Brněnská firma MESING je zaměřena na výrobu zakázkové měřicí techniky. Za své výtvory, které v mnoha případech doslova předběhly dobu, sklízí v posledních letech zlaté medaile. Důvodem jejího úspěchu je know-how jejích zakladatelů a také další generace – synů těchto zakladatelů, kteří dnes firmu řídí.
Společnost vznikla bezprostředně po sametové revoluci z Výzkumného ústavu pro valivá ložiska v Brně, nicméně tradice tohoto pracoviště je více než šedesátiletá. U zrodu Mesingu stáli Stanislav Kirchner a Jan Kůr, odborníci s dlouholetými zkušenostmi ve výzkumu právě v tomto ústavu, a Richard Wíttek, specializovaný na řízení výroby a ekonomiku.
Začátky opravdu nebyly snadné. Jan Kůr vzpomíná: „Ložiskový průmysl v ČR tehdy zkrachoval, přičemž většina naší produkce byla právě pro ložiskovou výrobu. Nicméně v roce 1989 jsme nebyli žádní učni a výzkumný ústav měl obrovské renomé – byli jsme hlavním pracovištěm pro RVHP jako dodavatel měřicí techniky pro ložiskový průmysl. Šlo tedy o to, získat zakázky. Orientovali jsme se na výrobce autodílů. Na Slovensku se usadila prestižní světová ložisková firma Schaeffler, vzpamatovaly se ale i tradiční ložiskové firmy v ČR a SR a spolupráce mezi námi se začala rozbíhat. Pro nás je fakt, že děláme pro automobilový průmysl, výhodou i nevýhodou, protože jsme na tomto oboru závislí. Kdyby přišla krize, začne každý šetřit na měřicí technice. To jsme poznali už v době recese po roce 2009.“
Z otců na syny
Dnes, po necelých třiceti letech, figurují ve vedení firmy tatáž příjmení, jen další generace, synové dvou z těchto „otců zakladatelů“: Ing. Boris Kůr a Richard Wíttek. První z nich na pozici ředitele společnosti, druhý jako finanční ředitel. Zakladatelé firmy však společnost neopustili, dva z nich zde působí jako poradci a Jan Kůr pro firmu stále pracuje na plný úvazek jako šéf vývoje a koordinátor grantových projektů. „Není jednoduché předávat funkci dětem,“ bilancuje Jan Kůr. „Myslím si však, že jsme jednou z firem, kde otcové mohou být hrdí na to, jak ji svým následníkům předali. Naši synové tady navíc řadu let pracovali, byli tedy velmi dobře zacvičeni. Musím říci, že dnes jsou lepší, než jsme byli my, jejich otcové…“
Podle Jana Kůra dnešní doba vyžaduje progresivnější osobnosti. Zejména v případě nestandardního pracoviště, jakým je právě Mesing. Kromě jiných specifik zde jde o financování zakázek i interního vývoje, které je z části založeno na grantech. Právě to má, kromě jiného, na starosti Richard Wíttek mladší. Ke zdejší grantové politice vysvětluje: „Máme velice dobré vztahy s Ústavem přístrojové techniky Akademie věd, kde mají špičkové odborníky. Na mnoha projektech s nimi spolupracujeme. A sami jsme již historicky považováni za firmu, která má velice dobrou kvalitu výrobků, jde inovativně s dobou, je vždy o krok napřed a udržuje si neustále konkurenceschopnost na trhu. Tyto skutečnosti jsou velice dobře vnímány i při posuzování žádostí o dotace.“
Zlaté nápady i zlaté ruce
Dotace na originální přístroje a postupy z dílny společnosti Mesing plynou přes české instituce, například Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo Technologickou agenturu, ale především z fondů Evropské unie. Projekty, které mají mít šanci je dostat, musejí být opravdu unikátní a současně přínosné. O tom, že takové jsou, svědčí i řada ocenění, která firma získala. V roce 2002 obdržel Mesing svoji první zlatou medaili na MSV Brno za automatickou víceparametrickou kontrolní linku na písty. Ještě v tomtéž roce přivezl další zlato, tentokrát za měřidlo na kalibraci koncových měrek, z poznaňského veletrhu. Dalšího významného ocenění se firma dočkala v roce 2007, kdy získala na MSV Brno druhou zlatou medaili za stanici na kontrolu kotoučových součástek a o rok později též od redakce Technického týdeníku a Elektrotechnické asociace za unikátní komparátor se subnanometrickou citlivostí na kalibraci snímačů. Další význačné ocenění přichází v roce 2012, v němž Mesing získal společně s Ústavem přístrojové techniky již svou třetí zlatou medaili na MSV Brno. Tentokrát za unikátní bezkontaktní nanometrický systém na automatickou kalibraci koncových měrek. V roce 2014 je firmě uděleno zatím poslední z řady ocenění – výroční cena ELA za Systém na měření koncových měrek.
