Nanokvěty jsou schopny ochránit nervové buňky. Umějí zneškodňovat látky, které v mozku zapříčiňují vznik Parkinsonovy i Alzheimerovy choroby.
Nanokvěty jsou částice anorganické povahy obsahující kov, které v nanoměřítku vytvářejí pozoruhodné struktury podobné květům. Podle nového výzkumu, který vedl Charles Mitchell z Texaské A&M University, mohou tyto nanostruktury chránit, a dokonce i léčit mozkové buňky tím, že podporují aktivitu mitochondrií.
Výsledky tohoto výzkumu představují nový slibný přístup k léčbě řady onemocnění centrální nervové soustavy, včetně neurodegenerativních nemocí, jako je Parkinsonova či Alzheimerova choroba.
Jak říká Dmitry Kurouski z badatelského týmu, nanokvěty jsou v mikroskopu krásné, ale to, co dovedou uvnitř buněk, je ještě mnohem víc fascinující. Zlepšují kondici mozkových buněk a tím pomáhají řešit jednu z hlavních příčin neurodegenerativních onemocnění, která se navíc dlouho vzpírala léčbě.
Mitochondrie jsou dávné bakteriální symbionty, které zajišťují eukaryotním buňkám využitelnou energii. Jak je ale v energetice obvyklé, současně také vytvářejí „odpad,“ což jsou v tomto případě především reaktivní formy kyslíku, nestabilní molekuly, které mohou napáchat škodu. Nanokvěty tyto látky zneškodňují.
Univerzitní tým experimentálně ověřil působení nanokvětů nejprve na buňkách v laboratorní kultuře a pak na oblíbených laboratorních háďátkách Caenorhabditis elegans. Ukázalo se, že nanokvěty podstatně prodlužují život těchto háďátek a snižují jejich úmrtnost v raných fázích života, což odpovídá předpokladům o schopnosti nanokvětů chránit nervové buňky. Po dalších nezbytných testech na laboratorních zvířatech, které zhodnotí toxicitu, by nanokvěty mohly dospět až do klinických testů s lidskými dobrovolníky.
SEM snímky nanokvětů MoS2 (vlevo) a MoSe2 (vpravo) (snímky ve zvětšení od 3 000× (A) po 50 000× (D) pro MoS2 a od 2 700× (E) po 20 000× (H) pro MoSe2). Každý typ NF vykazuje charakteristický rýhovaný povrch, který mu umožňuje velmi vysoký poměr povrchu k objemu
© Texas A&M University