Srovnání začneme poněkud netradičně cenou výlisku. Cena výlisku - to je alfa a omega úspěchu v dnešní době, která extrémně tlačí na co nejnižší cenu, ale zároveň požaduje maximální kvalitu plastového dílu.
Lisovny se tak dostávají do kleští technologických podmínek, kdy se stávající technologií již není možné snižovat náklady a navíc cena vstupů jde proti trendu snižování nákladů. Jinak řečeno ceny vstupů rostou. Zvedá se cena lidské práce, cena plastových materiálů, cena energie.
Druhý problém, který lisovny řeší, je snižující se kvalita forem, které - díky enormnímu tlaku na cenu, nejsou velmi často postaveny na rychlé cykly, které by umožnili udržet snižovat cenu výstřiku. Nicméně i u takto postavených forem, je možné dosáhnout kratších cyklů, pokud to vstřikovací stroj umožňuje.
Pokud se podíváme na strukturu ceny výstřiku, pak je možné konstatovat, že největší podíl na ceně má a většinou také bude mít plastový materiál. Optimalizovat tuto položku z principu není možné. Díl musí mít parametry stanovené konstruktérem. Jediná možnost, jak snížit náklady na vstupní plastový materiál je použití kvalitních horkých vtoků a minimalizace studených kanálů například produkty firmy Thermoplay. Je logické, že kvalitní forma (tedy ne ta s nejnižší cenou) se pozitivně promítne do ceny dílů, protože lisovnu nenutí k ladění parametrů - tedy k výrobě nepoužitelných zmetků. Čím rychlejší a jednodušší je nasazení formy do cyklu, tím nižší je neproduktivní spotřeba materiálu. Navíc kvalitní forma minimalizuje nutnost reaktivní údržby a snižuje cenové i časové náklady na udržení formy v chodu. Ovšem pozor. U jednoduchých, lehkých tvarů se mohou položky výrobních nákladů a ceny vstupního materiálu vyměnit místo a pak dále narůstá důležitost perfektní vstřikovací technologie.
1.3 – náklady na materiál (23,3%)
2.6 – výrobní náklady (42,4%)
3.0 – tolerovaná zmetkovitost (1,3%)
4.0 – režijní náklady (2,6%)
5.1 – kalkulovaný HRUBÝ zisk (7,7%)
6.3 – podíl ceny formy (22,7%)
Kalkulováno pro krabičku 300.000ks, výrobní dávka 15.000ks.
Jednoduchým výpočtem je možné spočítat, že při výrobnosti 1.00.00 kusů krabičky klesá podíl ceny formy z 22,7% na pouhých 8,1% a a tímto se dále zvyšuje podíl ceny materiálu a hlavně podíl výrobních nákladů. V tuto chvíli již samozřejmě stojí za to, podívat se, jak optimalizovat největší procentuální vstupy do ceny výlisku. Standardně druhou cenově nejnáročnější finanční položkou na výrobu (někdy i první) jsou totiž výrobní náklady. Tedy náklady na vstřikovací stroj, energii strojem spotřebovanou, lidskou sílu a to vše je definované cyklovým časem. Vzhledem k tomu, že lisovny velmi často nemohou ovlivnit cenu a kvalitu formy, musí pracovat s tím, co dostanou od klienta. Tím se možnost optimalizovat cenu výlisku postatně snižuje.
1.16 – náklady na materiál (42,2%)
2.14 – výrobní náklady (37,2%)
3.1 – tolerovaná zmetkovitost (1,6%)
4.1 – režijní náklady (1,5%)
5.1 – kalkulovaný HRUBÝ zisk (9,2%)
6.3 – podíl ceny formy (8,4%)
Kalkulováno pro hubici vysavače 250 000 ks, výrobní dávka 20 000 ks.
Výrobní náklady kalkulované na cyklus procentuálně klesají se zvětšující se výrobností a zvětšující se výrobní dávkou. Mohlo by se zdát, že optimální reakce na požadavky just-in-time, bude naplnit si interní sklady v lisovně předvýrobou, protože větší výrobní dávka snižuje cenu výlisku. Tato logická reakce (předvýroba) ovšem naráží na velký počet požadavků na výrobu a přeplněné kapacity lisoven, které velmi často neumožňují splnit předvýrobu a získat cenový náskok, díky zvětšení výrobní dávky. Jednoduše řečeno, počet požadavků na výrobu je takový, že lisovny nestíhají přehazovat formy, a z tohoto důvodu není možné se předzásobit výlisky.
Vyjdeme-li z předpokladu, že formu není možné měnit, pak další možnost, jak snižovat náklady zůstává vstřikovací stroj. U stroje je možné optimalizovat rychlosti pohybu a technologické podmínky, tedy rychlosti vstřikování, dotlaky a tím celkově zkrátit cyklové časy stroje. Samozřejmě v době solárních elektráren a dotací na výrobu „zelené" je ovšem spotřeba energie je jedním z nejzajímavějších ukazatelů a největším místem pro úspory.
Pro srovnání spotřeby elektrické energie, lze obecně vyjít z komparace hydraulického stroje vůči stroji plně - pozor - PLNĚ elektrickému, v tomto konkrétním případě výrobce JSW - viz následující obrázek.
Jak je vidět na obrázku srovnání energetické náročnosti, plně elektrický stroj razantně snižuje maximální proudové špičky, a celkově omezuje průběžnou spotřebu energie. Jak je vidět na srovnání, již jen na spotřebě je plně elektrický stroj cenově výhodnější, což v součtu s dalšími výhodami (kratší cyklové časy atd. dává jako logickou volbu pro lisovny nasazené plně elektrického vstřikovacího stroje.
Potřebná maxima spotřeby energie otevírání a zavírání stroje jsou na cca 1/3 hydraulického stroje. Spotřeba energie se výrazně snížila a maximální špičky nejsou tak výrazné.
Další výhodou je markantní snížení spotřeby elektrické energie na plastikaci. Díky speciálním vstřikovacím jednotkám a vlastní výrobě šneků s optimalizovanou geometrií se se firmě JSW podařilo zkrátit doba plastikace a snížila se energetická náročnost. Pro zájemce je možné porovnat plastikační funkce standardní, se zpětným odporem a patentované funkce HAVC a IWCS, které zlepšují homogenitu dávky a pozitivně se projevují na velikosti dávky, polštáře a hlavně kvalitě vstřikovaného dílu. Viz katalog.