Kvantové počítače dosáhly v posledních letech rychlého pokroku. Na rozdíl od konvenčních počítačů nepracují na základě klasické fyziky, ale využívají zákony kvantové mechaniky. A i když technologie dosud nebyla komerčně využita, vize se postupně realizují.
Dosud byla bitva o „kvantovou nadvládu" závodem mezi USA a Čínou. Mezi největší hnací síly klíčové technologie patří americké giganty, jako je Google a IBM a velké finanční prostředky investují také čínské technologické společnosti Tencent, Alibaba a Huawei.
Evropa nechce zůstat pozadu. Nyní se v evropském tisku objevují zprávy, že investoři vkládají naděje nejen to mnichovského Centra pro Quantum Science and Technology (MCQST), ale i do menších společností jako je například IQM. Pod tímto názvem se skrývá start-up s pobočkami v městě Espoo ve Finsku a v bavorské metropoli. Nyní oznámil, že na vývoj svého hardwaru získal dalších 39 milionů eur. „S penězi můžeme urychlit vývoj našich strojů a školit další talenty," říká o tomto kole financování německý spoluzakladatel a generální ředitel Jan Goetz (34). Celkově nyní finanční prostředky investované veřejnými a soukromými dárci do jeho založení dosahují 71 milionů eur. Velkou měrou přispěla finská vláda.
Vynořuje se otázka: Dokáže start-up, který je sotva dva roky starý, držet krok s velkými společnostmi?
Faktem je, že v neposlední řadě izolace od pokroku v kvantové technologii otřásla evropskou politikou. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen chce vést Evropu k digitální suverenitě. K tomu členské státy rovněž potřebují ve svých superpočítačových centrech vlastní kvantové počítače, které mohou provádět mnohem složitější výpočty než běžné počítače. A IQM by jejich vývoj mohl urychlit.
„IQM patří mezi špičky vývoje kvantového počítače," říká mnichovský investor do moderních technologií Thomas Oehl ze společnosti Vsquared, která investuje do tohoto start-upu podruhé. „Finská univerzita Aalto, ze které byl IQM vyčleněn, je také jedním z mála ústavů kvantového výzkumu v Evropě, který je zcela nezávislý na financování velkých amerických technologických společností."
Koncepce IQM je odlišná od amerického pojetí. Namísto vývoje kvantového počítače, který umí provádět všechny myslitelné výpočty, chce postavit samostatné stroje pro jednotlivé speciální aplikace. Generální ředitel Goetz vysvětluje: „Pokud postavíme své vlastní kvantové počítače například pro finančnictví, vývoj léků anebo strojové učení, nemusí být hardware tak silný jako univerzální počítač, ale plní stejný účel pro příslušnou aplikaci."
První kvantový počítač s 50 kvantovými bity (qubits) chce IQM postavit do roku 2024.
V této souvislosti připomeňme, že vloni dosáhli vědci společnosti Googlu a Kalifornské univerzity v Santa Barbaře pokroku zvaného „kvantová nadřazenost" (quantum supremacy). Jejich experimentální zařízení známé jako Sycamore dosáhlo svými 53 qubity kvantové nadvlády nebo-li převahy nad klasickými superpočítači.
Vývoj ve start-upu IQM ještě není tak daleko. „Naše stroje lze zatím použít ke dvěma věcem: k trénování nových talentů a řešení problémů ve fyzikálním a chemickém výzkumu," říká Goetz. „Talenty jsou zatím jedním z nejslabších zdrojů v oboru, je totiž příliš málo lidí, kteří studují kvantovou fyziku a mají přitom také znalosti s počítačovými technologiemi. Proto si je musíme sami vychovávat."
Zisk by měl firmě IQM přinést prodej nejprve výzkumným laboratořím a superpočítačovým centrům. Potom budou následovat zákazníci z průmyslu. IQM v současné době hledá partnery z korporací a kvantových softwarových společností, aby mu pomohli přizpůsobit výslednou konstelaci kvantových počítačů IQM skutečným potřebám praxe. Mimo jiné jedná s jednou německou automobilkou.
Tento přístup vzbudil zájem i v Číně. „Izolace pro mě není jednou z evropských hodnot," říká Goetz o výhradách k účasti Číny v klíčových technologiích. „Samozřejmě se nevzdáváme kontroly a nedochází k žádnému odlivu technologie, chceme jen podnikat." Společnost Tencent je jedním z největších poskytovatelů cloudových služeb a kvantový výpočetní výkon lze prodávat prostřednictvím cloudu: „Tady v Mnichově bychom mohli mít počítač, pomocí kterého budeme moci vydělávat peníze v Číně."
(Celý článek naleznete v aktuálním vydání Technického týdeníku.)