Migrace do cloudu může firmám pomoci lépe využívat obrovská množství dat, která každodenně získávají z výrobních linek, od zákazníků i dodavatelů, a do jisté míry tak zkvalitnit či přesněji zacílit jejich byznys. Velkou výhodou je fakt, že při úvahách o migraci do cloudu ani tak nezáleží na velikosti firmy, jako spíše na tom, jaký typ služeb chce s ohledem na své podnikání využívat.
„Firma může mít pouze pronajatu cloudovou infrastrukturu a pracovat na ní se svým softwarem, stejně tak ale lze využít celou škálu služeb včetně softwarových a analytických nástrojů poskytovaných formou služby a nestarat se prakticky o nic,“ říká v rozhovoru Tomáš Novák, technický ředitel společnosti Cloud4Com.
Velké procento firem má svá data uložená na interních serverech a pracuje s nimi takzvaně on premise. Je možné v těchto případech využívat různých sofistikovanějších nástrojů, které běžně nabízí cloud?
Určitě ano, ale často to znamená nemalé investice do infrastruktury, softwaru, zabezpečení i kvalifikovaných lidí, kterých je na trhu zoufalý nedostatek. Některé licence specializovaných aplikací jsou navíc vázané na konkrétní infrastrukturu, a pokud ji chcete rozšířit, je nutné přikoupit licence. V cloudu je mnohem jednodušší zdroje navyšovat či snižovat, navíc i jiné licenční modely dostupné pro aplikace poskytované v cloudu tuto flexibilitu umožňují. Jestliže má ale firma dostatek zdrojů na pokrytí všech těchto požadavků, může vybírat z celé řady produktů, které dokážou získaná data sjednotit, analyzovat a na základě výsledků například dělat predikce, a to i v reálném čase.
Jaké jsou další důvody přechodu firem do cloudu?
Důvodů může být celá řada. Jedním z nejpádnějších argumentů je f lexibilita zdrojů, jež firmy využívají, a nákladů, které v danou chvíli hradí. Cloudové služby fungují on demand, což znamená, že je lze využívat nárazově, třeba jen v době, kdy je opravdu potřebujete, a v rozsahu, který potřebujete. K tomu připočtěte výhodu obrovské škálovatelnosti, kdy je cloudové prostředí schopné velmi rychle reagovat na rostoucí a klesající nároky uživatelů na výkon systému. To s fyzicky instalovaným hardwarem v serverovnách možné není. Další důvod k migraci do cloudu vyplývá z pohledu mezi capex a opex [kapitálové versus provozní výdaje — pozn. red.].
Pokud se firma rozhodne pořídit vlastní infrastrukturu, hardware a software, investuje vždy na určité časové období. Potom je ale otázkou, nakolik dokáže odhadnout budoucí vývoj a správnou výši investice. Mluvíme většinou o riziku „přeinvestování“ nebo „podinvestování“. Tím, jak je cloud flexibilní, umožňuje průběžně přizpůsobovat provozní výdaje aktuální situaci.
Významným důvodem může být také bezpečnost. S ohledem na nákladnost investic do kvalitního zabezpečení infrastruktury, zálohování dat a nastavení všech klíčových procesů minimalizující rizika úniku či zneužití dat, nemůže být podle mě běžná malá či střední (výrobní) firma schopná zajistit takovou bezpečnost jako kvalitní poskytovatel cloudového řešení.
A konečně cloud je řešením poskytovaným formou služby s určitou, smluvně garantovanou kvalitou, s tzv. SLA (service level agreement). Pokud by poskytovatel tuto dohodu neplnil, má firma možnost si nárokovat kompenzace. U interního IT žádná taková garance obvykle neexistuje.
Pro jaké firmy může být cloud smysluplným a efektivním řešením práce s daty?
Dovolím si tvrdit, že v podstatě pro všechny — jak z pohledu velikosti, tak z pohledu oblasti podnikání. Dá se však předpokládat, že skutečně malá firma bude v cloudu chtít využívat zejména softwarové služby (SaaS — software as a service). Pro své fungování obvykle potřebuje zejména e-mail, kancelářské aplikace, jednoduché CRM a ERP, což jsou všechno aplikace, které na trhu existují jako online služby jednoduše dostupné přes webové rozhraní.
(Celý článek naleznete v aktuálním vydání Technického týdeníku.)