Moderní transplantační náhrady mohou být v mnohém dokonalejší než jejich předobraz. Týká se to například 6 μm tenké umělé kůže z MIT.
Anna Maria Cocliteová z TU Graz a její tým uspěli ve výrobě hybridního materiálu 3 v 1 pro příští generaci chytré umělé kůže © Lunghammer — TU Graz
Kůže je největším smyslovým orgánem těla a zároveň jeho ochranným pláštěm. Snímá několik smyslových vjemů současně a do mozku tak mimo jiné vysílá informace o vlhkosti, teplotě a tlaku.
V posledním letech se objevilo hned několik návrhů, jak by bylo možné lidskou kůži v případě potřeby nahradit umělou variantou. Tým z MIT (Massachusettského technického institutu) například vyvinul ultratenkou umělou kůži, kterou lze natáhnou přes protézy. Zabudovány jsou v ní funkční senzory doteku a tepla, vysílající přes nervovou soustavu signály do mozku.
Zatím posledním, nejnovějším řešením je postup z Technické univerzity v Grazu. V rámci grantu ERC (European Research Council — Evropské rady pro výzkum) tu vyvinuli novou generaci umělé multismyslové elektronické kůže na bázi hybridního materiálu Smarstkin. S 2 000 senzory na čtvereční milimetr je tento hybridní materiál citlivější než konečky lidských prstů.
Každý ze senzorů se skládá z unikátní kombinace intel igentního polymeru ve formě hydrogelu uvnitř a pláště z piezoelektrického oxidu zinečnatého. Hydrogel absorbuje vodu, což mu dává možnost expandovat se změnami vlhkosti a teploty. Přitom vyvíjí tlak na piezoelektrický oxid zinečnatý, který na toto i všechna ostatní mechanická zatížení reaguje elektrickým signálem.
V aktuální podobě má nové řešení umělé kůže podobu tenké fólie s tloušťku 6 μm (podle Anny Marie Cocliteové, vedoucí vývojového týmu, by však mohla být ještě tenčí), zatímco nejsvrchnější vrstva lidské kůže — epidermis — mívá tloušťku 0,03—2 mm. Při vysokém rozlišení (cca 1 000× větším než kůže) současně reaguje na účinky síly, vlhkosti a teploty a k tomu vysílá odpovídající elektrické signály. Lidská kůže vnímá objekty od velikosti asi 1 mm2, Smartskin dokáže registrovat i objekty, které jsou pro lidskou pokožku příliš malé (např. mikroorganismy).
Jde vlastně o řešení 3 v 1, protože kromě použití na protézy se nabízí také využití senzorového materiálu pro nezávislou detekci mikroorganismů nebo jako prostředek pro vylepšení smyslového vnímání robotů.
Vlastnosti chytré kůže tým ještě dále optimalizuje. Anna Maria Cocliteová a její tým, zde zejména doktorand Taher Abu Ali, chtějí rozšířit teplotní rozsah, na který materiál reaguje, a zlepšit pružnost umělé kůže.