Teprve s nástupem moderních digitálních technologií je možné dopravu skutečně aktivně řídit v reálném čase, ne pouze pasivně sledovat a následně vyhodnocovat zaznamenané jevy. Telematika, kombinující telekomunikace a informatiku, tedy sběr, přenos a vyhodnocení získaných dat, se tak stala jedním z klíčových oborů filozofie smart city.
Ke sběru a přenosu dat z dopravy slouží telematické systémy sledující vytíženost jednotlivých dopravních uzlů či ulic. Může jít například o detektory hluku, senzory, které pomocí magnetické indukce sledují obsazenost daného prostoru, kamery, měřidla povětrnostních podmínek a kvality vzduchu či pneumatické senzory.
„To úplně základní řízení u každé křižovatky obstarává řadič, tedy vlastně počítač, který okamžitě vyhodnocuje získaná data. Řadiče z různých míst spolu bývají vzájemně propojené a mohou tak pospolu reagovat na aktuální dopravní situaci,“ vysvětluje Patrik Horažďovský z Ústavu dopravní telematiky Fakulty dopravní ČVUT v Praze s tím, že například v Praze je pak doprava jako celek řízena dispečery Hlavní dopravní řídící ústředny.
V garážích obchodních center či parkovištích P+R zase funguje jednoduchý princip, kde čidla zjišťují, zda je parkovací místo obsazené, či ne. Pokud jsou místa propojená, a tyto informace se předávají do systému, který je dostatečně sofistikovaný, dokáže podle aktuální situace navádět řidiče k volným místům, a to i mezi různými budovami a parkovišti.
Velmi důležitou roli v získávání údajů o dopravní situaci hrají v současné době i mobilní operátoři, kteří na základě dat z mobilní sítě vyhodnocují pohyb lidí i dopravních prostředků. Jde o anonymizovaná data a operátoři je nabízejí třetím stranám. Uvědomili si, o jak cennou komoditu jde. Tyto údaje jsou totiž podstatné zejména pro analýzu pohybu mimo klasické dopravní tepny a prostředky.
„Město má díky nim přehled o tom, které trasy jsou vytěžované, které se naopak i přes původní předpoklad využívají málo, a třeba i kudy si pěší či cyklisté zkracují cestu. A neplatí to jen o Praze, data mobilních operátorů lze využít kdekoliv v České republice.“
LABORATOŘ SYSTÉMŮ PRO VEŘEJNOU OSOBNÍ DOPRAVU
Ústav dopravní telematiky funguje nejen jako akademická půda, kde se studenti učí s daty získanými z různých systémů pracovat na konkrétních projektech, ale také jako laboratoř odbavovacích a informačních systémů pro veřejnou osobní dopravu. Právě akcent na fungující interoperabilní systém MHD je totiž pro moderní řízení městské dopravy nesmírně důležitý.
„Testujeme a ověřujeme zde informační tabla autobusů, vnitřní LCD panely, sledování vozů přes GPS, přenosné osobní pokladny ve vlacích, systémy pro odbavení cestujících včetně SAM (secure application module), které jsou využívané čtečkami bezkontaktních karet a zajišťují zabezpečení pomocí unikátní sady kryptografických klíčů,“ pokračuje dále Patrik Horažďovský.
Systém např. pozná, zda přiložená karta je pražská Lítačka, nebo londýnská Oyster card, která v Praze neplatí. „Ale hypoteticky vzato, pokud by zdejší dopravní podnik uzavřel dohodu s Velkou Británií o tom, že držitelé Oysteru mohou na tuto kartu jezdit i v Praze, šlo by to velmi jednoduše zařídit.“
I když se třeba kvalita systémů v odbavovacích zařízeních či LCD panelů zdá být nepodstatná, tak právě tyto věci dotvářejí komfort cestujících a zvyšují zájem o využívání MHD. Přehled o nabízených spojích a garance spolehlivosti jsou nedílnou součástí úspěchu. Podle Horažďovského je třeba na koncept smart cities, zejména v oblasti dopravy, nahlížet jako na synergii více přístupů. Pilíře celé filozofie pak začínají pracovat dohromady a přinášejí kýžený efekt.
SDÍLENÍ INFORMACÍ A DOPRAVY JE JEDNÍM Z ATRIBUTŮ MODERNÍHO MĚSTA
Patrik Horažďovský byl také jedním z odborníků, kteří před několika lety začali pracovat na projektu chytré veřejné dopravy v Písku. MHD tam lidé příliš nevyužívali a dávali přednost osobním automobilům, což výrazně komplikovalo dopravní situaci ve městě.
(Celý článek naleznete v aktuálním vydání Technického týdeníku.)