Mezinárodní konference ICoT MM se konala v Liberci již po třinácté. Odborníci ze 14 zemí si vyměnili nové poznatky z oblasti teorie strojů a mechanismů.
V pořadí třináctý ročník Mezinárodní konference o teorii strojů a mechanismů (ICoTMM) pořádala ve dnech 7.—9. září 2021 katedra textilních a jednoúčelových strojů Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci (FS TUL). Konference se koná tradičně každé čtyři roky pod záštitou Českého národního výboru IFToMM (International Federation for the Promotion of Mechanism and Machine Science), České společnosti pro mechaniku a VUTS Liberec. Jedná se o jednu z nejstarších konferencí pořádanou pod záštitou IFToMM. Odborný program akce se zabýval širokým rozsahem problémů zahrnujících teoretické i praktické poznatky z oblastí teorie strojů a mechanismů. Odborníci ze 14 zemí přednesli celkem 36 přednášek. Vzhledem k současné situaci se konference konala hybridní formou — částečně prezenční a částečně on-line. Kromě specialistů z evropských zemí, Německa, Francie, Holandska, Slovenska, Itálie či Polska, přijali účast i odborníci z Brazílie, Číny, Indie, USA, Japonska aj. Ani letos na konferenci nechyběl italský profesor Marco Ceccarelli z University of Rome (v období 2008—2011 a 2016—2019 byl prezidentem mezinárodní organizace IFToMM a poprvé se zúčastnil konference v roce 2004). V úvodním slově při zahájení označil konferenci za „celosvětově významnou a prestižní akci“ a ocenil její význam pro oblast mechanismu strojů. Úvodní slovo i přednášku Experiences in Leadership IFToMM: Achievements and Challenges přednesl tentokrát onlinovou formou.
OD KALKULAČKY KE SLOŽITÉMU SOFTWARU
Jak zdůraznil předseda organizačního výboru profesor Jaroslav Beran z pořádající FS TUL, cílem pravidelných odborných setkání je od první konference v roce 1973 sdružovat specialisty, kteří pracují na problémech souvisejících s teorií strojů a mechanismů z obecného i aplikačního hlediska.
Na programu byla témata týkající se nejen obecné teorie strojů a mechanismů, ale také například analýza a syntéza rovinných a prostorových mechanismů, dynamika strojů a mechanismů či dynamika rotorů. Zazněly přednášky na téma vibrace a hluk ve strojích, vazby a vačky, optimalizace mechanismů a strojů, mechanismy textilních strojů, řídicí a monitorovací systémy strojů či přesnost a spolehlivost strojů a mechanismů. Přednášející se ale také věnovali tématům, jako je mechatronika, biomechanika a manipulátory.
„Naše jednání určitě přispívají k rozvoji tohoto oboru a od roku 1973 jsme samozřejmě získali celou řadu nových poznatků. Když jsme začínali, neměli jsme k dispozici výpočetní techniku, která dnes umožňuje s tehdy nemyslitelnou přesností popsat složité struktury pomocí matematických modelů a díky speciálním softwarům řešit konkrétní kinematické i dynamické problémy. Tehdy nám musela stačit kalkulačka. Když k nám někdy v 80. letech minulého století přišly první počítače, mohli jsme už počítat i složitější modely. Náš obor se stále výrazně rozšiřuje. V poslední době do něj pronikla mechatronika, biomechanika a robotika,“ říká profesor Beran a připomíná, že se čím dál intenzivněji uplatňují pokročilé technologie a výrazně se posunul i materiálový výzkum a nové netradiční materiály ovlivňují konstrukce strojů. A stále se hledají nová témata a aplikace i v navazujících oborech, které zahrnují problematiku mechanismu a strojů.
(Celý článek naleznete v aktuálním vydání Technického týdeníku.)