosazuje především Francie pod prezidentem Macronem, zatímco Německo je otevřenější nízkonákladovějším řešením ze Spojených států. Ostatně neshody mezi oběma evropskými zeměmi ohledně některých průmyslových a obranných projektů opětovně zdůrazňují čerstvé výzvy k formování jednotné strategie.
Macron ve svém projevu stanovil několik milníků, které by podle něj Evropa měla v nadcházejících 10 letech ve svém kosmickém programu uskutečnit: „Do dvou let chci vidět první evropskou nákladní loď Nyx zakotvit u Mezinárodní kosmické stanice (ISS), do pěti let pak přistání evropského lunárního (nákladního) modulu Argonaut na povrchu Měsíce,“ prohlásil francouzský prezident. „A do deseti start první evropské pilotované kosmické lodi z kosmodromu Kourou s evropskými i dalšími astronauty na palubě,“ dodal.
Macronova výzva přišla poté, co Josef Aschbacher, šéf ESA, na uzavřeném jednání s ministry a státními představiteli žádal o větší finanční zdroje k rozvinutí nezávislého evropského vesmírného sektoru právě s již zmíněnou otázkou, zda budeme pasažéry, nebo piloty.
Jistě, pilotované lety s sebou nesou vysoké výdaje. Aschbacher uvedl, že by to v následujících 10 letech vyžadovalo každoroční investice za zhruba miliardu eur (asi 24 mld. Kč). Doplnil ale, že závislost na jiných partnerech je rovněž nákladná. „Nákupy letů pro evropské astronauty od zahraničních poskytovatelů by během 10 let stály 5 mld. eur (121 mld. Kč). Šéf ESA ovšem zdůraznil, že výdaje na nákup míst pro evropské astronauty podporují zahraniční kosmický sektor, nikoliv Evropu, která tak přichází o vytváření souvisejících pracovních míst, technologické kapacity a autonomii.
„Vesmír je ovlivněn otřesy geopolitiky,“ řekl francouzský astronaut Thomas Pesquet (Svobodův velitel mise Vast-PAM-1 na ISS), Macronův zvláštní vyslanec pro summit, v rozhovoru pro francouzský televizní kanál TF1. „Na tomto pozadí je hlavním tématem summitu také evropská spolupráce. Musíme uspět v tom, že se jako Evropané více integrujeme,“ prohlásil Pesquet a dodal, že „potřebujeme suverénní přístup do vesmíru a skutečnou evropskou strategii“.
Kdo prorazí začarovaný kruh?
Mnoho největších evropských vesmírných projektů této dekády působí zastarale:
Vlajková raketa Ariane 6 sice létá, ale její náklady jsou vysoké, není vícenásobně použitelná a její letová frekvence 10 startů ročně působí v éře megakonstelací jako zastaralá.
Evropská reakce na konstelaci Starlink od SpaceX — projekt IRIS2 — už sklouzl o několik let a jeho odhadované náklady vzrostly na více než 15 mld. USD, ještě než bylo vůbec více „říznuto do kovu“.
Přitom v Evropě frustrace ze Spojených států jako nespolehlivého partnera roste, stejně jako touha po nezávislém přístupu evropských astronautů na oběžnou dráhu. Vedoucí Evropské kosmické agentury Josef Aschbacher tento týden uvedl, že doufá, že mandát k rozvoji této schopnosti obdrží od evropských lídrů do konce roku. Společnost Exploration Company, která je již daleko ve vývoji nákladní kosmické lodi Nyx, by se okamžitě stala jedním z předních lídrů v soutěži o poskytování služeb s posádkou.
Loď Nyx, pojmenovaná po řecké bohyni, která měla stvořit vesmír, je vyvíjena jako modulární a znovupoužitelná kosmická loď určená k přepravě nákladu na komerční či institucionální kosmické stanice — včetně ISS a jejích nástupců po roce 2030.
„Stavíme Nyx, abychom ji později mohli přeměnit na plavidlo určené pro posádku,“ říká Victor Maier, vedoucí oddělení The Exploration Company. „Jde o politické rozhodnutí. Technologicky se na to připravujeme, ale pokud chceme posílat evropské astronauty s evropskými systémy, Evropa musí zasáhnout.“
Nyx začne svou existenci jako nákladní loď certifikovaná pro připojení k ISS. A protože astronauti už budou s kapslí pracovat při vyzvedávání nákladu, část certifikace pro pilotované lety bude splněna alespoň z hlediska bezpečnosti orbitálního dokování.
