Firma Aveton spolupracuje s libereckou univerzitou na vývoji akustického skla Glasio.
Sklo přestalo být vnímáno jako ryze odrazivý materiál díky unikátním vlastnostem obkladového skla Glasio, které vyvinula a uvedla na trh pražská firma Aveton. Je to zcela nové sklo, které pohlcuje zvuk, a tím vytváří v interiérech - od domácí poslechové místnosti, přes školy, divadla až po koncertní síně - pocitově silnou akustickou pohodu. Nový materiál vychází z bohaté historie sklářství v Česku, a přitom ji doplňuje o moderní technologie.
„Akustické sklo Glasio můžeme bez nadsázky označit za revoluční materiál, který nemá ve světe obdoby. Odlišuje se od všech konvenčních materiálů a představuje novou dimenzi synergie estetiky a akustické funkčnosti," říká jednatel společnosti a vedoucí vývojového týmu ing. Michal Šitych, ze společnosti Aveton.
Pro další rozvoj materiálu našla společnost partnera na Fakultě strojní (FS TUL)a Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci ( CXI TUL).
Při vývoji nových možností Glasia se firemní odborníci a univerzitní tým, ve kterém jsou zastoupeni odborníci z oblasti skla a pokročilých technologií, zaměřili nejen na mechanické vlastnosti a akustickou jedinečnost ale i na rozšíření potenciálu Glasia v oblasti designu. To se podařilo realizovat v rámci společného grantového projektu s názvem
„Optimalizace vlastností akustických panelů recyklovaného křišťálového skla Glasio funkcionalizovaných nanovlákennými aditivy" . „Vývoj nyní primárně zaměřujeme na optické vlastnosti panelu doplněné o možnosti jedinečného tvarování s důrazem na vhodné nasvícení. K zajištění dalších funkčních vlastností, jako například antibakteriální funkce či hydrofobní úpravy, bylo využito pokročilých technologií z oblasti nanotechnologií", konstatuje Ing. Šitych.
Zužitkují technologický odpad ze skláren
GLASIO je nejen unikátním spojením akusticky pohltivého skla a originálně funkčního designu, ale také výrazně ekologickým produktem. Základní surovinou na jeho výrobu je totiž technologický odpad ze sklářské produkce křišťálového užitkového skla. „Recyklujeme střepy ze skláren, které se nejprve nadrtí a následně síťují na předem stanovené frakce. Aby byla zajištěna akustická funkce panelu, tak jsou střepy nasypány do formy přesně stanoveným způsobem a v poměru jednotlivých frakcí. Následně je panel zataven ve sklářské poklopové peci", přibližuje výrobní postup Michal Šitych. Podle vedoucího spolupracující Katedry sklářských strojů a robotiky FS TUL docenta Vlastimila Hotaře se jedná o takzvanou upcyklaci. To je proces přeměňování odpadového materiálu nebo nepotřebných produktů v nové materiály či produkty lepší kvality pro zlepšení hodnot životního prostředí. „Znamená to zhodnocení materiálu či nalezení využití pro něco, na co je nahlíženo jako na odpad a co žádné jiné využití nemá. V našem případě dostávají střepy zcela novou kvalitu - po stránce mechanických vlastností i po stránce designové. Výhodou je, že nedostatek střepů nehrozí - při výrobě křišťálového užitkového skla vznikají odpadové střepy v rozsahu 40 až 70 procent z objemu základní suroviny. Ty jsou opětovně použity pro další tavení skla, ale mohou být použity i pro výrobek s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou právě akustické panely, říká docent Hotař.
(Celý článek naleznete v příštím vydání Technického týdeníku.)