Tesla přežila těžké časy

PŘED NECELÝMI TŘEMI LETY SI NA TĚCHTO STRÁNKÁCH KLADL STEJNÝ AUTOR OTÁZKU, ZDA SE AUTOMOBILCE TESLA PODAŘÍ PŘEŽÍT NĚKOLIK PŘÍŠTÍCH LET. NEBYL ZDALEKA JEDINÝ, OSUD SPOLEČNOSTI, KTERÁ SLIBUJE ZMĚNIT NEJEN DOPRAVU, ALE EXPANDOVAT I DO ENERGETIKY, TEHDY VISEL NA VLÁSKU.

Firmě docházely finanční prostředky, a především se nedařilo rozjet výrobu klíčového vozu Model 3. Ten sice rozhodně není „lidový elektromobil“, jak výrobce před lety sliboval, ale je nejlevnějším modelem značky a jádrem její nabídky. Byť sám Musk přiznal, že společnost byla na sklonku roku 2018 na pokraji bankrotu a do jejího kolapsu podle jeho slov zbývalo pouze několik týdnů.
V tomto prohlášení se může odrážet něco z jeho záliby v dramatických gestech a prohlášeních, ale firma rozhodně měla celou řadu vážných potíží, především právě s nedostatkem finančních prostředků na udržení a rozvoj do té doby ztrátového provozu. Ale to bylo předpředloni…, a předloni…, a zčásti v roce loňském. Teď jsou starosti zapomenuty a firma se veze na vlně úspěchu, který její akcie změnil na výherní loterijní losy.
Zatímco v průběhu loňského roku se jejich ceny pohybovaly kolem 300 dolarů za kus, dokonce se krátce dostaly i pod
200 dolarů, na začátku února se přehouply vůbec poprvé před 900 dolarů.
Akcie Tesly mají také jedno specifikum: existuje nezvykle silná skupina investorů, které sází proti nim. Zhruba 18 % akcií firmy, se kterými se obchodovalo na amerických trzích, se prodávalo nakrátko (short-selling), tedy se spekulací na pokles akcie. Řada poměrně významných analytiků, soustředěných například na blogu SeekingAlpha, dlouhodobě prorokuje, že značka je nadhodnocená. Podle standardních měřítek mají nepochybně pravdu, ale prodej Tesly nakrátko se v posledních týdnech rozhodně nevyplácí.
Během pondělí 4. února, kdy si akcie Tesly během obchodního dne připisovaly až 20 %, pak ti, kdo spekulovali na pokles akcií společnosti, přišli podle analytiků dohromady zhruba o 3,2 miliardy dolarů, v úterý pak jejich ztráty znovu přesáhly 2,5 miliardy dolarů (a to článek vznikal ještě před koncem obchodování). Celkem při podobných transakcích spekulanti přišli podle odhadů za letošní rok již zhruba o deset miliard dolarů.
Hodnota, na kterou si burza společnosti v tuto chvíli cení, se samozřejmě podle celé řady racionálních metrik může zdát nadsazená. Tržní hodnota společnosti se v posledním kvartálu roku 2019 vyšplhala na 160 miliard dolarů, překonala tak Netflix, značku Nike nebo McDonald’s. Tesla předstihla i německý automobilový koncern Volkswagen a z automobilek má před sebou pouze japonskou automobilku Toyota Motor, která má podle akciového trhu hodnotu kolem 220 miliard dolarů.
Připomeňme, že Toyota v loňském roce prodala 10,6 milionu vozů, Tesla zhruba 367 000, v příštím roce by měl počet prodaných kusů poprvé přesáhnout půl milionu. Firma by tak zásadně upevnila své postavení největšího výrobce elektromobilů na světě. Z celkových odhadovaných 2,2 milionu prodaných elektrických vozů na světě připadalo na Model 3 zhruba 300 000 prodaných kusů.
Pro firmu je snad ještě důležitější vývoj na burze. Ten znamená, že v nejbližší době nebude mít nouzi o finanční prostředky na další investice, a my máme odpověď na otázku, kterou jsme si kladli: kalifornská Tesla tu s námi ještě nějakou dobu nejspíše bude.

