Když v roce 1990 vznikla díky tehdejšímu rektorovi VUT Brno prof. Emanuelu Ondráčkovi idea Technologického parku podporovaná někdejším Brňanem, absolventem VUT, sirem Frankem Lamplem, v těch letech ředitelem britské společnosti BOVIS, a v roce 1993 byla podepsána smlouva s městem, nikdo si nedovedl představit, jaký rozlehlý areál nabitý vědou a snahou po inovacích zde vlastně vznikne. V těch letech byl i pouhý pojem Technologický park pro vědeckou obec bezobsažný a i další rektor VUT prof. Vavřín musel studovat jeho funkci ve Finsku, kde už byly takové inovační parky funkční.
Dnes zahrnuje rozsáhlý areál nejenom první budovy se zahraničními firmami, univerzitní kampus a fakulty VUT, ale i budovy na parku nezávislých sídel CEITEC BUT (Central European Institute of Technology Brno University of Technology — Středoevropský technologický institut Vysokého učení technického v Brně), JIC (Joint Innovation Center — Jihomoravské inovační centrum) a AdMaS (Advanced Materials, Structures and Technologies). Organizací, od nichž se očekává obrovské nasazení v podpoře inovací — aktivit, které náš průmysl a ekonomické prostředí nutně potřebují, jak konstatují všichni ekonomové, finanční sektor a proklamují politici. Jihomoravský kraj se díky této inovační konglomeraci posunul mezi nejlépe hodnocené inovační regiony v ČR s výjimkou Prahy, která je doposud středobodem administrativy.
Abychom byli spravedliví k historii, iniciátoři Technologického parku měli jednu nespornou výhodu a tou byl vývoj, výzkum a výroba elektronového mikroskopu v prostředí Brna, úžasného díla prof. Armina Delonga. Jeho pojetí práce akademického pracovníka bylo vždy zaměřeno na aplikovaný výzkum. A díky tomu roční obrat tří brněnských firem, Thermo Fisher Scientific, Tescan a DeLong Instruments, vyrábějících každý třetí elektronový mikroskop na světě dosahuje 32 mld. Kč.
Jedním z důležitých článků celého řetězce inovačních úspěchů JM kraje je bezesporu inovační agentura JIC. Jak se do této pozice propracovala? Touto otázkou začneme rozhovor s dr. Davidem Uhlířem, členem managementu JIC.
V čem tkví úspěšnost JIC? Podle údajů jste iniciovali či pomohli rozjezdu asi 1 300 firem [z nichž mezi nejúspěšnější patří např. Kiwi. com, Flowmonn, Y-Soft, nebo např. Idea StatiCa, ThreartMark či Whalebone. Jejich seznam si každý může najít na www.jic.cz a bude k tomu, aby si jej přečetl, potřebovat dost času — pozn. red.].
Především je to délka působnosti, přes 20 let, a to, že máme na klíčových pozicích vynikající odborníky. Mnozí z nich mají osobní zkušenost se startupovými firmami nebo přišli z firem, které dosáhly mezinárodního věhlasu, třeba právě z výroby mikroskopů. A díky dlouhé působnosti máme vybudovaný systém spolupráce s dalšími firmami a institucemi, na které můžeme nové klienty nasměrovat, a to včetně investičních možností, kterou mimochodem posilujeme a rozšiřujeme i na zahraničí.
Máme také podchyceny téměř všechny andělské investory [tzv. business angels — pozn. red.] v regionu a všechny venture fondy v ČR. To vše dohromady dává dobré předpoklady k významným úspěchům v podpoře startupových firem.
Můžeme to konkretizovat? Dejme tomu, že za vámi přijdu s nějakým nápadem: mohu předpokládat, že mi poskytnete poradenství, nebo dokonce prostory a pomůžete přesvědčit investory, aby do mého nápadu vložili rizikový kapitál?
Ano. Samozřejmě si ale z firem, které se do našeho inkubačního programu hlásí, vybíráme nápady, které mají největší potenciál. A pokud projdete tímto hodnocením, dodáme vám konzultační podporu, nabídneme i prostory za zvýhodněných podmínek a nasměrujeme vás na investory. Hlavně se však s vámi budeme bavit o tom, jaký je váš podnikatelský plán, v jakém stavu je váš projekt, jakou máte představu komercializace, jak a které zákazníky oslovíte, v čem se liší váš produkt od konkurence atd.
Mnozí z našich klientů už nějakou zkušenost s podnikáním mají. Už pracovali někde jinde, ale chtějí rozběhnout novou firmu. Nabídka našich programů a akcí je ale velmi obsáhlá a míří na studenty, kteří jsou se svým nápadem v počátcích, na startupové firmy, které již rozbíhají business, i na malé a střední firmy v růstové fázi, které potřebují pomoci s expanzí do zahraničí.
(Kompletní článek naleznete v aktuálním vydání Technického týdeníku.)