Tokio se na šest dní stalo světovým centrem obrábění. Při slavnostním zahájení 33. ročníku veletrhu JIMTOF zaznělo, že budoucnost průmyslu stojí na obráběcích strojích a že Japonsko chce být světovým lídrem ve „fyzické umělé inteligenci“. Podobné cíle deklaruje i Česká republika. Redakce Technického týdeníku byla i letos na místě, takže můžete v tomto i v následujících vydáních Technického týdeníku očekávat sérii zajímavých informací a novinek.
Pondělí 26. října 2026 otevřelo v komplexu Tokyo Big Sight dveře 33. japonského mezinárodního veletrhu obráběcích strojů JIMTOF. Ten se koná jednou za dva roky již od roku 1962 a patří k největším technologickým přehlídkám svého druhu na světě. Jeho význam se v oboru srovnává s evropským EMO, americkým IMTS a čínským CIMT. Na rozdíl od jiných veletrhů, které jejich pořadatelé zkracují, se tento dočkal opaku a letos trval do soboty 31. října. Podle organizátorů byl pořádán od pondělí do soboty proto, aby lépe odpovídal běžnému pracovnímu týdnu. Heslem ročníku je: „Když technologie vzlétne, možnosti jsou nekonečné“.
Se třemi hlavními projevy na slavnostním zahájení vystoupili Šigetomo Sakamoto, předseda Japonské asociace výrobců obráběcích strojů (JMTBA), Šúdži Mijamoto, náměstek ministra hospodářství, obchodu a průmyslu (METI), a Hisaaki Terasaki, prezident a generální ředitel provozovatele výstaviště společnosti Tokyo Big Sight. Všichni tři mluvili o tom, že umělá inteligence mění výrobu a že obráběcí stroje s ní musejí držet krok.
Výrobu sužují ceny surovin, nedostatek lidí i narušené dodávky
Sakamoto, který je zároveň prezidentem, generálním ředitelem a výkonným ředitelem strojírenské společnosti Shibaura Machine, hovořil jménem organizátorů. Připomněl, že veletrh od prvního ročníku v roce 1962 neustále roste a že jeho smyslem je podpora průmyslu i společnosti. Poděkoval také státním institucím, univerzitám, výzkumným ústavům i vývojářům, kteří se podíleli na přípravě.
Nezastřel ani těžkosti, kterými se výrobní sektor potýká: „V současnosti čelí výroba různým výzvám, včetně prudce rostoucích cen surovin, nedostatku pracovní síly a narušení dodavatelských řetězců.“
Odpovědí má být podle něj důsledné nasazování nových technologií v celém výrobním procesu. Organizátoři chtějí k optimalizaci výroby využívat umělou inteligenci, robotiku a digitální technologie. Sakamoto připomněl, že AI je jednou ze 17 oblastí, které Japonsko vybralo ve své strategii hospodářského růstu. Jednoznačně uvedl, že „umělá inteligence přispívá ke zlepšení provozu strojů“.
Vedle samotných expozic zmínil doprovodný program a akce pro studenty a mladé odborníky. Zdůraznil, že jsou otevřené všem návštěvníkům, nikoliv pouze studentům. Chce tak podpořit předávání know-how a zajistit odborné talenty pro budoucnost. Svůj projev zakončil přáním, aby návštěvníci od akce měli „vysoká očekávání“.
Bez obrábění není AI, polovodičů ani energetiky
Nejobsáhlejší projev přednesl náměstek ministra Mijamoto, který má na ministerstvu na starosti právě umělou inteligenci. Do Tokia podle něj zamířili vystavovatelé z 22 zemí a regionů. Celkem se zde představilo 1 134 firem. Mijamoto nazval obráběcí stroje základem výroby a připomněl známé přirovnání, že jsou „strojem na výrobu strojů“.
Poukázal na to, že rychlé rozšíření AI vyvolává obrovské investice do energetiky, polovodičů a datových center. A právě tam jsou obráběcí stroje nezbytné, protože se na nich vyrábějí zařízení pro výrobu polovodičů i energetické systémy.
„Vývoj ekologických technologií, včetně AI, je možný pouze díky síle výroby, která je oživuje. Obráběcí stroje skutečně podporují budoucnost průmyslu.“
Podle Mijamota stojí růstová strategie Japonska na zavádění AI napříč všemi odvětvími. Silnou stránkou země jsou podle něj přední výrobní závody a kvalitní data, která vznikají přímo ve výrobních halách.
Klíčem k jejich dalšímu zhodnocení je takzvaná fyzická umělá inteligence, tedy AI, která ovládá stroje a roboty v reálném světě. „Klíčem k dalšímu posílení těchto silných stránek je fyzická umělá inteligence. I jako vláda pracujeme s pevným odhodláním, že naše země bude v této oblasti lídrem světa.“
Náměstek ministra se dotkl i nedostatku pracovníků. Automatizace a AI mají podle něj zvyšovat produktivitu a zároveň snižovat zátěž lidí ve výrobě. Zmínil také, že přechod na AI vyžaduje investice do výzkumu, vývoje a kapitálu. Ministerstvo slíbilo, že bude „pevně podporovat“ všechny podniky, které se do zavádění AI a fyzické AI pustí.
Více programů pro více návštěvníků
Hisaaki Terasaki zopakoval, že letošní ročník představil vystavovatele z 22 zemí a regionů. Mluvil hlavně o tom, jak oslovit širší okruh návštěvníků:
„Jako organizátoři budeme pokračovat ve vytváření programů, které vzbudí zájem (…), aby se mohlo zúčastnit více lidí.“
Podle Terasakiho se pozornost zaměřuje nejen na samotné vystavovatele, ale i na obsah pro odborníky z různých profesí. Patří mezi ně i vrcholový management firem.
AI je pro obráběcí průmysl příležitostí i nutností Slavnostní zahájení podtrhlo, že japonský obráběcí průmysl vnímá AI jako příležitost i jako nutnost. Má pomoci vyrovnat se s nedostatkem lidí i s nestabilními dodávkami. Za šest dnů veletrhu se v tokijském Big Sightu představily nejmodernější stroje, nástroje, měřicí technika a software. V dalších reportážích se podíváme, jak se tato slova promítají do konkrétních exponátů, a přineseme postřehy z hal i ze stánků světových výrobců.
Z Tokia Michael Málek