Základem precizního zemědělství jsou technologie, které nejenže dokážou důležitá data generovat, ale zároveň je umějí i za pomoci sofistikovaných algoritmů softwarově analyzovat a komponovat do funkčních celků. Využívání umělé inteligence (AI) tak dává zemědělcům obrovské možnosti, jak opravdu poznat svou půdu a ušetřit nemalé peníze.
Zemědělských podniků, kde hospodáři aplikují alespoň některé z principů takzvaného precizního zemědělství, je už v Česku poměrně velké množství. A před několika lety přejaly tuto myšlenku další dvě farmy: AZOS Zakřany hospodařící na 1 000 hektarech půdy a ZD Naloučany s 580 hektary.
„Tenkrát jsem měl zkušenosti spíše teoretické. Učili jsme se o tom na univerzitě a další informace jsem získával od přátel a spolužáků, kteří již nové postupy s pozitivními výsledky aplikovali,“ vzpomíná agronom obou podniků Jiří Souček a dodává, že právě tato inspirace pro něj byla stěžejní. „Při zachování nebo mírném zvýšení výnosu všichni dokázali ušetřit na vstupech, jako jsou hnojiva a osiva. To byl argument, kterým se mi podařilo přesvědčit naše vedení, a proto jsem začal hledat realizátora. Nakonec jsem oslovil společnost CleverFarm, aby nám s implementací pomohla.“
Procesy zavádění inovativního hospodaření do zemědělských podniků se mohou v detailech lišit, ale více méně vždy stojí na tom, že je třeba nejprve zkontrolovat techniku, tedy traktory, rozmetadla a postřikovače, zda je kompatibilní a může provádět variabilní pěstební zásahy.
„My k tomu vytváříme zároveň report, v němž způsobilost techniky detailně popíšeme, a pokud zjistíme, že některá technika vhodná není, přidáváme i seznam investičních nákladů,“ říká Adam Zlotý, ředitel společnosti CleverFarm, která stojí za vývojem unikátního softwaru pro správu hospodářství.
Jiří Souček jej doplňuje s tím, že změny v některé technice museli řešit i v Zakřanech. „Například rozmetadla jsme si začali půjčovat od různých dodavatelů tak, abychom byli během krátké doby technicky připraveni k přechodu na precizní zemědělství.“
Kromě kontroly a přípravy techniky je však k úspěšné implementaci potřeba ještě jedna důležitá věc: dostatečné množství dat, z nichž se dá v rámci precizního zemědělství vycházet. Zakřanská farma měla to štěstí, že společně s CleverFarm dokázala poskládat dohromady data za osm let. Typicky šlo například o historické osevní postupy, tedy co se na jednotlivých pozemcích v minulosti pěstovalo, dále se skládaly informace o laboratorních rozborech půdních vzorků nebo se ucelovaly výnosové mapy.
Precizní zemědělství vede k úsporám a vyšším výnosům
Jedna z definic precizního zemědělství vypovídá, že jde o individuální přístup k půdě, kdy se ve správném čase dělá se správnou intenzitou správný pěstební zásah. Aby bylo možné veškeré tyto kroky řídit, a hlavně dlouhodobě uřídit, je potřeba mít k dispozici specializovaný software, v němž se veškerá sesbíraná data vyhodnocují, spravují a vizualizují. Pro AZOS Zakřany i ZD Nalučany nakonec Jiří Souček zvolil nástroj pro správu farmy [FMS — farm management system (nebo také software či solution) — druh farmářského softwaru, který pomáhá provozovat efektivnější hospodaření, v pokročilejších podobách pak např. na základě sledování kvality a výnosů plodin a hospodářských zvířat generuje zprávy, upozornění a doporučení pomáhající optimalizovat péči, sklízet plodiny nebo přemístit zvířata s přihlédnutím na aktuální podmínky v konkrétních lokali-tách — pozn. red.] právě od CleverFarm a jedním z důvodů byla dostupnost analýz za pomoci algoritmů umělé inteligence.
(Celý článek naleznete v aktuálním vydání Technického týdeníku.)