Za odvážným projektem Nyx stojí (světe, div se!) francouzská podnikatelka Hèlene Hubyová, která společnost The Exploration Company před pěti lety založila. Mimo jiné však působila také jako jedna ze dvou vyslankyň spolu s astronautem Thomasem Pesquetem na citovaném Mezinárodním vesmírném summitu. Zpočátku se společnost zaměřila na stavbu relativně malé nákladní lodě pro dodávky zásob a návrat z nízké oběžné dráhy Země. Tato práce vedla ke vzniku kosmické lodi Nyx, která nyní prochází bezpečnostními testy NASA pro nákladní misi na ISS plánovanou už na listopad 2028.
Ovšem vášnivou touhou Hubyové byl vždy pilotovaný kosmický let, proto její společnost zahájila předběžné práce na pilotované verzi Nyx Crew, která by mohla létat k ISS a posléze k soukromým stanicím vyvíjeným americkými firmami.
Firma uvažuje také o variantách dopravujících náklad i na oběžnou dráhu Měsíce či na lunární povrch.
A jako by nákladní a pilotovaná kosmická loď nebyla dost ambiciózní, společnost The Exploration Company nedávno oznámila vývoj plnoprůtokového motoru Storm poháněného kapalným kyslíkem a metanem s tahem přibližně 181,4 t. Ten by měl být využit k pohonu pro Evropu tolik potřebné těžké rakety určené k vynesení cca 40 t na LEO v tzv. znovupoužitelném režimu a 60 t v režimu jednorázového použití, což je srovnatelné se superraketou New Glenn od Blue Origin. Agresivní časový plán ukončení vývoje rakety podle Hubyové zmiňuje rok 2033.
„Pokud chce Evropa zůstat relevantní, bez obrovské rakety v následujících letech relevantní nebudeme. Musíme ji postavit!“ řekla Hubyová v Paříži během telekonference s novináři. „A k tomu potřebujeme obrovský motor, což je něco, co v Evropě momentálně nemáme.“
Raketa Ariane 6 má maximální nosnost pouhých 20 t. Evropští představitelé samozřejmě hovoří o jejím nástupci, ale většinou jde jen o řeči. Na rozdíl od rozumování ESA se společnost Hubyové snaží podnikat na cestě k superraketě konkrétní kroky. Prototyp motoru Storm plánuje otestovat do konce roku 2028.
Nyní se The Exploration Company navíc zadařilo: v rámci programu vývoje nosičů Series C uhrála dotaci v hodnotě 450 mil. USD, což bylo označeno za největší částku, jaké kdy evropská vesmírná společnost v rámci Series C získala. Financování má za cíl podpořit první demonstrační let Nyx v roce 2028 a vyvinout Storm, znovupoužitelný motor spalující biometan a kapalný kyslík, určený pro budoucí evropský supertěžký nosič Yrene s devíti motory v I. stupni.
Den po zveřejnění dotace udělila ESA společnosti kontrakt v hodnotě 760 mil. eur (asi 884 mil. USD) v rámci projektu ALADDIN (autonomous LEO accelerated demo docking to ISS Node — zkušebního autonomního letu Nyx a dokingu s modulem ISS Node), čímž Exploration porazila preferovanou italsko-francouzskou společnost Thales Alenia. Jak bylo konstatováno, pokus Nyx o dokování na ISS má proběhnout v roce 2029, kdy nosičem bude Ariane 6.
Chybí velké vizionářské myšlení
Hèlene Hubyová si je vědoma reality a uvědomuje si, že v těchto časových liniích mohou nastat zpoždění. Peníze budou vždy problémem. Financování oznámené kolem pařížského summitu je sice zálohou na vývoj pilotované kosmické lodi a velké rakety, ale náklady na každý z těchto programů budou dosahovat miliard eur. Chybí nám vizionáři, jako jsou Elon Musk a Jeff Bezos. Nadšenci, jako je šéf NASA Jared Isaacman.
Málokdo v Evropě si uvědomuje, že miliardové investice amerických společností jako SpaceX, Blue Origin (Amazon) do vesmíru a jejich mnoha napodobitelů v Číně radikálně mění kosmické lety. Hubyová však nehodlá stát v Evropě stranou a naříkat na drsná rizika podnikání ve vesmíru. Naopak tvrdí, že ještě není pozdě na to, aby Evropa využila příležitosti.
„Potřebujeme evropské politiky, kteří jsou ambiciózní,“ řekla. „Podnikatelé to sami nezvládnou. Potřebujeme podporu politiků a Evropské kosmické agentury. Ale musíme začít tím, že dosáhneme těch šílených cílů, které jsme si stanovili. To dá ostatním důvěru, že budou věřit tomu, co děláme.“
Hodně štěstí, Hèlene.