Špičkového pomocníka, který radikálně zlepší výuku anatomie nebo radiologie, začala využívat Fakulta zdravotnických studií TUL. Virtuální pitevní stůl studentům umožní v téměř životní velikosti a ve 3D zobrazení nahlédnout do útrob lidského těla. V rozličných řezech a úhlech dokáže přiblížit jen obtížně představitelné struktury lidského těla či propojení orgánů. A umí toho ještě mnohem víc.
Nejmodernější zařízení používáme jako třetí vysoká škola v zemi. Výukový simulátor nese označení Asclepius TBK-65 a včetně všech výukových modulů přišel na téměř 1,5 milionu korun bez daně. Fakulta jej pořídila v rámci programu ERDF II.
„I když máme skripta nebo modely, pro studenty bývá obtížné si například představit, jak jsou orgány v těle umístěné a propojené. Pro dobrou představu studentů je virtuální pitevní stůl nedocenitelná pomůcka," pochvaluje si Kateřina Prstková, jež na fakultě učí například právě anatomii.
Úskalími anatomie se musejí v prvním ročníku prokousat bez rozdílu všichni studenti jakéhokoli studijního programu Fakulty zdravotnických studií (FZS). Anatomie je kromě radiologie a histologie jedním z módů, které obsluha na dotykové obrazovce navolí.
Pokud právě probíhá hodina anatomie, pedagog si vybere ženské nebo mužské tělo a požadovanou strukturu. Například nervovou soustavu. Student pak vidí do nejmenšího detailu, odkud, kudy a kam nervy vedou nebo jak se nazývají. Obraz se dá přiblížit nebo natočit v jakémkoliv úhlu.
Když vyučující zvolí svalstvo, spatří studenti, v jakých místech se svaly upínají. Jestliže je postupně odnímá, vidí, kde leží jednotlivé orgány. A může pokračovat až k obnažené kostře. Obraz si může zadat v několika anatomických rovinách. Struktury jsou vidět zblízka, trojrozměrně a velmi detailně.
Máme i klasické trojrozměrné modely, tohle je ale úplně jiný způsob, jak se mohou studenti podívat na lidské tělo po vrstvách. Postavou se dá otáčet všemi směry. Pro představu je to mnohem lepší, než kdyby to studenti viděli na dvourozměrném obrázku," nešetří superlativy asistent biomedicinského inženýrství z FZS Tomáš Souček.
»Luštění« rentgenových snímků je teď mnohem snazší
Značné usnadnění přináší výukový simulátor studentům programu Radiologická asistence. Při studiu už nemusejí vycházet jen z klasických a těžko čitelných snímků. Virtuální pitevní stůl totiž nabízí několik možností medicinských zobrazovacích metod. Kromě rentgenu například i počítačovou tomografii nebo magnetickou rezonanci. Zobrazují se jí tkáně a vnitřní orgány. Obsluha si po zvolení požadovaného zobrazení může snímek přibližovat, natáčet ve všech úhlech nebo provádět ořezy.
„Radiologický asistent má za úkol obsluhovat přístroj tak, aby dostal co nejlepší rozlišení struktury, kterou chce lékař vidět. Na našem novém simulátoru se studenti učí, jak se ve snímcích zorientovat, co je na nich vlastně vidět. Pro neškolené oko je to jinak velmi nesnadné," sděluje Tomáš Souček.
Simulátor pomůže i při výuce histologie. Stačí si vybrat z virtuální knihovny požadovaný mikroskopický snímek lidské tkáně.
Do přístroje je možné nahrát i vlastní snímky. Například anonymizované fotografie člověka, jež se pak dají využít například při výuce radiodiagnostiky. „Studenti si mohou na snímcích ukázat, jak vypadají patologické struktury, k nimž by se normálně nedostali," přibližuje Kateřina Prstková.
Rozměrná obrazovka s úhlopříčkou 165 centimetrů stojí v učebně FZS vertikálně, zařízení je ale možné naklopit do vodorovné polohy. Pak může skutečně sloužit jako simulátor pitevního stolu. Obraz je možné zároveň přenášet na velké plátno.
Virtuální pitevní stůl bude k vidění na videu během online dne otevřených dveří, který fakulta chystá na 12. února od 10.00 hodin.
FZS zajišťuje výuku kvalifikovaných nelékařských zdravotnických pracovníků v bakalářských studijních programech Všeobecné ošetřovatelství, Biomedicínská technika, Zdravotnické záchranářství a Radiologická asistence a v magisterském programu Biomedicínské inženýrství. V současnosti je na fakultě zapsáno 463 studentů.
Text a foto: Adam Pluhař