Ekologická syntéza nanočástic stříbra (Ag-NP) s využitím extraktu z kustovnice čínské na bázi kovového roztoku se jeví být jednoduchou a přímočarou cestou k antibakteriálním preparátům.
Godži (goji) jsou plody kustovnice, v našem případě čínské (Lycium chinense), z čeledi lilkovitých. Keř pochází z východní Asie, ale v dnešní době se pěstuje i zplaňuje na mnoha místech světa, včetně ČR.
Godži obsahují celou řadu zajímavých látek, kvůli nimž jsou tyto bobule považovány za „superpotravinu“. Navíc neobsahují toxiny jako jiné druhy rostlin čeledi lilkovitých.
Kamram Alam z italské Univerzity Sapienza v Římě s dalšími spolupracovníky, mimo jiné i z pákistánské Univerzity inženýrství a technologie NED (Nadirshawa Eduljiho Dinshawa) v Karáčí a saúdskoarabské Univerzity krále Saúda v Rijádu, ovšem zjistili, že godži lze využít i k získávání nanočástic stříbra, které jsou „zodpovědné za narušení struktury buněčné membrány, což může generovat reaktivní formy kyslíku používané k inhibici růstu bakterií“.
Nanočástice stříbra je možné vytvářet celou řadou chemických postupů. V dnešní době jsou však preferované postupy využívající biologické zdroje, např. rostlinnou biomasu, šetřící energii, netoxické a biologicky kompatibilní s lidským tělem.
V případě godži je postup velmi jednoduchý. Stačí bobule usušit, nadrtit a přefiltrovat do podoby extraktu. Po přidání dusičnanu stříbrného (AgNO3) vzniknou nanočástice stříbra, jejichž přítomnost badatelé prokázali analytickými metodami. Následně rovněž otestovali antimikrobiální aktivitu nanočástic proti zlatému stafylokokovi Staphylococcus aureus.
„Jedná se o jednoduchou a přímočarou metodu syntézy, která nevyžaduje další chemikálie ani složité vybavení a lze ji rozšířit pro průmyslové aplikace,“ uvedl výzkumník.
Ilustrace přípravy kustovnice čínské pro syntézu nanočástic stříbra © Kamran Alam a kol. / Sapienza University of Rome