Bezobslužný článkový trambus vedený virtuální kolejí
Překvapením loňského roku byla zpráva čínského ministra dopravy Jang Čchuan-tchanga, že v rámci zlepšení mobility a snížení exhalací ve stovce rozvíjejících se čínských měst vláda počítá do roku 2020 se zdvojnásobením délky ekologicky čisté městské a příměstské elektrické dopravy ze současných 3 300 km na 6 000 km. 
Ne všude to ale bude metro, autobusy nebo tramvaje. Čína myslí vážně i na takové dopravní prostředky, které u nás pokládáme za „nekonvenční“. Do historického jádra rozšiřujících se měst plánuje monoraily na visutých mostech, ze současného trendu trambusů (včetně několikačlánkových megabusů, které právě testuje Belgie a Holandsko) zvolila pro čtyřmilionové Ču-chou v provincii Chu-nan bezobslužný elektrický trambus ART (Autonomous Rail Rapid Transit), vedený po ulicích na vozovce namalovanou kolejí. První čtyři trambusy s extrémní délkou, které tiskové zprávy označují populárně za křížence autobusu a vlaku jezdícího po virtuálních kolejích, vyvinula, zkonstruovala a testuje v Číně druhá největší společnost CRRC Zhuhou Institute Co. Ltd.
KŘÍŽENEC TRAMVAJE, AUTOBUSU I PŘEDMĚSTSKÉHO VLAKU
Na prvý pohled vypadá jako mimořádně dlouhá prosklená článková tramvaj s aerodynamicky působivými čely, jaká dominují vysokorychlostním německým expresům ICE nebo posledním modelům západoevropských kloubových vícečlánkových autobusů. Mezi čelním a zadním článkem je vložen podle potřeby kloubově jeden až tři vozy, a podle toho pak délkou 32–52 m nabízejí místa pro přepravu 300 nebo až 500 cestujících. Automaticky pospojovatelné vložené nízkopodlažní vozy s šířkou 2,65 m a výškou 3,4 m na pneumatikových podvozcích s víceosovým řídicím systémem a elektrickým pohonem jsou jako vlak schopny jezdit v obousměrném městském provozu rychlostí 40 km/h, v předměstském provozu na delších tratích až 70 km/h. 
První testované jednotky ART jsou ještě opatřeny volantem, ale stejně jako budoucí vlaky jsou vybaveny komplexem senzorů, umožňujících automatickou jízdu bez řidiče po virtuální koleji. Tou je bílými pruhy na asfaltové vozovce vyznačený jízdní pás, obklopený na přímé trati i podélnými ohraničujícími žlutými pásy o šířce 3,8 m. Díky vysokotlakým gumovým pneumatikám mají vlaky ART stoupavost 13 % (!) a trať může mít v obloucích rádius pouhých 15 m. Vlak v automatickém provozu udržují čtyři digitální senzorové systémy, sledující i ohraničující žluté pásy na vozovce. První kontroluje jízdu symetricky mezi pruhy na vozovce, a případného řidiče varuje při odklonu z osy dráhy, v automatické jízdě při jejich přejetí podvozkovými koly vlak zastaví. Druhý – antikolizní – systém podporuje řidiče při přiblížení k překážce na pruhu před sebou, a dokáže před ní bezpečně zastavit. Řidič nebo řídicí navigační centrála mohou díky autorizačnímu zařízení, které analyzuje průběh jízdy kamerami on-line, v případě dopravní zácpy nebo v místě probíhajících stavebních prací najet soupravou na objížďku nebo odbočit v místě vyznačené „výhybky“. ART vozidla jsou 
zatím poháněna lithium-titanátovými bateriemi, které při plném nabití trvajícím 10 minut nabízejí svou kapacitou uspokojivý dojezd na 24 km. Jeden z prvních prototypů tříčlánkového ARTu, představený v říjnu 2017 v britském Design Museum v Londýně, si vysloužil vyznamenání za svůj vynikající design, i když se nápadně podobá nejnovějším kloubovým autobusům Exqui-City pro 300 cestujících, které začal zejména západoevropským městům nabízet belgický Van Hool i ve vodíkové verzi s palivovými články.
ZAHÁJENÍ PRVNÍ BEZOBSLUŽNÉ VIRTUÁLNÍ JÍZDY ART V LÉTĚ 2018
Technické podrobnosti o prvních trambusech ART a systému bezobslužného provozu zatím CRRC neprozradila, přestože už dokončuje v centru Ču-chou první 6,5 km dlouhou městskou trať s automatickým, již zcela bezobslužným provozem. Projektanti zveřejnili zatím jinou, avšak velmi důležitou informaci pro zájemce o pokrokovou, a přitom „zelenou“ městskou dopravu. Zatímco v čínských poměrech v současné době přijde vybudování 1 km podzemního metra na 102 mil. US dolarů, kilometr tratě pro ART soupravy vyjde jen na 2 mil. dolarů, což bude zejména pro menší města s 0,5 až 1 mil. obyvatel rozhodující. A takových má podle aktuální statistiky OSN do roku 2030 přibýt ze současných 550 víc jak polovina, pokud si budou chtít získat titul smart city.