Kořenové čističky jsou již roky běžnou součástí zahrad mnoha domů a dobré zkušenosti s touto efektivní metodou čištění komunálních odpadních vod mají i menší obce. Technologie se však začíná postupně usazovat i v průmyslovém sektoru, zejména u výrobních a skladových hal. Kořenová čistička má totiž ještě jednu velmi podstatnou funkci – dokáže ovlivnit mikroklima uvnitř i vně budov.
Kořenová čistička je velmi jednoduchý systém, fungující jak na mechanické, tak i na biologické filtraci. Základem je anaerobní separátor, což je speciální septik s přepážkami a systémem trubek, v němž pomalu protéká znečištěná voda a postupně se čistí od pevných nečistot. Takto přefiltrovaná voda pak přetéká do kořenového pole, nádoby vyplněné substrátem, na jehož povrchu dochází k odbourávání dalších znečišťujících látek za pomoci různých druhů aerobních bakterií. Výhodou filtru v podobě kořenového pole je fakt, že může být jak v zemi, tak třeba i na fasádě nebo na střeše.
„Technologicky ještě rozlišujeme vertikální a horizontální filtraci, přičemž dříve se používaly horizontální kořenové filtry, které byly vodou naplněné, nyní se používají hlavně vertikální filtry, které mají lepší čisticí účinky,“ vysvětluje Michal Šperling, zakladatel a majitel společnosti Kořenovky, a dodává, že vertikální systémy nejsou vodou naplněné, ale voda se skrápí na povrch a těsně pod něj a pomalu kapilárně stéká po náplni filtru. Pro tyto vertikální čističky se používá jako filtrační materiál zejména štěrk o velikosti 2–5 mm, ale může jít také o jiný materiál. Základem je, aby se nerozpouštěl a nepůsobil svým chemickým složením negativně na kolonie bakterií.
Voda, která následně z kořenových filtrů vytéká, splňuje veškeré zákonné požadavky a je možné jí jak zasakovat, tak znovu využívat jako šedou vodu či vypouštět do vodoteče.
OD REKREAČNÍCH OBJEKTŮ PO PRŮMYSLOVÉ PROVOZY
Tím, že cyklus čištění trvá 5 až 15 dnů, jsou čisticí procesy velmi různorodé. Bakterie dokážou odstranit i rezidua léčiv či hormonů a zkušenosti ze zahraničí ukazují, že si dobře poradí například i s ropnými látkami. Kořenové čističky navíc nejsou závislé na stabilním přísunu odpadní vody. Pro čistírny, které se běžně používají například u domů, je složité vyrovnávat výkyvy zatížení, ale kořenovým systémem voda prochází dlouho, takže jí nárazové zatížení nevadí. Jistou nevýhodu však tato přírodní technologie přináší v požadavcích na prostor.
„Hodně záleží na způsobu aplikace, ale standardně se užívá poměr 2 m2 plochy čističky na ekvivalentního obyvatele. Máme vyzkoušeno, že systém funguje stejně dobře i s poměrem 0,5 m2 plochy na ekvivalentního obyvatele. V České republice se kořenové systémy zatím používají v malých obcích, ale pokud je k dispozici dostatek prostoru, mohou fungovat i v aglomeracích s desítkami tisíc obyvatel, na letištích či u velkých průmyslových provozů,“ pokračuje dále Michal Šperling s tím, že kal, který po letech provozu vznikne, lze standardně kompostovat. Vyvrací tak rozšířený mýtus o tom, že se při revitalizaci čističky musí s vyvezeným materiálem zacházet jako s nebezpečným odpadem.
Kořenové čističky jsou vhodné zejména pro vody bohaté na různé typy bakterií. Takto organicky nasycené vody ale vznikají i v rámci provozu například v zemědělství nebo potravinářském průmyslu, zejména tam, kde se vyrábějí mléčné produkty či pivo. Ale i když se firma zabývá výrobou v jiných oblastech, může si takovou čističku pořídit právě pro filtraci odpadních vod z toalet, sprch a kuchyní.
(Celý článek naleznete v aktuálním vydání Technického týdeníku.)