CO SE STALO?

Dodejme ovšem, že raketový vzestup cen akcií společnosti není odrazem nějakých zásadních změn v ní samotné. Vývoj několika posledních let se ovšem nakonec přetavil v řadu dobrých zpráv: firma byla – vůbec poprvé – ve druhém čtvrtletí za sebou zisková. Vydělala 105 milionů dolarů, což znamenalo, že veškerý její zisk pocházel z daňových úlev a podpor pro bezemisní vozy, na kterých inkasovala 133 milionů dolarů. (Firma slibuje, že bude zisková již trvale, tak uvidíme, zda letos konečně poprvé na konci finančního roku bude v černých číslech.)
Prodeje vozů probíhaly podle očekávání a celkem bylo prodáno již zmíněných 367 000 vozů. Protože většinu z nich tvořily levnější Modely 3, zisk na jednom autě byl menší než v roce 2018. Možná to pomůže změnit nově oznámený Model Y, který se objevuje v nabídce poněkud nečekaně, ale může se nejspíše poměrně dobře prodávat. Měl by být levnější než jiná velká luxusní SUV. V minimální výbavě by měl vyjít na zhruba 40 000 dolarů. Za stejnou cenu by měl být k dispozici i designově velmi vyhraněný Cybertruck, na který má automobilka podle Muska více objednávek, než může v příštích několika letech podle Muska i v nejlepším případě vyrobit. Údajně něco přes 200 tisíc. I přesto, že okna tohoto „superodolného“ picku-upu z nějakého důvodu nedokážou přežít ani první tiskovou konferenci…
Méně nápadné byly ale jiné úspěchy firmy. Prvním bylo nečekaně rychlé dokončení výrobní linky v Číně, která by měla důležitým pilířem dalšího rozvoje společnosti. Zajistí totiž firmě přístup na čínský trh, na kterém jsou dovážené automobily výrazně finančně znevýhodněny.

VYDĚLÁVAJÍ I BATERIE

V zisku se také ocitla výroba baterií v „Gigafactory“ v nevadském Fresnu, která je společným podnikem Tesly a Panasonicu. To byl dlouho bolavý bod především japonské firmy, která do společného podniku s Teslou vstoupila v roce 2010. Pro Panasonic to byla součást dlouhodobého plánu, jak se změnit z výrobce spotřební elektroniky s nízkými maržemi na dodavatele klíčových komponentů pro autoprůmysl.
Ovšem investice ve výši 1,6 miliardy dolarů se nevrátila zdaleka tak rychle, jak si společnost slibovala. Vlastně se zatím nevrátila vůbec, protože provoz byl poprvé v zisku v uplynulém čtvrtletí. Byť tedy byl Panasonic klíčovým dodavatelem pro Teslu už od doby jejího prvního vozu, Roadsteru, vztahy mezi oběma společnostmi byly údajně poměrně napjaté. Podle ohlasů ze zákulisí docházelo k neustálým sporům o ceně bateriových článků, harmonogramu rozšiřování výroby a s tím souvisejících investicích i „firemní kultuře“.
Možná nám to bude znít překvapivě, ale lidé v Panasonicu si údajně velmi těžko zvykali na „nanomanagement“, jak svůj styl nazýval Elon Musk. Ten je známý tím, že se velmi často intenzivně podílí na řešení i malých úkolů ve firmě. V Panasonicu mají týmy či oddělení větší autonomii, a nejsou zvyklé obracet se na nejvyšší vedení v Ósace, či naopak na jeho zásahy do jejich rozhodování.

