Když zapnete laserové ukazovátko, neucítíte žádný zpětný ráz. Hmotnost ukazovátka je příliš velká na to, aby člověk zaregistroval „sílu“ proudu světla. Zároveň ale víme, že na malé objekty může mít proud záření značný vliv. Stačí se podívat na ohony komet, jejichž směr z části určuje působení slunečního záření. Nanotechnologové toho dovedou využít.
Bert Hecht z německé Julius-Maximilians-Universität Würzburg a jeho tým poprvé dokázali mikrometrový objekt v kapalině pohánět světlem, a ještě navíc ho s vysokou přesností ovládali. Při těchto experimentech se inspirovali klasickými kvadrikoptérami a jejich pohybem, s tím rozdílem, že vytvořili mikrodrony se čtyřmi nanomotory. Jejich mikrodron představuje průhledný polymerový disk o průměru 2,5 μm. Uvnitř disku jsou umístěny navzájem nezávislé nanomotory ze zlata. Každý z nich představuje optickou anténu, tedy nepatrnou kovovou strukturu, jejíž rozměry jsou menší než vlnová délka světla. Použité antény jsou „naladěny“ tak, aby přijímaly cirkulárně polarizované světlo. Díky tomu nanomotory reagují na světlo při jakékoliv poloze mikrodronu, což má zásadní význam pro jeho uplatnění. Vzhledem k velmi malé hmotnosti dosahuje mikrodron extrémních zrychlení. Pro fungování mikrodronu je přitom zásadní velice přesná výroba nanomotorů. Badatelé je vyráběli řezáním monokrystalického zlata pomocí urychlených iontů helia. Vývoj mikrodronů byl velmi náročný. Hechtův tým v roce 2016 získal výzkumný grant od nejvýznamnější německé soukromé nadace pro podporu akademického výzkumu VolkswagenStiftung, který byl určen pro projekty se značným rizikem neúspěchu.