Při léčbě rakoviny a řady dalších onemocnění je často nutné využívat léky, které bývají agresivní a mají řadu nepříjemných vedlejších účinků. Většinu z nich je přitom možné odstranit tím, že se během léčby daný lék dopraví přesně na místo určení, aniž by měl možnost škodit pacientovi během cesty jeho tělem.
Řada výzkumných týmů pracuje na nových způsobech transportu léků v těle. Nezřídka přitom využívají rozmanité nanotechnologie. Jsou mezi nimi i vědci americké Washington State University, kteří použili k bezpečné dopravě léků tělem pacienta nanokvěty vyrobené ze syntetických peptidů.
Yuehe Lin a jeho spolupracovníci vyvinuli nanotechnologii, která umožňuje dopravovat na místo určení, tedy přímo do jader nemocných buněk, terapeutické geny. Při použití terapeutických genů jsou přitom ve hře dvě rizika. Genetický materiál je obecně poměrně choulostivý a imunitní systém lidského těla má na cizorodé DNA sekvence obzvláště spadeno. Zároveň jsou terapeutické geny nebezpečné, pokud se dostanou do jiných buněk, než by měly.
Vědci pro přepravu terapeutických genů vytvořili nanokvěty, které mají v průměru asi 150 nm. Skládají se z řetězců syntetických peptidů, takzvaných peptoidů, které jsou podobné přírodním peptidům. Syntetické peptidy jsou pro podobné účely vhodné, protože je velmi snadné je syntetizovat a vzhledem k jejich podobnosti s přírodními peptidy fungují v živém organismu velmi dobře.
Lin a jeho tým vybavili své nanokvěty fluorescentními značkami, díky nimž mohli sledovat jejich pohyby v buňkách. Nanokvěty naložené terapeutickými geny poté obstály v experimentech na výbornou. Pronikly do buňky, vyhnuly se možným komplikacím a úspěšně vyložily svůj nebezpečný genetický náklad tam, kde měly, tedy do buněčného jádra. Tvůrci si novou nanotechnologii patentují a shánějí partnery v průmyslu, kteří by se podíleli na dalším vývoji nanokvětů.