Problémy se údajně podařilo vyřešit a linka na výrobu baterií v Gigafactory běží prakticky nepřetržitě a její kapacita roste v souladu s výrobními plány Tesly. Japonská společnost se nakonec rozhodla, že se nebude podílet na stavbě druhé Gigafactory v Číně a přenechala investici velkým konkurentům ve výrobě baterií, jihokorejskému LG a čínskému CATL.
Panasonic se pro změnu výrazněji soustředil na spolupráci s jinými výrobci, konkrétně se společností Toyota. Obě firmy již spolupracují dlouhodobě, více než 20 let, na výrobě a dodávkách baterií pro hybridní vozy, nyní se mají soustředit na výrobu prizmatických článku (tj. hranolů) místo cylindrických, které používá ve všech svých vozech Tesla. Toyota sází na elektrifikaci velké části své flotily a v roce 2025 chce polovinu tržeb realizovat v elektrických vozech. Je logické, že tak chce mít podíl i na výrobě v současné době nejdražšího komponentu.
Prizmatické články mají své výhody i nevýhody, a zatím je otázkou, které na trhu převládnou (či zda vůbec nějaké převládnou, dodejme, nebo se najde ještě jiné řešení). K tomu ovšem nedojde nejspíše ani v několika příštích letech, ostatně i nový joint-venture Panasonicu a Toyoty s dlouhým názvem Prime Planet Energy and Solutions se zatím bude věnovat pouze vývoji. Až jednou její výrobky přijdou na trh, nebudou údajně určeny exkluzivně pro vozy Toyota.
Bude nepochybně zajímavé sledovat, jak se bude vyvíjet i postoj Tesly k těmto novějším druhům baterií. Firma samozřejmě pracuje na vývoji, ale v tuto chvíli se podle toho, co víme, soustředí primárně na snižování nákladů ve všech částech výroby, včetně právě baterií. Nepochybně lze očekávat, že může docházet k dílčím změnám baterií, jako je například zvyšování podílu křemíku na elektrodách, ale těžko si dokážeme představit, že by vozy největšího výrobce elektromobilů v dohledné době přecházely třeba na prizmatické baterie, když ty cylindrické jsou tak dobře zavedeny. Ale nebylo by to rozhodně poprvé, co se autor těchto řádků mýlil.

DRUHÁ AUSTRALSKÁ BATERIE V Jižní Austrálii se chystá zahájení komerčního provozu další velké baterie od Tesly, která má pomoci tamní síti při integraci výroby z obnovitelných zdrojů. Bateriové úložiště je umístěno u větrné farmy Lake Bonney, jejíž výrobu bude stabilizovat. Nejnovější australská megabaterie byla poprvé spuštěna již loni v říjnu a na plném výkonu pracuje již od listopadu. Nyní je projekt v závěrečné fázi testovacího provozu, který by se tak měl brzy proměnit v provoz komerční. Baterie o výkonu 25 MW a kapacitě 52 MWh pomůže stabilizovat výrobu přilehlé větrné farmy o instalovaném výkonu 278,5 MW, která ročně vyrobí dostatek elektrické energie pro pokrytí potřeb zhruba 110 tisíc tamních domácností. „Lake Bonney nám umožní navýšit objem obnovitelné energie, kterou prodáváme firmám a průmyslu. Máme radost z partnerství s jihoaustralskými zákazníky, komunitami a vládami na cestě Austrálie k čisté energetické budoucnosti,“ řekla Sylvia Wigginsová, výkonná ředitelka společnosti Infigen. Baterie má státu Jižní Austrálie pomoci dosáhnout cíle 100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů v průběhu následujících 20 let. Tento cíl je nicméně stanoven na roční bilanci, tudíž v některých momentech se předpokládá vývoz do okolních států a v jiných opět dovoz. „Aktiva jako větrná farma a baterie Lake Bonney poskytují spolehlivou, cenově dostupnou a obnovitelnou elektřinu průmyslu a zákazníkům z komerčního sektoru v tomto státě. Umožní Jižní Austrálii začlenit do soustavy více obnovitelné energie a přiblížit se 100% podílu těchto zdrojů během 30. let,“ uvedl Dan van Holst Pellekaan, ministr energetiky a těžby Jižní Austrálie.