Přirozené biologické procesy přispějí ke zlepšení životního prostředí

Unikátní technologie vyvinutá v Liberci ověří odstranění pesticidů z drenážních vod na Karlovarsku.

Přirozené biologické procesy využívá při čištění vod kontaminovaných nebezpečnými pesticidy unikátní technologie, kterou vyvinuli vědci z Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci (CxI TUL). Uplatní se při čištění drenážních vod ze skládek, obsahujících nebezpečné pesticidy. Skládky, jako pozůstatky po činnosti průmyslových podniků, jsou ekologickou zátěží po celé Evropě. Novou technologii liberecká univerzita  poprvé použije na výsypce lomu Hájek na Karlovarsku u obce Hroznětín, kam bylo za socialismu navezeno na tři tisíce tun lindanu, hexachlorcyklohexanů a dalších pesticidních látek.  Stavební práce potrvají od letošního srpna do konce příštího roku. "Cílem projektu je zabránit rozšíření nebezpečných látek do okolí a povrchových vod", informoval mluvčí univerzity Radek Pirkl s tím, že v příštím roce bude tato technologie realizována i v polském Jaworznu, a to díky projektu LIFEPOPWAT spolufinancovaného z evropského programu LIFE.

Díky umělým mokřadům ubude v přírodě pesticidů

Základem unikátní technologie, kterou na TUL pojmenovali Wetland+, je systém založený na sérii filtračních a sorpčních polí, ve kterých je železo a přírodní látky jako rašelina nebo biouhel. Podstatnou složkou je i uměle vytvořený mokřad. Podle vedoucího realizačního týmu projektu LIFEPOPWAT profesora Miroslava Černíka z  Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL je velkou výhodou nové technologie to, že se obejde bez výstavby budov čističek a bez další zátěže prostředí, na rozdíl od řady jiných čistírenských metod, které využívají vysoké dávky chemikálií. „Je to pasivní, téměř bezúdržbová technologie, která může fungovat i desítky let bez dalšího zásahu člověka. Jen jednou za několik let je potřeba provézt údržbu a případně doplnit železo do nádrží," přiblížil novou technologii profesor Miroslav Černík. Přidanou hodnotou je podle člena realizačního týmu Pavla Hrabáka i to, že technologie nenaruší, ale naopak vylepší, ráz okolní krajiny. „Vybudované mokřadní systémy změní ráz krajiny, zvýší biodiverzitu a budou součástí přírody. Tento fakt nabývá na důležitosti, když si uvědomíme, že v sousedství se nachází chráněná oblast v rámci programu Natura2000, jako hnízdiště ptactva," upřesnil Pavel Hrabák.

(Celý článek naleznete v příštím vydání Technického týdeníku.)