Světová epidemie aktivuje také přední technologické společnosti. V boji s koronavirem se zaměřují jednak na sledování šíření viru způsobujícího onemocnění COVID-19 a jednak na urychlení výzkumu kvantových počítačů a umělé inteligence. Pro výzkum, vývoj a výrobu nových lékařských preparátů je totiž nutné analyzovat obrovská množství dat.
V polovině března vědci z Oak Ridge National Laboratory v americkém státě Tennessee oznámili, že s pomocí superpočítače společnosti IBM provedli 8 000 simulací a našli 77 potenciálních látek, které by mohly zablokovat množení viru SARS-CoV-2.
Tento nejvýkonnější počítač světa nese označení OLCF-4 a někdy se mu také říká Summit. Jeho výkon činí 200 petaflops čili za vteřinu dokáže provést
200 bilionů operací. Byl postaven podle zadání ministerstva energetiky USA a uveden do provozu před dvěma lety. Do vínku dostal úkol podílet na výzkumu nejpalčivějších otázek lidstva. Je to především otázka energetického zdroje budoucnosti. Dokáže ale simulovat i další závažná témata, například co by se stalo, kdyby došlo ke kolizi miliard hvězd, nebo jak se v lidském těle šíří rakovinové buňky.
Summit obsahuje 10 000 procesorů a 30 000 grafických karet NVIDIA. Vše je ukryto ve 12 černých skříních a celkem zabírá plochu dvou tenisových hřišť. Významná je i jeho energetická spotřeba, která se dá přirovnat k nárokům menšího města. Na konstrukci a výrobu tohoto počítače, a jeho o něco pomalejší „sestry" jménem Sierra, vynaložila americká vláda 325 milionů dolarů. Oba počítače operují dohromady s výkonem 325 petaflops (to odpovídá číslu 325 a 15 nul) a podílejí se na vývoji léků proti koronaviru.
Ve hře jsou miliardy
Výzkum a vývoj účinných léků nebude ani snadný, ani levný. Vyžádá si nejen velký lidský kapitál, ale také obrovské finanční prostředky. Tyto náklady překračují možnosti i nadnárodních technologických a farmaceutických koncernů. Další kroky proto budou muset být ve znamení razantních zásahů států. V tomto ohledu budou jistě hrát důležitou roli nejsilnější světové ekonomiky. V první řadě se to týká USA.
Jisté je, že se medicínský a farmaceutický výzkum a vývoj neobejde bez nejmodernějších technologií. Proto se pozornost nyní soustřeďuje na Bílý dům, který právě připravuje rozpočet na fiskální rok 2021, jenž by měl vstoupit v platnost letos v září. Naštěstí klade americká administrativa už několik let důraz na rozvoj „průmyslových odvětví budoucnosti". Pod tímto označením zahrnuje umělou inteligenci (AI), kvantové informační vědy (QIS), technologie 5G a biotechnologie. Zdá se, že iniciativa AI a zákon Quantum Initiative Act (prosazené prezidentem Donaldem Trumpem v roce 2018 a 2019) splnily svůj úkol - burcovat veřejnost a zaměřit pozornost zákonodárců tímto směrem.
Zákon o této národní iniciativě nasměroval na pět let 1,2 miliardy dolarů na federální aktivity zaměřené na podporu investic do kvantové informatiky nebo do QIS a na podporu pracovníků v tomto oboru. Zákon rovněž zřídil Národní kvantový koordinační úřad a poradní výbor, který radí Bílému domu v otázkách týkajících se kvantového zpracování dat.
(Celý článek naleznete v příštím vydání Technického týdeníku.)