Americký letecký průmysl očekává výraznou podporu od nového prezidenta Donalda Trumpa. Ekonomická situace tohoto odvětví není uspokojivá.
Koncern Boeing vykázal za loňský rok ztrátu 11,83 miliardy USD (285 miliard Kč). To je téměř pětinásobek předloňské ztráty 2,24 miliardy USD (54 miliard Kč) a také nejhorší výsledek hospodaření firmy od krizového roku 2020. Od září do listopadu 33 000 jeho zaměstnanců v USA stávkovalo a požadovalo vyšší mzdy. Podle jednoho z odhadů stála stávka firmu více než 1 miliardu USD měsíčně.
A potíže mají i další americké letecké firmy.
Demonstrační letadlo XB-1 je dlouhé 19 m, má rozpětí křídel 6,4 m a je poháněno třemi motory GE © Boom Supersonic
Leden s problémem
A rok 2025 už vůbec nezačal pro americké letectvo šťastně. Poblíž letiště Ronalda Reagana ve Washingtonu DC se 29. ledna srazil vrtulník americké armády s civilním letadlem a katastrofa si vyžádala 67 obětí.
O den dříve se na Aljašce při cvičném letu zřítila stíhačka F-35 na vojenské letecké základně Eielson, která se nachází asi 40 km jižně od Fairbanksu. Pilot se katapultoval a havárii přežil. Zde je umístěno více než 50 stíhaček F-35 a jde o jednu z největších koncentrací těchto letadel v americké armádě. V posledních letech byla základna rozšířena nákladem 500 milionů USD, aby tato letadla a odpovídající personál mohla pojmout.
F-35 je klíčovou součástí amerického letectva, používané letectvem, námořnictvem a námořní pěchotou. Někdy se také vzhledem k nejmodernější technologické vybavenosti hovoří o létající platformě. Kromě stealth schopnosti disponuje pokročilými senzory a specifickými softwary. Navzdory špičkové technologii však došlo už k několika haváriím.
Například loni v květnu havaroval letoun F-35 v Novém Mexiku poté, co zastavil na doplnění paliva na cestě z Texasu na Edwards Air Force Base v Kalifornii. Pilot přežil, ale utrpěl vážná zranění. V říjnu 2023 došlo k havárii F-35 při letu nad Jižní Karolínou, kdy se pilot během silné bouřky spojené s poruchami displeje a přerušovanými dodávkami elektrické energie ocitl v prostorové dezorientaci. Katapultoval se a letadlo letělo samo 11 minut, než havarovalo. Jeho trosky byly nalezeny až následující den večer. A tento seznam havárií není úplný.
Vizionář Elon Musk, dnes také blízký spolupracovník prezidenta Trumpa, kritizoval už dříve koncept F-35 Lightning II Joint Strike Fighter a v éře dronů označil stíhačky s posádkou za zastaralé a neefektivní. Naproti tomu ovšem Izrael přednosti F-35 prokázal, když s nimi zničil téměř celou íránskou protivzdušnou obranu.
S pilotem, nebo bez něho?
V současné době vyvíjí americká armáda autonomní letadla řízená umělou inteligencí, od bezpilotních F-16 po kolaborativní bojová letadla, ve kterých pilot řídí několik bezpilotních dronů.
Vývoj bezpilotních letadel armáda vítá, protože takový stroj nepotřebuje kokpit, kyslík ani systémy podpory života, čímž by se uvolnil prostor pro další senzory a zbraně nebo zmenšil stroj.
Bez stíhacích letounů s posádkou, zejména špičkových systémů, jako je F-35, by však USA riskovaly, že by na významnou dobu uvízly v obrovské kapacitní propasti, protože technologie autonomních dronů a schopnost je nejen vyrábět, ale následně také začlenit do armády a skutečně ji použít v takticky relevantním nebo strategickém smyslu, ještě není realitou.
Mluvčí koncernu Lockheed Martin charakterizoval F-35 Joint Strike Fighter jako „nejpokročilejší, nejodolnější a nejpropojenější stíhací letoun na světě, životně důležitý odstrašující prostředek a základní kámen společných operací ve všech oblastech.“ F-35 není jen stíhačka, ale také bombardér, letadlo pro elektronický boj, sledovací nástroj, platforma pro řízení bitvy a klíčový komunikační uzel. Letoun bez posádky se této schopnosti ještě nemůže rovnat.
I kdyby jednoho dne měly bezpilotní letouny všechny tyto schopnosti, stále existují důvody i pro udržení lidských pilotů v bojových misích. Boj je nepředvídatelný a vyžaduje rozhodování v nejistých situacích.
Flexibilita, kterou lidští piloti poskytují při používání stroje a systémů za relativně nepředvídaných okolností, je něco, co je velmi obtížně aplikovatelné v automatickém systému.
Někteří bývalí piloti a váleční analytici tvrdí, že by americká armáda měla drony a stíhací letouny s posádkou kombinovat. Letečtí konstruktéři nyní věří, že jedna stíhačka s posádkou může ovládat více bezpilotních letounů, než se dříve myslelo, a může to dělat pomocí méně sofistikované autonomní technologie. Už nyní lze z F-35 ovládat až osm autonomních dronů.
