Známá britská společnost Rolls-Royce založila novou odnož, zaměřující se na vývoj menších jaderných reaktorů. Do začátku získala investici 400 milionů liber (cca 12 miliard Kč), napůl od soukromých investorů, napůl od britské vlády. Nové typy reaktorů jsou totiž v národním zájmu: mají zemi pomoci splnit cíl snižování emisí.
Rolls-Royce SMR je novou divizí společnosti známé především z oblasti luxusních automobilů a leteckých motorů. Tři písmena SMR v jejím názvu vycházejí z anglické podoby výrazu malý modulární reaktor (small modular reactor) a předznačují tak směr rozšíření oblasti zájmů společnosti. Jde o označení pro reaktory, které by měly mít menší výkon než dnešní kolosy, zároveň by se však měly stavět do jisté míry sériově. Založeny jsou totiž na výrobě modulů konstruovaných ve výrobním závodě a následné, relativně jednoduché instalaci na místě jejich využití.
Nejde přitom rozhodně o exkluzivní nápad společnosti Rolls-Royce, podobné projekty vznikají prakticky po celém světě. Ale jejich realizace vázne, a to hlavně z ekonomických důvodů. Jak to chce změnit známá britská společnost?
Od ponorek k elektrárnám
Firma Rolls-Royce není jaderným nováčkem. Její konstruktéři navrhli tři generace reaktorů pro ponorky britského královského loďstva, její inženýři a dělníci je také staví. Na projekt navíc není sama: vede konsorcium osmi dalších firem, které mají zkušenosti z jiných aspektů výstavby jádra. Do konsorcia tak patří například společnosti se zkušenostmi s velkými infrastrukturními veřejnými zakázkami. Rolls-Royce je ovšem hlavním účastníkem projektu: ve výsledku by měla vlastnit cca 80 % nově vzniklé společnosti.
Jejím primárním úkolem bude vyvinout nový typ jaderné elektrárny postavené na malém reaktoru využívajícím osvědčené technologie tzv. lehkovodních reaktorů. Jde tedy v podstatě o zařízení s velmi podobnými výkony a na stejném principu jako jaderné reaktory v Dukovanech (v Temelíně stojí již reaktory výrazně výkonnější). Výkon reaktorů Rolls-Royce by měl dosahovat cca 470 MW, dukovanské měly původně 440 MW (dnes, po instalaci lepších turbín, 505 MW). Tento údaj však zároveň znamená, že vlastně, striktně řečeno, nejde o malý modulární reaktor, protože ty podle klasifikace Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) mají výkon do 300 MW.
Hlavní výhodou nového reaktoru by ovšem neměly být rozměry, ale cena. Po rozjezdu výroby by měla jedna jednotka stát méně než dvě miliardy liber (tedy méně než 60 miliard Kč) při výkonu zhruba kolem 470 MW elektrického výkonu.
Pro srovnání: v Británii se dnes stavějí tradiční velké reaktory v elektrárně Hinkley Point. Ty vyjdou podle všeho na více na 20 miliard liber (asi 600 miliard korun), přičemž budou mít jen zhruba třikrát větší výkon než připravovaný reaktor Rolls-Royce.
Aby nehyzdila
Když byl návrh nové britské malé elektrárny před několika lety poprvé představen, zaujal také svým vzhledem. Samotná elektrárna je pak rozdělena do několika budov, které jsou ovšem všechny překryty lehkým krytem. Na starších vizualizacích byl často k vidění jako průhledný, na těch současných se spíše objevuje střecha pokrytá (alespoň na pohled) fotovoltaickými panely.
Celý komplex je navržen údajně s ohledem na to, aby elektrárna byla co nejméně nápadná, a to hlavně při pohledu z úrovně terénu. Pozorovatel by měl vidět malý pahorek s budovou připomínající spíše koncertní halu než průmyslovou budovu. Spodní, zelenou část pahorku vytvoří násyp obsahující některé pomocné budovy a systémy. Nebude mít tedy funkci čistě estetickou.
Stavba by tedy neměla rušit, naopak by měla působit nenápadně. Což může jistě být zajímavý způsob, jak se pokusit oblomit odpor alespoň části odpůrců dalšího rozvoje jádra.
(Celý článek naleznete v příštím vydání Technického týdeníku.)