Myšlenka využití umělé inteligence (Artificial Intelligence - AI) ve vojenské oblasti nabývá v poslední dekádě na významu. Prezident Donald Trump zaslal Kongresu návrh rozpočtu na národní bezpečnost pro fiskální rok 2021 ve výši 740,5 miliardy USD. Je o desetinu procenta vyšší než v letošním roce.
Doslova senzace se odehrála na srpnovém summitu agentury Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA). Akce nese název Electronics Resurgence Initiative (ERI) a Symposium Microsystems Technology Office (MTO) a spojuje vůdčí osobnosti napříč elektronickým ekosystémem. Zahrnuje tedy vládní orgány a organizace, armádu, akademickou sféru a průmysl. Na těchto setkáních se vytvářejí základy spolupráce v duchu pětileté investice DARPA ve výši 1,5 miliardy dolarů do rozvoje amerického polovodičového průmyslu.
Letošní třetí ročník se s ohledem na pandemii odehrával na virtuální platformě s vestavěnými funkcemi pro živé prezentace, online interakci, výstavy a vytváření sítí.
Do soutěže AlphaDogfight se zapojily týmy umělé inteligence ze společností Boeing Aurora Flight Sciences, EpiSys Science, Georgia Tech Research Institute, Heron Systems, Lockheed Martin, Perspecta Labs, PhysicsAI a SolarTech. Série pokusů byla navržena tak, aby povzbudila a rozšířila základnu vývojářů AI pro program Air Combat Evolution (ACE). ACE se snaží automatizovat boj vzduch-vzduch a vybudovat důvěru v umělou inteligenci jako krok k lepšímu propojení lidí a strojů.
V poslední den soutěže porazil algoritmus umělé inteligence Heron Systems ve virtuálním souboji živého stíhacího pilota v simulátoru Lockheed Martin F-16 hladce 5:0.
Měli bychom ale zdůraznit, že nejde o umělou inteligenci (AI) v pravém smyslu toho slova, ale spíš o aplikaci tzv. strojového učení. Nejedná se zatím o software, který by byl schopen sám logicky řešit problémy, s nimiž se setkává, ale o specializaci na jednu určitou činnost podle lidského zadání. Program však dokáže ve zlomku sekundy vyhodnotit obrovské množství dat a zapamatovat si řešení vedoucí ke splnění zadaného úkolu. Může tak napomáhat odstranění kognitivních zábran člověka ve stresových bojových situacích. Tyto přednosti AI uplatňují vojenské výzkumné týmy ve vývoji koordinace letadel s posádkou a těch dálkově řízených.
Vítězství AI v souboji tedy neznamená že piloti patří minulostí.
Piloti a drony společně
Vedoucí stratégové americké armády chtějí integrovat letadla s piloty a bez nich do jednoho útvaru, v němž by oba bojové prostředky operovaly společně. V tomto ohledu je zajímavá zpráva agentury DARPA, podle níž její bezpilotní letadlo Gremlins X-61 A dokončilo druhé kolo leteckých zkoušek na základně americké armády Dugway Proving Ground v Utahu. Cílem programu Gremlins, který byl založen v roce 2015, je vyvinout a prokázat oprávněnost této koncepce:
Pilotovaný letoun nese na své palubě několik dronů, které ve vzduchu vypustí, ty se začnou „rojit" - například nad nepřátelskou protivzdušnou ochranou v různých výškách a směrech a zcela ji zahltí. Inspirací je bezesporu rojení včel, kdy roj soustředěně útočí na svou oběť bez ohledu na možné ztráty svých jednotlivých členů. Tento princip už úspěšně vyzkoušel Izrael v Sýrii, kdy koordinoval útok dronů a řízených střel na ruské systémy protivzdušné obrany Pancir-S1.
Jedno „mateřské" letadlo ponese asi čtyři drony. Jsou vybaveny umělou inteligencí, takže jim stačí zadat úkol a samy jej plní ve stanoveném prostoru. Může se jednat o průzkum nebo útok. Po splnění zadání se mohou vrátit do „mateřského" letadla a s ním na základnu. Po nezbytné „rekonvalescenci" mohou být znovu nasazeny.
Při poslední zkoušce nedaleko Salt Lake City byl testován dron X-61A s nákladem senzorů o hmotnosti 68 kg. Jednalo se o víc než jen o běžný technický výkon, šlo o klíčový test na cestě k integraci bezpilotních vzdušných systémů (UAS) do národních bojových leteckých flotil.
Dron X-61A letěl tentokrát samostatně 132 minut. Během testu se mateřský transportér C-130 Hercules od něho nacházel ve vzdálenosti pouhých 38 m. Byl vyzkoušen automatický nakládací a vykládací systém (Gremlins Autonomous Docking System GADS), ale dron nakonec přistál pomocí padáku. Třetí letová zkouška je naplánována na říjen.
(Celý článek naleznete v příštím vydání Technického týdeníku.)