Projekty, které se právě realizují, přibližuje Jan Kůr: „V současné době máme rozjeté tři. Prvním z nich je vývoj nanosnímačů a nanokomparátorů. Tato zařízení jsou určena pro cejchování snímačů, které dnes už běžně pracují s citlivostí a opakovatelností jedné setiny mikrometru. To však je dnes už standard, který je v průmyslu běžně používán. A tato zařízení je třeba kalibrovat, což je právě úkolem našeho projektu. Nanosnímače a nanokomparátory budou sloužit pro cejchování a kalibraci těchto zařízení.“
Diamanty versus pryskyřice
O dalším z nich hovoří s nemenším nadšením Boris Kůr: „Náš druhý projekt, který je právě v běhu, se zabývá povrchovou defektometrií. I na jeho realizaci spolupracujeme s Ústavem přístrojové techniky AVČR. Je však třeba dodat, že povrchová defektometrie je obor, který je úplně v plenkách. Nicméně my jsme dodavateli předních ložiskových a automobilových firem a musíme si držet vysokou úroveň, proto jsme tento projekt rozjeli. Díky jeho výsledkům dokážeme zcela dokonale hledat povrchové vady na součástkách.“ Třetí projekt je připravován s Technickou univerzitou v Liberci. Jde o vývoj nových materiálů, které nepoškozují povrchy. „Dnes se v automobilovém průmyslu vyskytují v ložiskách tak hladké plochy, že se, pokud se jich dotknete něčím kovovým, poškrábou,“ vysvětluje Jan Kůr. „Jenže afinita měřicích nástrojů a materiálů je taková, že s tím jen otočíte, a už se základní materiál začne doslova navařovat na měřicí dotekové kuličky, přičemž v tomto případě měříme v submikrometrických hodnotách. Proto se hledají kompozitní materiály, které tyto vlastnosti nemají, ale současně nejsou tak drahé jako třeba monokrystalické diamanty. Proto u nás pracujeme na vývoji těchto materiálů. Vtipné je, že skoro nejlépe se chová normální pryskyřice a do ní nasypané slupky z rýže. Pochopitelně se to víc opotřebovává, ale je to levné.“
Šikovnost leteckých modelářů
Paradoxem Mesingu je, že zatímco mnohé firmy se chlubí, jak neustále rostou, měřeno počtem zaměstnanců, zdejší manažeři jsou naopak hrdí na to, jak při malém počtu lidí dokážou odvádět velký objem špičkové práce. „Z původního pracoviště v ústavu o šedesáti zaměstnancích jsme se během pár týdnů stali firmou, která jich měla deset,“ vzpomíná Jan Kůr. „Uměli jsme nabízet do zahraničí, měli jsme partnery… Ale když jsme jim říkali, že chceme mít opět šedesát zaměstnanců, smáli se nám a říkali, že deset je rozumný počet. Dnes máme dvacet lidí přímo zde a dalších deset v naší dceřiné společnosti.“
Richard Wíttek jej doplňuje: „Máme lidí málo, ale všichni musejí být špičkoví odborníci. A trvá dlouhou dobu, než se náš zaměstnanec zaučí a lze od něj očekávat výsledky, jaké potřebujeme. Spolupracujeme také se školami, například se Strojní fakultou VUT. Ke školství obecně však zastáváme dost kritický postoj, protože tam v mnoha případech zůstali lidé odtržení od praxe. Při výchově našich zaměstnanců ale těžíme hlavně ze seniorů, kteří v oboru pracují řadu let a mohou své zkušenosti předat mladým. Současně se však musíme držet nových trendů a technologií. To je ideální kombinace, recept na úspěch.“
Práce ve společnosti Mesing je rozmanitá a lidé zde musejí umět doslova všechno – od získání zakázky až po její předání a často i následný servis. Role ve firmě nelze úplně oddělit, každý musí rozumět své zakázce jako celku. „U nás musejí být lidé velmi flexibilní a všestranní,“ zakončuje Jan Kůr. „Vynikající zkušenosti máme s leteckými modeláři. Máme jich zde několik. Mají prostě fajnové ruce, jsou univerzální, šikovní, znají mechaniku. Bohužel modelářů ubývá, protože modely se dnes nestavějí, ale kupují, a lidé jen mačkají knoflíky.“
MesingMěřicí techniku z vlastní produkce dodává na domácí i zahraniční trh. Dnes převládají automatická zařízení, měřicí, kontrolní i montážní včetně programů pro sběr i zpracování dat. Nezanedbatelnou skupinu výrobků tvoří dílenská měřidla, kontrolní přípravky, kalibrační měřidla, měřicí doteky a indukčnostní snímače. K nejnověji rozvíjeným patří povrchová defektometrie a měřidla deformací ve vazbě na silové poměry, včetně rovnacích lisů. Naprosto unikátní jsou automaty na bezkontaktní nanometrickou kontrolu vlnitosti a drsnosti, řešené ve spolupráci s německou firmou Optosurf. Mesing provádí i rekonstrukce a modernizace starších měřidel. Rovněž nabízí kusovou a malosériovou výrobu přesných dílů. K hlavním zákazníkům patří automobilový, ložiskový, elektrotechnický, textilní a plastikářský průmysl. |
text: Hana Janišová, foto: Hana Janišová a archiv společnosti Mesing