Nedodržování a podceňování zásad ergonomie v praxi, může vést k celé řadě zdravotních problémů. Liberecká fakulta strojní se proto hodlá více věnovat ergonomické analýze pracovišť.
Problematikou optimalizace pracovního prostředí s důrazem na ergonomii, tedy interakcí mezi lidmi a různými prvky pracovních systémů se již řadu let zabývá katedra výrobních systémů a automatizace Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci.
„Firmy si čím dál více uvědomují, že cílem již není pouze vytvářet zisk, ale také vytvářet a udržovat pracovní místa a společenské prostředí. Podporují tak udržitelný rozvoj, kupní sílu a společnost jako celek. Vnímají změny na trhu práce, kde si dnes zaměstnanec vybírá svého zaměstnavatele a čím dál více jeho rozhodování ovlivňuje kvalita pracovní prostředí, stres, firemní kultura apod. Proto je nezbytné vyhodnocovat kvalitu interakce člověka s pracovištěm, s prostředky na pracovišti a bezprostředním okolím," tvrdí vedoucí katedry Ing. Petr Zelený PhD.
Plánovaný pohyb versus skutečný
Liberecká fakulta strojní v rámci projektu OP VVV vybudovala Laboratoř analýzy pohybu. Jedním z důvodů je podle Petra Zeleného to, že se chtějí věnovat ergonomické analýze pracovišť a dalším aktivitám, mezi které patří třeba trekování automaticky řízených vozíků (AVG - automated guided vehicles) pro transport výrobků, které se pohybují v prostoru. Jde o vyhodnocování, jak se liší plánovaný pohyb od toho skutečného. Pak lze například lépe řídit výrobní procesy včetně manipulace s materiálem a udělat je efektivnější spolehlivější a možná i levnější. Smyslem vědecké práce je podle něj analýza pohybů člověka a strojů jako podklad pro dosažení optimálních pracovních podmínek ve vztahu k anatomickým a výkonnostním možnostem člověka.
„Věříme, že naše práce najde uplatněné i v průmyslové sféře při snaze podniků vytvořit efektivní pracovní místa a pomáhat předcházet zdravotním problémům souvisejícím s prací. Samozřejmě, že ochota vynaložit náklady a úsilí na změnu je úzce svázána s kvalitou navrhovaných opatření, jistotou a přesvědčením, že takovéto změny přinesou očekávaný efekt," konstatuje doktor Zelený.
Záznam 3D pohybu pro analýzu
Ergonomická analýza pracovišť má vézt k optimalizaci prostoru, kde se pohybují lidé. „Analýza snímaného pohybu člověka upozorní na potenciální problémy. Třeba na nějakém montážním pracovišti se sledují pohyby pracovníka při montáži. Pomocí speciálního softwaru se pak tyto pohyby analyzují, a získají se tak důležité informace, nedochází-li k nadměrné pracovní zátěži vlivem nesprávné pracovní polohy nebo užití velké svalové síly, kdy přirozená únava může způsobit nějaký zdravotní problém. Může to být bolest zad nebo zápěstí. Pak je vhodné pracoviště upravit, například tak, aby člověk nezvedal těžké břemeno do příliš velké výšky a aby nemusel dělat ani zbytečné pohyby. Pokud bude taková analýza aplikována přímo v provozu, může zabránit nadměrnému zatížení člověka a následně i kolizi," říká vedoucí laboratoře analýzy pohybu Ing. Jan Vavruška PhD a v této souvislosti uvádí, že podle údajů Evropské unie představují onemocnění svalů a pohybového aparátu zhruba 53 % nemocí z povolání.
V případě tohoto podmíněného muskuloskeletálního onemocnění, dochází nejprve k muskuloskeletálním potížím (MSD - musculoskeletal disorders). Ty jsou v České republice druhou nejčastější příčinu pracovní neschopnosti.
(Celý článek naleznete v příštím vydání Technického týdeníku.)