Řešení pro robotická a kobotická pracoviště, bezdrátová, ICT, elektrotechnická a automatizační řešení, řešení filtrace, dezinfekce lidí, pracovišť i jiných prostor, řešení pro elektromobilitu, pro efektivní nakládání s energiemi, chlazení, čištění a ochranu povrchů, obrábění i pro diskrétní výrobu, a mnoho dalších zajímavostí a novinek bylo představeno v rámci prvního Strojírenského veletrhu virtuálně, který proběhl v termínu 2.-6. listopadu 2020. Veletrh proběhl na nové platformě Veletrhy virtuálně, jejíž vývoj zahájily Technický týdeník a vydavatelství Business Media na jaře v době prvních omezení veletrhů z obavy, že by se na podzim nemusela konat ani pro český průmysl nejdůležitější veletržní akce, tedy Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně.
„Cílem našeho snažení není nahradit klasické veletrhy. Myslíme si, že jejich úloha je s ohledem na potřeby osobního setkávání nezastupitelná. Chtěli jsme vytvořit platformu, která v prvé řadě pomůže tuzemským firmám v prezentaci produktů a služeb v dobách, kdy není možné fyzické veletrhy pořádat, nebo nelze s jistotou investovat do jejich přípravy, nicméně jsme přesvědčeni, že virtuální veletrhy budu velmi dobře fungovat i v dobách, až se situace uklidní. Záznamová média ani online streamy nevytlačily živou hudbu, televize nezpůsobila zánik rozhlasu, elektronické čtečky a internet nepřinesly zánik knih ani tištěných médií. Stejně tak ani virtuální veletrhy nezpůsobí zánik těch skutečných, ale mohou se stát jejich výtečným doplněním. Poskytují totiž firmám možnost prezentovat i produkty a služby, které nelze předvést fyzicky v místě konání veletrhu a stejně tak umožňují účast i lidem z druhého konce světa, kteří se z různých důvodů nemohou veletrhu osobně zúčastnit. Virtuální veletrhy tak nebudou fyzickým veletrhům konkurencí, ale naopak prostředkem k rozšíření jejich možností," řekl při zahajování veletrhu Tomáš Tkačík, ředitel a jednatel společnosti Business Media.
Záštita Ministerstva průmyslu a obchodu ČR
Význam snahy podpořit možnosti prezentace tuzemských firem v době, kdy vázne cestování i export, selhávají dodavatelsko-odběratelské řetězce a jsou výrazně omezeny možnosti fyzických kontaktů, ocenilo i Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR udělením záštity 1. Strojírenskému veletrhu virtuálně.
Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ku příležitosti zahájení veletrhu prohlásil: „Chtěl bych podpořit virtuální veletrhy. Je to nový fenomén. Výstavnictví a veletržnictví patří mezi velmi zasažené segmenty a odvětví a není to dáno jen tím, že o tržby a zisky přicházejí jenom jejich provozovatelé, ale veletrhy byly vždy silnou stránkou i našich firem, našeho průmyslu, něco, o co jsme se mohli v marketingu opřít a měli jsme možnost pochlubit se našimi produkty. Dnes je tomu bohužel jinak a my potřebujeme najít způsob, platformu, jak budeme nadále podporovat a prezentovat naše produkty, jakým způsobem budeme v kontaktu se zákazníky, jakým způsobem budeme ukazovat českou technickou, technologickou, průmyslovou školu. I běžná komunikace a setkávání se začíná přeměňovat z osobní roviny na virtuální. Všichni si na to zvykáme. Zvykáme si také na výuku prostřednictvím nových technologií, setkáváme se na bázi videokonferencí, daleko více obchodujeme s využitím nových elektronických nástrojů. I toto je tedy jedna z cest a popravdě řešeno, nic jiného nám ani nezbývá. Je to i způsob, který může mít i do budoucna velmi zajímavé využití. Jakkoliv věříme tomu, že tato doba jednou skončí, tak dobrá kombinace osobního marketingu, osobního kontaktu s dobře připraveným virtuálním setkáním může být velmi efektivní a ve finále může být i velmi zajímavá s ohledem na náklady jednotlivých vystavovatelů."
Strojírenský veletrh virtuálně z pohledu návštěvnosti
Vstup na Strojírenský veletrh byl pro návštěvníky bezplatný, avšak podmíněný registrací. Tato forma sice měla do značné míry vliv na snížení počtu návštěvníků, na druhou stranu však zajistila, že se akce zúčastnili převážně lidé se skutečným zájmem a že statistiky návštěvnosti neovlivnily roboty mapující obsah internetu, jak tomu bývá zcela běžně u klasických webů. Jednotlivých akcí se pak mohli zúčastnit i neregistrovaní návštěvníci, ovšem pouze na pozvání organizátorů, čímž opět byly eliminovány nahodilé či generované přístupy, stejně jako účast lidí bez skutečného zájmu o konkrétní akci.
