Evropské banky budou při posuzování žádostí firem a podniků o úvěry hodnotit, jaké dopady na životní prostředí má jejich činnost. Doporučení, která budou muset během několika let finanční ústavy implementovat do svých hodnoticích strategií, vydaly ECB a Evropský orgán pro bankovnictví.
Požadavky, které jsou součástí balíčku opatření Evropské komise Green Deal, jenž má za cíl učinit Evropu do roku 2050 uhlíkově neutrální, ovlivní podnikání firem i skrze bankovní sektor. Klíčovými dokumenty EBA jsou Loan origination and monitoring guidelines, v němž zaznívá požadavek na hodnocení ESG (enviromental, social, governance) rizik klientů od 30. června 2021 pro nové transakce a od 30. června 2022 pro monitor ing existujících závazků klientů a Discussion paper on management and supervision of ESG risks for credit institutions and investment firms, který je zatím ve formátu veřejné diskuse, ale bude se v roce 2021 převádět do návrhu technických standardů. Důležitý je také dokument ECB Guide on climate-related and environmental risks, jenž je již po uzavření připomínkovacího řízení, a banky jej tak mohou začít včleňovat do svých interních procesů. Banky tedy budou mít povinnost zveřejňovat například informace o integraci rizik udržitelnosti do řídicích procesů či informace o tom, jak zohledňují významné negativní dopady investic na ESG oblasti.
NOVÁ PRAVIDLA DOPADNOU PŘEDEVŠÍM NA VELKÉ FIRMY
Podle Gabriela Marošiho, manažera pro udržitelnost bankovní skupiny Erste, budou mít tyto dokumenty praktický dopad zejména na korporáty, u nichž budou banky pravděpodobně vyžadovat celou škálu informací o dopadu na klima a životní prostředí. „Pro střední podnikání budou banky spíše využívat možnosti odhadů podle předmětu podnikání, například kolik tun cementu či cihel společnost vyrobila, kolik kWh energie spotřebovala a kolik vody nebo jiných surovin použila. A u nejmenších klientů banky jednoduše použijí hodnoty benchmarků pro dané odvětví a region.“ Jaké konkrétní parametry budou banky sledovat a jak je budou hodnotit, zatím není zcela jasné, protože metodiky jsou prozatím ve fázích příprav. Záležet bude i na tom, jakou informační povinnost jednotlivé finanční ústavy mají.
Z nezávazného doporučení o zveřejňování environmentálních informací v rámci nefinančního výkaznictví ale vyplývá, že důraz bude kladen zejména na uhlíkovou stopu a zelené investice podle standardů takzvané evropské taxonomie. Právě tato regulace, která vstoupí v platnost 1. ledna 2022, bude nejvíce dopadat na výše zmíněné velké korporáty. „Jak se zpřísňují průmyslové limity na znečišťování životního prostředí, musí hodně společností postupně měnit své výrobní technologie tak, aby těmto standardům vyhověly. To s sebou samozřejmě nese zvýšené náklady. Banky tedy budou muset nově tento aspekt zohlednit při posuzování jejich celkové finanční situace, protože i ekologická rizika jsou ekonomickým aspektem.
PROVÁDĚCÍ STANDARDY V PROCESU ZRODUPROVÁDĚCÍ STANDARDY V PROCESU ZRODU
Kromě toho se začnou v posuzovacích procesech dostávat do popředí i vlivy klimatických jevů a životního prostředí na celkovou finanční situaci klienta. Ať už je to nebezpečí povodní, požárů či extrémního sucha,“ pokračuje Gabriel Maroši s tím, že se stoupajícím rizikem podniku, například v případě sektorů podléhajících zeleným certifikátům potřebným na kompenzaci znečišťování, bude banka nucena zohlednit rostoucí náklady, a tudíž větší riziko klienta.
Nutno však dodat, že zatím chybějí prováděcí standardy, tedy detailní technické pokyny, podle kterých by banky měly stavět svá výkaznictví, což povede k tomu, že banky na trhu budou mít na stejného klienta různé požadavky. „Sladění postupů bank by určitě pomohlo pro ulehčení dopadů na reálnou ekonomiku. Jelikož je to nová oblast, tak by pomohlo zřízení centrálního registru pro ekologické informace. Potom by banky a investoři nemuseli vyžadovat stejné informace redundantně, čímž by se snížila nákladová stránka, a tudíž i potenciální negativní dopad do ceny finančních produktů,“ vysvětluje dále.
(Celý článek naleznete v aktuálním vydání Technického týdeníku.)