Odpadní plast se postupem času rozpadá na menší a menší kousky až do nanometrové velikosti. Částice nanoplastů se dostávají do vody, do půdy, ale také do ovzduší. Zatím není jasné, jaký mají vliv na lidské zdraví. Studie na pokusných zvířatech však ukazují, že je na místě opatrnost. Proto je nezbytné hledat způsoby jejich spolehlivé detekce.
Situace kolem nanoplastů v ovzduší není příliš známá, ale právě tyto nanoplasty mají největší potenciál ohrozit zdraví.
Izraelský badatel Raz Jelinek z Ben Gurion University (BGU) v Beer Ševě a jeho kolegové vyvinuli nový typ senzoru, který dokáže detekovat nanoplasty v ovzduší a určit jejich typ, velikosti i množství. Nanoplasty v ovzduší podle nich představují bezprostřední hrozbu, protože je lze snadno vdechnout hluboko do plic.
Detektor Jelinkova týmu je jednoduchý a levný. Jeho tvůrci jsou přesvědčeni, že by mohl sloužit k výstrahám pro odborníky i obyvatele, které by upozornily na přítomnost zvýšeného množství nanoplastů v ovzduší podobným způsobem jako u jiných typů znečištění.
Nové zařízení využívá uhlíkové kvantové tečky, které je možné vyrobit například zahříváním vhodného organického materiálu po dobu několika hodin. Použitím různých surovin lze vytvořit kvantové tečky s různými vlastnostmi, které jsou vhodné k detekci různých molekul či materiálů. Samotná detekce je založena na měření elektrické kapacity, která se nepatrně mění, když se na kvantové tečky naváže detekovaný materiál, v tomto případě částice nanoplastů.
První testy dopadly výborně. Badatelé pokračují ve vývoji senzoru a chtějí ho dotáhnout do komerční podoby, ve které by sloužil k detekci nanoplastů ve veřejných i soukromých prostorech.