Celkově se prvního veletrhu zúčastnilo téměř 4 710 návštěvníků, což se na první pohled a ve srovnání s návštěvností MSV může zdát jako číslo nevelké, nicméně je potřeba vzít do úvahy, že jde v drtivé většině o návštěvníky z řad relevantních firem (a informace poskytnuté v rámci registrací tento fakt potvrzují), a je tedy třeba návštěvnost srovnávat spíše v úhlu pohledu kontraktačních či odborných dnů, ve kterých na fyzické veletrhy rovněž neproudí desetisíce, ale spíše jen nižší tisíce zájemců.
Pro srovnání, na letošní virtuální veletrh Hannover Messe se podle údajů organizátora (Deutsche Messe) registrovalo 10 000 návštěvníků a to jde o veletrh organizovaný v Německu, které má zhruba 8x více obyvatel, navíc šlo o akci s mezinárodním přesahem a organizovanou zkušeným pořadatelem disponujícím rozsáhlými kontakty v oboru, budovanými po mnoho předešlých let.
Ještě zajímavější je srovnání z pohledu zobrazených stránek. Zatímco oficiální údaje Hannover Messe uvádějí 50 000 pageviews, návštěvníci Strojírenského veletrhu virtuálně zhlédli na 35 698 stránek, a to bez započítání účasti na akcích doprovodného programu. V průměru tak každý z návštěvníků zhlédl na 13 stránek, přičemž na každé z nich v průměru strávil 6 minut a 21 sekund (opět bez započítání účasti na doprovodném programu). Uvážíme-li, že prakticky každý z návštěvníků prošel vstupní a veletržní halou, kde strávil maximálně několik sekund, věnoval tak jednotlivým článkům a prezentacím na stáncích v průměru téměř 8 minut. Pro srovnání, průměrná čtenost jedné stránky Seznam.cz činila ve stejném období cca 1,8 minut, Seznamzpravy.cz 1,7 minut a idnes.cz 0,9 minut (zdroj: Netmonitorcz), Výsledek SVV tedy svědčí o mimořádném zájmu návštěvníků o nabízené informace.
„Při hodnocení veletrhu z pohledu návštěvnosti je potřeba vzít do úvahy také fakt, že šlo o první akci svého druhu vůbec a návštěvníci její možnosti teprve objevují. Navíc je platforma zatím dostupná pouze v českém jazyce, takže potenciál růstu zájmu do budoucna je opravdu veliký," uvedl Michael Málek, šéfredaktor Technického týdeníku a projektový manažer vývoje platformy. Ten zároveň doplnil, že není problém dosáhnout i výrazně vyšší návštěvnosti, ovšem na úkor odbornosti a skutečného zájmu o vystavované produkty a poskytované informace, což nebylo cílem pořadatele: „Porovnání zkušebního provozu s volným vstupem a provozu podmíněného registrací ukázal, že bez registrace lze dosáhnout zhruba 3,6násobně vyšší návštěvnosti. Ve velké míře však jde o nárůst z řad lidí, kteří veletrhy navštěvují spíše ze zvědavosti. „I na veletrzích s fyzickou účastí obvykle drtivou většinu návštěvníků tvoří školní výpravy, ti, kteří získali volnou vstupenku, a zástupci široké veřejnosti, kteří se sice o danou oblast nějakým způsobem zajímají, avšak pro vystavovatele nepředstavují potenciál obchodního partnera. Často jde také o sběrače letáků a suvenýrů. Touto cestou jsme jít nechtěli. Navíc nám registrace poskytují mnoho cenných informací, díky kterým budeme moci platformu dále rozvíjet. Vystavovatelům umožňují získat i cenné kontakty. Samozřejmě, v souladu s GDPR předáváme jen kontakty těch účastníků, kteří nám k tomuto udělili výslovný souhlas."
Strojírenský veletrh virtuálně z pohledu vystavovatelů
Co do počtu vystavovatelů a návštěvníků nemohou zatím virtuální veletrhy pochopitelně konkurovat těm fyzickým. Důvodem je především neznalost a obavy ze složitosti, které se však postupně daří překonávat. Někteří vystavovatelé proto nabídku účasti využili až po možnosti si některé funkcionality nezávisle vyzkoušet, někteří takzvaně naskočili dokonce až v průběhu veletrhu. I to je jednou z výhod této formy prezentace, že ji lze připravit podstatně jednodušeji a v kratším čase. „Přesto však nelze podcenění včasné přípravy prezentace podcenit. Statistiky ukázaly, že vystavovatelé, kteří nevyužili plné palety možností prezentace a včasné propagace, nebyli v počtech návštěvníků stánků či doprovodných akcí zdaleka tak úspěšní, jako ti, kteří přípravnou fázi nepodcenili.," doplnil Michael Málek.
