Robotický hmyz nabízí nespočet zajímavých aplikací. Stále je ale co vylepšovat. Jednou z významných překážek u těchto maličkých robotů je problém s otáčením podle svislé osy během letu. Nový robot, podle tvůrců inspirovaný včelou, řeší tento problém důvtipným designem a ovládáním křídel.
Okřídlený létající robot/dron Bee++ váží 95 mg a má rozpětí křídel pouhých 33 mm © Washington State University
Roboti využívající k letu mávání křídly mají odjakživa potíže s otáčením podle svislé osy (yaw axis), tedy se „zatáčením“. Pro představu, podle této osy se otáčíte, když relaxujete na kancelářské židli. Kvůli tomu obvykle létají jen rovně, což je pro praktické využití pochopitelně problém. Néstor O. Pérez-Arancibia z americké Washington State University a jeho kolegové navázali na dlouholeté zkušenosti s vývojem hmyzích robotů a postavili robotickou včelu, kterou výše popsané omezení nesvazuje, tedy za letu se podle svislé osy otáčet dokáže.
Robot Bee++ létá s pomocí dvou párů křídel vyrobených z uhlíkových vláken a tenké mylarové fólie. Každé z nich je vybaveno vlastním, velmi lehkým pohonem umožňujícím nezávisle měnit rychlost. Ta je klíčem k takzvanému pohybu MAV, tedy „nosem nahoru či dolů“, i ke schopnosti zatáčet. Když tedy Bee++ potřebuje klesat nebo stoupat, pohybuje předními a zadními křídly různou rychlostí. Pokud chce zatáčet podle svislé osy, pohybuje různou rychlostí křídly na pravé a levé straně.
Rychlost pohybu křídel na příslušné straně přitom vzroste ze 100 na 160 mávnutí za sekundu. Zároveň jsou přední i zadní křídla natočena pod určitým, stejným úhlem, ale v opačném směru, což při stejných rychlostech síly rotací vyruší.
Díky zvládnutí dlouhodobého úskalí letu by hmyzí roboti jako Bee++ mohli nalézt uplatnění v pátracích a záchranných operacích, při monitorování životního prostředí či biologickém výzkumu, nebo jako umělí opylovači plodin.