Pozvolný přechod od spalovacího motoru k elektromobilitě se netýká jen individuální dopravy, ale také firem a jejich vozových parků. Například Moneta Money Bank začala na své pražské centrále s radikální proměnou své rozsáhlé flotily v roce 2017 a v současné době už má k dispozici vedle klasických vozů i 68 elektromobilů. O ekonomických a ekologických výhodách, ale i technologických úskalích tohoto rozhodnutí jsme hovořili s Jiřím Humlem, ředitelem divize sdílených služeb Moneta Money Bank, který má celý proces proměny podnikové flotily na starosti.
Moneta měla jednu z největších flotil firemních vozů, čítala 545 převážně dieselových aut. Proč jste se rozhodli pro přechod k elektromobilitě?
Banka před několika lety přijala strategii ESG, což znamená, že sledujeme environmentální, společenské a správní faktory v rámci investiční strategie. Součástí tohoto dokumentu je i závazek, že budeme do roku 2025 v přímých emisích uhlíkově neutrální společností a přechod k elektromobilitě je jedním z kroků, jak toho dosáhnout. Spolu s rozhodnutím, že budeme nakupovat do flotily již pouze elektromobily, šla ruku v ruce i rozsáhlá redukce vozového parku, takže nyní máme v bance celkem 320 vozů, z nichž je již skoro čtvrtina plně elektrických.
Abychom byli schopni při zredukovaném počtu vozů bezpečně fungovat, potřebovali jsme zvýšit využití aut, takže dnes máme polovinu flotily ve sdíleném režimu a k objednávání a správě aut využíváme mobilní i desktopovou aplikaci, které jsme si nechali vyvinout od externí firmy.
Jaké elektromobily jste pro využívání ve flotile zvolili?
Využití elektromobilů pro služební cesty jsme začali zkoušet v době, kdy byly k dispozici první generace BMV i3, Nissanu Leaf či VW e-Golfu, přičemž tyto vozy ujely maximálně 120 km na jedno nabití. Velmi rychle jsme dospěli k závěru, že s reálným nasazením elektromobilů do flotily musíme ještě nějaký čas počkat, než přijde další generace s větším dojezdem, jako například nový Hyundai Ioniq, Nissan Leaf či e-Golf.
Třeba zmiňovaný nový e-Golf už měl na papíře deklarovaný dojezd docela velký, 280 km, ale reálně s ním v létě ujedeme okolo 220 km, záleží hodně na stylu a charakteru jízdy. V zimě je dojezd samozřejmě nižší, na jedno nabití ujede zhruba 160 km, tedy pokud se v autě moc netopí.
Také jsme se naučili, že musíme auta kupovat ve vyšší výbavě, čímž myslím zejména vybavení tepelným čerpadlem, bez nějž se dojezd v chladném počasí může zkrátit až o 50 km. Dokonce jsme museli objednávku v průběhu měnit a doobjednávat modely, které za příplatek čerpadlo ve výbavě měly. Pro naše potřeby to ale byl důležitý faktor.
Zkoušeli jste také hybridní automobily?
Ano, pořídili jsme několik klasických hybridů i plug-in hybridů, ale spokojení jsme s nimi nebyli. Klasické hybridy k úspoře moc nepřispívají, protože my uhlíkovou stopu neměříme podle deklarovaných hodnot v tabulkách výrobce, ale podle reálné spotřeby energií. Naše reálné zkušenosti ukázaly, že úspora paliv je u těchto vozidel spíše v teoretické rovině.
U plug-in hybridů jsme zase zjistili, že převážná část řidičů v nich jezdila pouze na benzin a dobíjení elektřiny (z pohodlnosti a také kvůli nedostatečné veřejné dobíjecí infrastruktuře) zanedbávala a tím pádem vytvářela daleko větší uhlíkovou stopu než s klasickým benzinovým autem. Plug-iny s těžkou baterií a s elektromotorem, které se „jen vezou“, jsou navíc obvykle vybaveny jen slabým spalovacím motorem, takže takové auto má při běžném používání do ekologického vozidla hodně daleko.
(Celý článek si můžete přečíst v aktuálním vydání Technického týdeníku.)