JE TOMU UŽ VÍCE NEŽ PŮL ROKU, CO SVĚT OBLETĚLA ŠOKUJÍCÍ ZPRÁVA O POŽÁRU PAŘÍŽSKÉ KATEDRÁLY NOTRE DAME. NEŽ SE POŽÁR PODAŘILO UHASIT, SHOŘELA STŘECHA, KROV A PLAMENY ZNIČILY I ŠPIČATOU VĚŽIČKU NAD CHRÁMOVOU LODÍ.
Odborníci nyní prověřují, nakolik vysoké teploty při požáru poničily to, co ještě zbylo, a jak se dá při rekonstrukci postupovat. Snazší je rozhodování kolem skleněných výplní. V nedávné minulosti byla totiž okna katedrály rozšířena a podrobně zdokumentována. Znovu je možné získat i tón barev, založený na známém speciálním chemickém složení. Horší je to se základní stavbou, kde jako u většiny historických staveb neexistuje žádná nebo jen bídná dokumentace. U vápencových kvádrů, ze kterých je katedrála postavena a jejichž stav je důležitý pro stabilitu stavby, se jen ví, že bylo použito pařížského vápence. Ten se sice dobře opracovává, ale nepatří zrovna k nejodolnějším materiálům. Působením ohně a vody použité při hašení ztratil na pevnosti, a pokud se přímo nerozpadne, pak může popraskat. Původní vápenec už také není dnes možné těžit ve stejných lomech, takže podle odborníků by bylo vítané přece jen v maximální možné míře dochovaných kamenů využít. Katedrální zdivo bylo přitom ve spárách opatřeno utěsňujícím olovem, které se při požáru roztavilo, a degradaci byla vystavena i vápenná malta stejně jako železné spojující prvky.
SKENOVÁNÍ VÝZNAMNÝCH HISTORICKÝCH BUDOV
Štěstím v neštěstí bylo pro pracovní skupinu vytvořenou nedlouho po požáru při francouzském Národním výzkumném centru (Centre national de la recherche scientifique), která hledá cestu k obnově katedrály, že se může opřít o věcné poznatky a data, pořízená ještě před požárem uvnitř i vně katedrály 3D laserovým skenováním s milimetrovou přesností. To se u této katedrály, stejně jako u některých dalších významných historických staveb postupně zavádělo od roku 2010 a výraznou osobností v rámci této dokumentace byl už od počátku světově uznávaný architekt, historik a zároveň fyzik prof. Andrew Tallon. Se svými pomocníky vytvořil pomocí různě výkonných skenerů, např. typů Cyrax nebo Z + F IMAGER® 5010X, řadu 3D modelů historických objektů, jako jsou např. kolínský dóm nebo katedrály v Bourges a v Beauvais. Na svou dobu pak s technicky nejdokonalejším systémem Leica ScanStation C10 se pustil i do skenování katedry Notre Dame. Jeho cílem bylo prozkoumat architektonickou strukturu, přesný postup stavitelů a ověřit i statiku stavby. Laserový paprsek ze zdroje namontovaného na stativu měří při těchto operacích bezkontaktně vzdálenost mezi skenerem a každým bodem, který zasáhne. Jedno pracovní nasazení přístroje zabere řádově několik minut a výsledný sken zahrnuje barevné mračno bodů, miliony zaměřených bodů s prostorovou polohou. Každé měření je pak prezentováno barevným bodem, které kumulativně vytvářejí trojrozměrný obraz. Předností 3D je i dodržení geodetické přesnosti a možnost zpracování 3D dat do finálních výstupů vybraných podle zadání úkolu.
3D MODEL NOTRE DAME
Z 50 různých perspektiv shromáždil Tallon při několikadenním měření katedrály Notre Dame více než miliardu datových bodů, základ pro přesný 3D model neporušené stavby. Při propojení dat s referenčními body uchoval tak soubor dat využitelný jako reálný základ pro případné budoucí stavební úpravy, i když v té době nikoho ani zdaleka nenapadlo, co za pár let přijde. Aby mohl Tallon jasně představit a dokladovat svá měření, doplnil laserové skenování na každém místě i panoramatickou fotografií, kde každý laserem generovaný bod se stal barvou pixelu na příslušné pozici fotografie. Bezprostředně po požáru katedrály se pro zjištění skutečného stavu znovu ke skenování přistoupilo. Tentokrát ho ale nemohl provádět už prof. Tallon, který ve věku nedožitých padesáti let zemřel v listopadu roku 2018.
Pro kompatibilitu obou postupů skenování před a po požáru je ale důležité, že nového úkolu se ujali experti francouzské společnosti Art Graphique et Patrimoine (AGP), kteří dříve s Tallonem spolupracovali. Ti tentokrát k měření katedrály použili moderní laserové skenery Faro Focus a jejich cílem bylo kromě zmapování částí nejvíce postižených ohněm opět přeskenovat i celou katedrálu. Během jednoho dne za rizika kolapsu stěn katedrály vytvořili 300 barevných skenů s přibližně 40 miliardami datových bodů. V současné době tak může probíhat analýza skenovaných bází dat z obou procesů, před a po požáru katedrály, která jako jediná oproti řadě nekompetentních návrhů dává možnost reálného pohledu jak na stabilitu stavby, tak i na možné způsoby její rekonstrukce.