Snad žádná firma se dnes neobejde bez potřeby hledání úspor i prostředků na investice do dalšího rozvoje. Přitom málokdo tuší, jaký potenciál se skrývá v nevyužívaných softwarových licencích. Mnohým firmám by větší povědomí nejen o hodnotě takového softwaru, ale též o souvisejících právních, ekonomických či bezpečnostních a dalších otázkách prospělo, proto jsme se na tata témata rozhodli připravit hned celý seriál.
V posledních letech je většina firem pod tlakem velkých změn vyvolávaných výraznými změnami v dodavatelských i odběratelských řetězcích, ať už nastaly vlivem pandemie, či mezinárodních konfliktů, snahami o ekologizaci, udržitelnost i vyšší efektivitu a v neposlední řadě také rostoucími požadavky zákazníků. Tyto všechny vlivy pak ještě umocňují a urychlují beztak se prosazující trendy robotizace a digitalizace hnané snahou o zavádění Průmyslu 4.0.
A žádný z výše uvedených trendů se nedá prosadit bez pomoci informačních a komunikačních technologií (ICT). Investice do tohoto segmentu proto neustále rostou, posílené navíc potřebou zajištění obrany proti kybernetickým hrozbám.
Před časem jistou míru úspor z pohledu investic přinesl nástup fenoménu zvaného cloud. Ten z pohledu výrobců softwaru znamenal větší jistotu stálých příjmů, protože své zákazníky až do nástupu tohoto trendu museli vždy znovu a znovu přesvědčovat, že by si měli pořizovat nové verze, zatímco při platbách za užívání mají každoroční porci příjmů téměř jistou. Také z pohledu uživatelů byl, a v mnohých případech stále je, přechod na využívání softwaru formou služby (SaaS — software as a service) výhodný. Nevyžaduje obrovské počáteční investice, z účetního pohledu je mnohem lépe předvídatelný, se změnou velikosti firmy, ať už se jedná o růst, nebo naopak potřebu redukce, umožňuje snazší změnu počtu licencí. Jenže, mimo jiné i vlivem nástupu dalšího fenoménu, který nazýváme umělou inteligencí (AI), rostou i náklady na budování datových center a související infrastruktury, včetně té energetické. Ruku v ruce s tím dochází též k pozvolnému, ale jistému růstu cen za onlinové služby a řada firem postupně přichází na to, že z dlouhodobého hlediska se jim cloudové služby nemusí vyplácet. Tedy, že náklady za software formou služby už dávno přesáhly celkovou výši investic, kterou by je stál software a hardware provozovaný takzvaně „in house“, a který by jim i po těch létech stačil. A další a další platby za užívání je zbytečně zatěžuji. Ale jak z toho ven?
V nevyužívaném softwaru se skrývá poklad
Předně je potřeba si říci, že tento článek — ani seriál, který na něj naváže — není namířen proti cloudovým službám. Pro mnohé firmy či oblasti jejich činnosti jde o skvělý nástroj. Bezpochyby jej ocení nejen startupy, které díky nim mohou růst mnohem snáze a rychleji, či třeba firmy, jež se musejí často potýkat s výkyvy trhu a reagovat na ně změnami personálního obsazení…
I tomuto pohledu se budeme věnovat později podrobněji tak, abychom vám v něm usnadnili orientaci. Obecně si zatím vystačíme s konstatováním, že většině firem se vyplatí tzv. hybridní provoz. Tedy že některé licence je pro ně vhodnější vlastnit a provozovat, jiné si pronajímat.
Na každý pád však ani ty firmy, jimž se jednoznačně přechod do cloudu vyplatil, a je jich hodně, zpravidla nemají dořešenou otázku, co s původními licencemi. Podobně mnoho licencí leží ladem na nevyužívaných, rozbitých či už zcela vyřazených počítačích a serverech. Mnoho licencí leží ladem i třeba z důvodu snižování počtu zaměstnanců. A ruku na srdce, můžete si právě vy s jistotu říci, že nemáte ve firmě software, který nevyužíváte, přestože je stále plně funkční a jiná firma by jej mohla bez problémů využívat ještě řadu let? Většina firem totiž nemá ani ponětí, jaké procento takových licencí má a jaká hodnota se v nich ukrývá, případně ve kterých.
„Mnoho firem hledá cesty k úsporám a kde získat prostředky na potřebné investice, přitom často přehlížený potenciál se u nich skrývá v nevyužitých softwarových licencích. Mluvíme konkrétně o tzv. perpetuálních neboli trvalých licencích. Mnoho firem je dříve zakoupilo jednorázově, ale dnes je nepoužívá, protože přešly na předplatné modely nebo cloudová řešení,“ říká k tématu Jakub Šulák, zakladatel a generální ředitel společnosti Forscope, která je certifikovaným partnerem společnosti Microsoft a největším softwarovým brokerem ve střední a východní Evropě.
(Kompletní článek naleznete v aktuálním vydání Technického týdeníku.)
Foto: -mimAI