Na sklonku loňského roku se v reprezentativních prostorách Ministerstva průmyslu a obchodu ČR uskutečnilo slavnostní předání ocenění mladým strojařům, kteří obsadili přední příčky v 16. ročníku soutěže zaměřené na programování CNC, již každoročně pořádá Svaz strojírenské technologie (SST) na výstavišti v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně.
Do celostátní Soutěže mladých strojařů v programování CNC obráběcích strojů, která je tradičně zaměřena na programování ve třech řídicích systémech: Siemens, Heidenhain a FANUC, se v roce 2025 přihlásilo celkem 100 studentů z 26 středních škol a učilišť. Zatímco přímo v dějišti pořádání soutěže SST oceňuje ty nejlepší z každého pořádaného soutěžního kola (výsledky viz TT 2025/16), k převzetí diplomu z rukou (tehdejšího) ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka byli pozváni tři celkově nejlepší za každý z uvedených systémů. Celkově tedy devět studentů.
„Česká republika má mnohaletou strojírenskou tradici, zároveň však vnímám, že odvětví prochází velkou změnou, zejména vlivem digitalizace, automatizace i nástupu umělé inteligence. Žádná investice do moderních technologií ale nebude fungovat bez šikovných mladých lidí, kteří dokážou s těmito nástroji efektivně pracovat a dávat tak českému strojírenství budoucnost,“ řekl na úvod ministr a následně poděkoval nejen samotným studentům, ale také pedagogům i pořadatelským a partnerským subjektům.
Strojírenství už dávno není o montérkách
Názor, že je soutěž v programování jednou z klíčových aktivit, která by měla zajistit budoucnost českého průmyslu, zastává také samotný SST. Podle Iva Červenky, ředitele svazu, totiž soutěž ukazuje moderní tvář strojírenství. „Tento obor už dávno není o špinavé práci v montérkách, ale o vysoce sofistikované práci s IT technologiemi, 3D modely a digitálními simulacemi,“ uvedl pro Technický týdeník.
Soutěž tak vlastně nastavuje zrcadlo i školám. „Pokud studenti určité školy opakovaně dosahují výborných výsledků, je to jasný signál, že výuka je správně nastavená, a zároveň jde o výzvu pro ostatní, aby své programy modernizovaly,“ míní Ivo Červenka.
Tato tradiční akce je podle jeho slov zároveň nástrojem propojení vzdělávacího systému s reálnými potřebami firem, přičemž vítězství může studentům přinést obrovskou konkurenční výhodu, protože prokážou nejen své odborné znalosti, ale i psychickou odolnost ve stresových situacích. A budoucí zaměstnavatelé tuto skutečnost umí dobře ocenit například vyšším nástupním platem.
Řada finalistů navíc nastoupí do pracovního poměru přímo ve firmách, které soutěž podporují. Někteří získávají pracovní nabídky ještě před maturitou. Výjimkou nejsou ani studenti, kteří se po úspěchu v soutěži rozhodnou založit vlastní firmu.
Soutěž tedy lze považovat i za zajímavý start v kariéře, a to nejen u studentů, kteří po maturitě zamíří do praxe, ale i u těch, kteří se rozhodnou studovat na vysoké škole.
Typickým příkladem je podle informací SST Martin Češka, vítěz kategorie Siemens z roku 2021, který po maturitě pokračoval ve studiu na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně, vypracoval se na aplikačního technologa a dnes v rámci své práce instaluje a optimalizuje výrobní technologie po celém světě. Zároveň se stal ambasadorem oboru a reprezentoval Českou republiku na mezinárodních odborných akcích a studentských soutěžích.
Je třeba držet krok s vývojem a potřebami průmyslu
Když ministr Lukáš Vlček v rámci zahájení předávací akce zmínil trendy, které do českého průmyslu postupně pronikají a mění jej, poukazoval také na to, že české středoškolské vzdělávání musí jít se zaváděním Průmyslu 4.0 ruku v ruce. S tím souvisí i potřeby změn ve vzdělávacím systému, a nakonec i možný vývoj podoby soutěže do příštích let. Aby zůstala důležitým pomocníkem pro propojení vzdělávacího systému s reálnými potřebami firem, musí tyto změny reflektovat. I proto SST zvažuje potenciál jejího možného rozšiřování o témata digitálních dvojčat, virtuální reality či hlubšího propojení s robotizací.
„Chceme ještě více posílit vazbu mezi školami, výzkumem a praxí. I proto plánujeme užší spolupráci s výzkumným centrem RCMT při Fakultě strojní ČVUT,“ vysvětluje Červenka. Další ambicí je podle něj propojení s evropskými soutěžemi tak, aby se čeští vítězové mohli pravidelně měřit se zahraniční konkurencí.