Letectvo proto Trumpovu administrativu žádá, aby rozhodla o dalším směru vývoje 6. generace neviditelného stíhacího letounu, a nabádá průmysl, aby aktualizoval své návrhy. US Air Force chce, aby NGAD (The Next Generation Air Dominance) nestál víc než F-35.
Jde o iniciativu letectva Spojených států (USAF) 6. generace pro leteckou převahu s cílem postavit „rodinu systémů“, která má nahradit Lockheed Mar tin F-22 Raptor. Ústředním bodem programu NGAD má být stíhací letoun s posádkou, označovaný jako platforma Penetrating Counter- Air (PCA), podporovaný bezposádkovými kolaborativními bojovými letouny (CCA). Trumpovy názory na NGAD jsou netrpělivě očekávány, protože vedení leteckých sil původně plánovalo vybrat dodavatele nové stíhačky do konce loňského roku. V předběžném výběru jsou Lockheed Martin a Boeing. Ze soutěže už dříve vypadl Northrop Grumman, ale nyní opět vyjádřil zájem o tento projekt.
Tankovací letoun MQ-25 Stingray © Boeing
Bezpilotní tankování
Představitel amerického námořnictva potvrdil, že bezpilotní tanker MQ-25 Stingray začne létat v letošním roce a jeho integrace do provozu letadlových lodí se plánuje na rok 2026.
Viceadmirál Daniel Cheever řekl, že bezpilotní platforma je připravena na integraci, takže její počáteční lety jsou nejvyšší prioritou. Dodal, že integrace MQ-25 umožní týmové spojení s posádkou a bez posádky, což letadlům umožní prodloužit jejich dolet bez nutnosti přistávat kvůli doplňování paliva.
„Chceme mít pilotované a bezpilotní týmy z letadlové lodi. Otevírá se budoucnost kolaborativních bojových letadel šesté generace a všeho, co přijde potom.“
MQ-25 Stingray se má stát prvním bezpilotním tankovacím dronem na světě. Unese až 15 000 liber (6 804 kg) paliva, což je dostatečné množství k prodloužení doletu několika letadel, včetně F/A-18 Super Hornet, EA-18G Growler i stíhaček F-35C. Přestože MQ-25 není navržen primárně pro rychlost, má operační dosah 1 500 námořních mil (2 778 km). Může také podporovat zpravodajské, sledovací a průzkumné mise.
Americké námořnictvo obdrželo právě před rokem svůj první MQ-25 od Boeingu k testování.
Závěr ledna úspěšný
Dne 28. ledna 2025 odstartoval z ranveje v Mojave Air & Space Port poblíž městečka Barstow v Kalifornii letoun XB-1 společnosti Boom Supersonic. Zkušebnímu letadlu také někdy říkají demonstrátor. Jeho hlavní testovací pilot Tristan „Geppetto“ Brandenburg vystoupal v experimentálním letadle do výšky 10,6 km, poté odbočil doleva a zahájil svůj nadzvukový test. Po úspěšném dosažení rychlosti 1,05 Ma (1 252,92 km/h) pokračoval XB-1 ve své zpomalovací a sestupové dráze. V jednu chvíli však opět nakrátko prolomil zvukovou bariéru a ještě jednou pak o několik minut později, před přistáním, po celkové době letu 33,49 minuty. Vzdušný prostor, ve kterém Boom Supersonic dokončil svůj test, má historický význam. Je známý jako Bell X-1 Supersonic Corridor. Tato oblast je pojmenována právě po letadle, které zde v roce 1947 zvukovou bariéru prolomilo jako první.
Lednový úspěch přichází necelý rok po debutovém letu tohoto demonstračního letounu a oficiálně prokazuje, že XB-1 je první civilní nadzvukové letadlo, které kdy letělo nad USA.
Jde o vyvrcholení desetileté práce společnosti Boom, založené za účelem oživení nadzvukového civilního létání, jež skončilo katastrofou Concordu v roce 2003. Ten byl vyvinut společně francouzským a britským leteckým průmyslem na základě vládní dohody z 29. listopadu 1962 a dosahoval maximální rychlosti 2,23 Ma (2 405 km/h) — vývoj tedy nebyl financován ze soukromých zdrojů.
Demonstrátor dlouhý 21 m má tedy zhruba třetinovou velikost supersonického letadla Overture pro 64—80 cestujících. Ten bude létat rychlostí až 1,7 Ma. To je přibližně dvojnásobek rychlosti dnešních podzvukových letadel, ale o něco pomalejší, než kdysi létal Concorde. Supersonik Overture by mohl startovat v roce 2029. Zkrátí dobu letu z New Yorku do Londýna na 3,5 hodiny.
Boom hlásí velký zájem leteckých společností. Má prý už 130 objednávek a závazků od American United a Japan Airlines. Očekává se, že takzvaná supertovárna v Severní Karolíně postaví ročně 66 letounů Overture.