Mezinárodní kosmický výzkum stojí na rozcestí. A to nejen kvůli rusko-ukrajinské válce, která s sebou přinesla do vesmíru přerušení spolupráce u řady významných kosmických projektů. Nejen ke škodě Ruska, ale ke škodě vědy jako takové. Výjimkou je ISS, kde týmy kosmických mocností válka neválka musí spolupracovat, pokud má projekt, do kterého už bylo investováno na 190 miliard dolarů, pokračovat.
Americká NASA po delším zvažování, zda financování orbitálního kolosu Mezinárodní kosmické stanice ISS ukončit podle již jednou prodloužených plánů v roce 2028, rozhodla o prodloužení jeho životnosti až do roku 2030. Nejen v NASA, ale i v partnerských organizacích došli především vědci k závěru, že pokud by stanice ukončila svoji činnost v roce 2024, do kterého je financování smluvně zajištěno, nebyla by za ni adekvátní náhrada, nepočítáme-li čínskou stanici Nebeský palác 3.
Do toho pak vstoupily úvahy o komerčním využití současných pracovních modulů. I když je americký finanční podíl zcela jednoznačně největší, bylo potřeba také získat souhlas všech partnerů v ESA, Japonska, Kanady a samozřejmě také Ruska.
S RUSKEM NEBO BEZ NĚJ
Právě Rusko, jehož kosmický průmysl po roce 1990 výstavba ISS zachránila, ještě závazek dalšího financování stanice po roce 2024 nepotvrdilo. Byť se v Roskosmosu a zainteresovaných firmách vedou diskuse „co potom, až ISS skončí", zda vybudovat vlastní, „národní" orbitální stanici. Zůstává však otázkou, zda vůbec bude mít válkou finančně a politicky oslabené Rusko na to, aby takový kosmický projekt financovalo.
Jak už jsme psali v minulém čísle, přes uvalení ekonomických sankcí na válčící Rusko a odřeknutí spolupráce na řadě významných kosmických projektů ze strany Západu (viz např. pokračování spolupráce na už hotové sondě ExoMars) NASA a Roskosmos v případě ISS týmovou spolupráci nepřerušilo.
Potvrdila to mj. i šéfka divize pilotovaných kosmických letů NASA Kathy Lueders slovy „spolupráce v této souvislosti »formálně« pokračuje a americká strana nepozoruje v pracovní rovině žádné signály, že by naše ruské protějšky nebyly odhodlány pokračovat... Bylo by pro nás velmi obtížné fungovat samostatně. ISS je mezinárodní partnerství," zdůraznila a dodala: „Byl by to smutný den pro mezinárodní spolupráci, pakliže bychom nebyli schopni nadále pokojně spolupracovat ve vesmíru."
Stanice kvůli vlivu atmosféry postupně klesá k Zemi. Proto je potřeba ji občas „postrčit" na vyšší dráhu. Zde má právě klíčovou úlohu ruský segment, neboť zodpovídá za korekce dráhy i v případě ohrožení kosmickým smetím. Tomu účelu slouží také motory připojeného náklaďáku Progress, který tak plní úlohu „tlačného remorkéru". Spojené státy se starají o podporu života a dodávky energie. Proto, jak už jsme psali minule, je rozdělení obou částí Space station poměrně nereálné, byť NASA už zkouší náhradní „remorkér" v podobě nákladní lodi Cygnus.
Pravda, jisté klíčové závislosti na Rusku se už NASA zbavila. Po odstavení raketoplánů dopravovaly 10 let (od roku 2011 do roku 2020) posádky na ISS výhradně ruské Sojuzy. Když proto byly v roce 2014 po anexi Krymu uvaleny na Rusko první sankce, šéf Roskosmosu Rogozin nejapně žertoval, že „ať si Američané létají na ISS třeba z trampolíny".
V současné době ale využívá NASA soukromých lodí Crew Dragon společnosti SpaceX [Elon Musk proto po úspěšném startu rakety Falcon 9 s lodí Crew Dragon proto prohlásil: „trampolína funguje!" - pozn. red.] a letos snad konečně vzlétne i Starliner od Boeingu. Proto je aktuální dohoda taková, že by ruští kosmonauti měli startovat i na palubě Crew Dragonu a ti američtí výměnou zase na palubě Sojuzu. Otázkou zůstává, zda i tato gentlemanská dohoda nepadne.
Podle plánu by první kosmonaut, respektive kosmonautka Roskosmosu Anna Kikina měla startovat v Crew Dragonu v říjnu letošního roku v rámci mise Crew-5. Astronautka Christina Kochová (328 dní na ISS), která mj. prošla výcvikem v ruském Sojuzu s Kikinovou, o ní říká, že to je bezvadná holka. Tak uvidíme...
Vzniká sice otázka, zda by Rusko mohlo zcela ukončit svou účast na ISS, případně svoji sekci pronajmout. To je to ale velmi nepravděpodobné. Na hodně dlouhou dobu by tím ukončilo i svůj pilotovaný program. Pokud by ovšem Čína Roskosmosu nenabídla místo na své stanici Tchien-kung 3, postavené na bázi ruských licencí.
(Celý článek naleznete v příštím vydání Technického týdeníku.)
Úvodní obrázek: Finální sestava orbitální stanice společnosti Axiom Space. Po odstavení ISS v budoucnu může pracovat samostatně (credit: Axiom Space)