Vítězům se otevírají dveře do prestižních strojírenských firem
V rámci slavnostního aktu nejprve ministr Lukáš Vlček společně s Ivo Červenkou a zástupci partnerů soutěže předali diplomy a věcné dary studentům, kteří se umístili na třetím místě každé z kategorií, tedy za každý z řídicích systémů. Následovali studenti na stříbrných pozicích a jako poslední přišli na řadu tři nejlepší, tedy absolutní vítězové 16. ročníku soutěže. Byli jimi Michal Batko ze Střední školy technické v Opavě, který programoval v systému Heidenhain, Marek Lutonský ze Střední průmyslové školy polytechnické — COP Zlín, jenž pracoval v systému Siemens, a Vojtěch Kramář z Gymnázia, VOŠ a SOŠ Ledeč nad Sázavou, jenž zvolil systém FANUC.
„Vítězství Michala Batka je pro naši školu především potvrzením dlouhodobě správně nastaveného směru technického vzdělávání. Ukazuje, že dokážeme žáky nejen kvalitně teoreticky připravit, ale především naučit je praktickým dovednostem, které obstojí v silné celostátní konkurenci,“ uvedl pro Technický týdeník Josef Vondál, ředitel opavské školy, s tím, že o účast v soutěži je zájem zejména mezi žáky technických oborů se zaměřením na CNC obrábění a programování.
„Úspěchy studentů navíc tento zájem každoročně posilují a vytvářejí přirozenou pozitivní motivaci i pro mladší ročníky,“ doplnil a souhlasil i s tvrzením SST, že absolventům se s takovým oceněním otevírá velmi široké uplatnění do budoucna. Zaměstnavatelům to dává jasný signál, že jde o mimořádně schopné a motivované odborníky. „Ocenění jim poskytuje přístup k prestižním firmám ve strojírenském průmyslu, k nadstandardně placeným pozicím technologa, programátora CNC strojů nebo seřizovače a často také k dalšímu odbornému vzdělávání či spolupráci s průmyslovými partnery už během studia,“ doplnil.
K názoru se připojil také Jiří Charvát, ředitel zlínské školy. Podle něj firmy soutěž neberou na lehkou váhu. Studenty, kteří se jí zúčastňují, vnímají jako kvalitní mladé lidi se zájmem o strojírenský obor, kteří navíc dokážou svou vysokou úroveň znalostí a dovedností prokázat. „Šikovní studenti těchto zajímavých a perspektivních oborů si tak po maturitě mohou vybírat z více nabídek firem v našem regionu. S mnohými z těchto firem škola úzce spolupracuje a ony už v průběhu studia poskytují studentům motivační stipendia.“
Podobně na prestiž soutěže nahlíží rovněž Ivana Vitisková, ředitelka Gymnázia, Střední odborné školy a Vyšší odborné školy Ledeč nad Sázavou. Ta považuje za velmi důležité tako to, že soutěž může absolventům přinést bonusy i v rámci přijímacího řízení na vysoké školy.
„Vzhledem k tomu, že se do soutěže každoročně zapojuje vícero našich studentů a letos se navíc dobře umístil i další z nich, Tomáš Drnovec, je nepochybné, že také žáci vnímají tuto soutěž jako prestižní a uvědomují si, jaké jim může přinést výhody,“ doplňuje paní ředitelka informace týkající se zájmu studentů.
Všichni tři oslovení ředitelé zároveň potvrdili slova bývalého ministra Lukáše Vlčka, že požadavky trhu na zaměstnance v technických oborech se za posledních pět let opravdu razantně proměnily a posunuly směrem k digitalizaci a automatizaci.
„Kromě klasické obsluhy a programování CNC strojů dnes musejí absolventi umět pracovat s moderním softwarem (CAD/CAM), s digitální dokumentací, s měřicími systémy a s automatizovanými výrobními celky. Důležitá je také flexibilita, schopnost samostatně řešit problémy a spolupracovat v týmu. Kombinace tvrdých technických a měkkých sociálních dovedností tedy výrazně zvyšuje jejich uplatnitelnost,“ dodal Josef Vondál.
Dále se shodují i na tom, že soutěž dokáže tyto požadavky solidně reflektovat, protože zahrnuje práci s moderními CNC stroji, digitálními nástroji, softwarem pro programování a simulace a k tomu navíc i úkoly, které podporují samostatné řešení problémů i týmovou spolupráci.
„Podle mě by ale nebylo příliš žádoucí, aby konkrétně tato soutěž odbíhala od své podstaty, tedy od programování CNC strojů. Tím myslím, že tato základní a vysoce odborná složka odborných znalostí a dovedností, reprezentující klíčovou součást odborné výuky, by měla být zachována. Je totiž tím společným prvkem výuky napříč všemi školami,“ míní ovšem Jiří Charvát a na závěr dodává: „Další případně testované dovednosti mohou, ale nemusí být součástí profilování výuky v jednotlivých školách. Záleží na tom, jaké má škola technologie či jak regionální firmy potřebují výuky specializovat.“
Tento postoj určitě nebude mezi řediteli středních technických škol ojedinělý. SST tak má pro případné úvahy o budoucí koncepci soutěže k dispozici další důležitý úhel pohledu, který by neměl zapadnout.
Každopádně z názorů zúčastněných stran vyplývá, že zatímco technologie lze koupit, motivaci je třeba vhodnými prostředky vybudit a talent i znalosti systematicky pěstovat.