Řada významných procesů v lidském těle i procesů technologických je založena na třídění molekul ve složitých roztocích a s ním často spojeném průchodu látek polopropustnými membránami. Fungují tak například ledviny, kde se tělo snaží zbavit látek, které už nepotřebuje. Ledviny jsou jako filtr velmi účinné a zároveň pracují velmi rychle. Syntetické membrány tohoto typu mají ale obvykle problém s tím, že nemohou být zároveň účinně selektivní a současně rychlé. Mohou být dobré buď v jednom, anebo ve druhém.
Steven Buchsbaum z amerických laboratoří Lawrence Livermore National Laboratory a jeho tým však zjistili, že membrány obsahující póry z uhlíkových nanotrubiček, mohou být jak velmi selektivní, tak i pracovat velmi rychle. Jde o důsledek stále ne zcela jasných procesů, které na takových pórech probíhají v nanoměřítku.
Objev by mohl mít dalekosáhlé důsledky v celé řadě technologií. Membrány s uhlíkovými nanotrubičkami by mohly urychlit a zlevnit procesy čištění proteinů a dalších biomolekul, stejně jako recyklaci cenných látek z roztoků elektrolytů. Mohly by se také uplatnit ve vývoji výkonných superkapacitorů s vysokou hustotou uložené energie.
Velmi zásadní by mohlo být využití těchto membrán v medicíně. Měly by totiž umožnit zavedení ultrarychlé dialýzy, čímž by podstatně zlepšily kvalitu života pacientů, kteří jsou na této léčbě závislí.