Akce se zúčastnilo 25 vystavovatelů, z dosavadních ohlasů je však zřejmé, že zájem roste. V letošním roce plném nejistoty se řada aktivních firem vydala cestou vlastních řešení virtuálních prezentací a „veletrhů jedné firmy". Narážejí však na problém, že podobných individuálních akcí je v poslední době příliš, a potenciální návštěvníci ztrácejí přehled. Firmy si pak většinou nejsou schopny zajistit návštěvníky mimo okruh dosavadních obchodních partnerů. V platformě Veletrhy virtuálně tak spatřují vhodný kanál, který by podobné akce mohl sjednotit zpřehlednit a přivést nové zájemce.
Strojírenský veletrh virtuálně z pohledu doprovodného programu
V rámci veletrhu bylo uspořádáno 36 akcí, jichž se celkem zúčastnilo 754 registrovaných návštěvníků, přičemž celkový počet zúčastněných byl ještě vyšší, protože někteří pořadatelé využili i vlastních kanálů registrace nebo i přímých pozvání účastníků. Veškerá zde uvedená čísla tedy zahrnují čistě jen účastníky, kteří se k doprovodným akcí připojili přímo z platformy Veletrhy virtuálně.
Průměrná návštěvnost jednotlivých přednášek dosáhla 29 účastníků. Nejnavštěvovanější firemní online akcí byl webinář společnosti Lin-Tech zaměřený na Kompletní řešení pro robotická pracoviště, na který se přes platformu Veletrhy virtuálně přihlásilo 65 zájemců, akce se však konala ve dvou termínech. Nejúspěšnější akce v rámci jediného termínu nesla název Bezdrátová budoucnost průmyslové automatizace a byla uspořádána společností SMC. Přihlásilo se na ni 52 účastníků.
Akce společnosti SMC patřily obecně k těm tematicky i účastnicky nejúspěšnějším. Společnost využila zázemí svého předváděcího centra, které proměnila ve skutečný stánek/studio, z něhož vysílala poutavé prezentace, takže se řada účastníků vracela i na prezentace navazující. Zájem publika se pozitivně odrazil také v návštěvnosti stánku.
Obecně byl největší zájem o témata spojená s robotikou, automatizací, úsporami, efektivitou a elektromobilitou.
Budoucnost Veletrhů virtuálně
Na základě poptávky klientů, kteří v platformě Veletrhy virtuálně vidí potenciál dalšího propagačního kanálu, jenž by mohl sloužit průběžně, tedy nikoliv jen ve dnech vyhrazených veletrhům, a při zohlednění zkušebního provozu se provozovatelé platformy rozhodli, že pro rok 2021 upraví provoz platformy následovně:
1. Na platformě VV bude vytvořena Stálá expozice, v jejímž rámci budou mít vystavovatelé možnost prezentovat své nabídky a novinky v průběhu celého roku. Firmy dostanou také v průběhu celého roku možnost pořádat různé online akce, diskuse či webináře, případně VV využít také jako jeden z kanálů pro získání zájemců o účast, pokud již online akci pořádají na platformě vlastní nebo jiného poskytovatele.
Celoroční program budou individuálními akcemi a příspěvky obohacovat také redakce Technického týdeníku a dalších titulů.
2. Každé čtvrtletí plánuje vydavatelství Business Media pořádat 3denní tematické veletrhy s bohatým programem. V přípravě jsou akce změřené na elektrotechniku, elektroniku a automatizaci, dopravu a logistiku, plasty a chybět pochopitelně nebude ani 2. ročník Strojírenského veletrhu virtuálně.
3. Využití platformy VV bude pro potřeby individuálních firemní akcí, či pro pořádání dalších tematických veletrhů zpřístupněno také třetím subjektům, a to především formou služby. Součástí budou např. možnosti využití mediální podpory, technické podpory i pomoci s realizací, případně uspořádání akce na klíč.
Platformu Veletrhy virtuálně navíc čeká další technologický rozvoj: „Jsme velmi rádi, že se setkáváme s vesměs pozitivními ohlasy. Jsme si pochopitelně vědomi i nedostatků, vývoj jsme museli zvládnout v extrémně krátkém čase, za nepříznivých podmínek trhu silně ovlivněného pandemii a při zajištění dosavadní vydavatelské a redakční činnosti bez jakýchkoliv omezení. Dosavadním provozem jsme však získali cenné zkušenosti, které nám pomohou platformu v mnoha ohledech zdokonalovat a dále vyvíjet. Máme s ní velké plány," doplnil Michael Málek.