Hlavním cílem projektu zaměřeného na novou generaci železnic, realizovaného německý centrem pro letectví a kosmonautiku je snižování energetické náročnosti, cestovních a přepravních nákladů, zvýšení komfortu cestujících, zvýšení bezpečnosti cestování a minimalizace nákladů na životní cyklus kolejových vozidel.
Nákladní železnice, stejně jako ostatní druhy dopravy, procházejí postupnými inovacemi respektujícími zásady ekonomie a ekologie. Cílem je snižování emisí a hlučnosti, šetří se energie. Německé centrum pro letectví a kosmonautiku DLR (Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt) se v rámci projektu NGT (next generation train) pustilo do zajímavé studie budoucí celkové železniční dopravy.
Základní částí studie je vysokorychlostní vícejednotkový vlak (NGT HST — high-speed train), který by měl jezdit na hlavních tratích rychlostí až 400 km/h. Doplnit by jej měly jednotky meziměstských vlaků (NGT Link) s rychlostí až 230 km/h, které by vozily cestující do uzlových stanic vysokorychlostní tratě HST. Nákladní dopravy se týká třetí část studie zaměřená na vývoj autonomního vícejednotkového nákladního vlaku (NGT Cargo), včetně souvisejícího logistického konceptu. Cargo vozy by mohly být integrovány také do konceptu osobních vícejednotkových vlaků. Pro nákladní dopravu s dnešní složitou manipulací by měl přinést žádoucí efektivitu a atraktivnost v konfrontaci s nákladní automobilovou dopravou.
Celé nákladní vlaky NGT Cargo se budou skládat z jednotlivých nákladních vozů a koncových výkonných motorových vozů, které se automaticky propojí podle potřeby. Při vhodné budoucí infrastruktuře je i tady uvažována rychlost až 400 km/h, na stávajících tratích až 160 nebo 200 km/h. Připojování a odpojování a další manipulace s vagony, která dnes představuje značnou část z celkových nákladů přepravy, bude probíhat u NGT Cargo při sestavování vlaku plně automaticky, bez použití posunovacích lokomotiv. Nákladní inteligentní vagóny v konceptu NGT Cargo budou mít totiž samostatný pohon, založený na elektromotorech a baterii, která uchovává energii získanou při brzdění. To umožní, aby se i jednotlivé vozy posunovaly autonomně, bez potřeby posunovacího personálu a posunovacích lokomotiv nebo trolejového vedení.
(Celý článek naleznete v aktuálním vydání Technického týdeníku.)