IFA 2016 Berlín naznačila trendy
Drony s kamerami, jež filmují hazardéry na horských kolech při krkolomných sjezdech ze strmých srázů. Fanoušek archeologie se prochází antickými vykopávkami a sedí při tom v křesle v pohodlí obývacího pokoje. To byly charakteristické rysy letošní výstavy spotřební elektroniky IFA v Berlíně. Při procházce jednotlivými expozicemi jsem nabyl dojmu, že ve sféře zábavní elektroniky nezůstává kámen na kameni.
Svět v mé hlavě
Datové brýle, jež nám umožňují ponořit se do virtuálního světa, patřily k základním atributům většiny expozic. Chris Walker, manažer ve službách Intelu, světového výrobce čipů, hovořil o novém pojmu – internet immersive. To je vlastně spojení německého slova immer („stále“) a internacionální pojmu intenzivní. Jinými slovy, má na mysli výkonnou internetovou síť všude kolem nás, jež umožňuje vstup do virtuálních světů. K tomu potřebujeme kameru, která pořizuje 360° snímky, a brýle, které našim očím nabízejí klam a mam, čili virtuální realitu. Kde byly tyto ukázky k dispozici, tam se tlačily davy diváků svědčící o obrovském zájmu. Například kamera Samsung o velikosti tenisového míčku má dva objektivy. Přesně odpovídá přáním mladé generace, jež chce filmem dokumentovat své aktivity. Velkým hitem veletrhu byla sluchátka Samsung Entrim 4D, jež jsou výsledkem usilovné práce vývojového oddělení známého pod zkratkou C-Lab. Na první pohled se výrazně neliší od běžných sluchátek, ale zdání klame. Ve spojení s virtuální realitou v brýlích Gear VR vysílají do ucha mimo zvuk i jemné elektrické impulsy, jež oklamou střední ucho, a člověk si myslí, že se sám pohybuje. Tato technologie dostala název Galvanic Vestibular Stimulation.
Dalším vývojovým stupněm je létající kamera. Experti ze společností zabývajících se výzkumem trhu předpovídají, že právě drony budou v příštím desetiletí hrát ve spotřební elektronice rozhodující roli. Tato zařízení z kategorie inteligentních strojů byla dosud podceňována. V roce 2015 se potenciál této branže pohyboval kolem 1,6 mld. dolarů, ale bylo to o 100 % víc než v předchozím roce. A tendence je vzrůstající. Není divu, že Intel koupil začátkem letošního roku firmu Ascending Technologies, německého výrobce dronů.
Přístroje virtuální reality se spojují do určitých setů, jež kromě kamery obsahují potřebné brýle a smartphone jako počítač. Letos se v Evropě prodá asi půl milionu těchto kompletů. Zatímco tento rok se podle agentury Gartner na světě vyrobí asi 1,4 mil. těchto Head-Mounted-Displays, za rok stoupne tento počet na 6,3 mil.! Takže právě toto je po osobních počítačích, internetu a smartphonech čtvrtý megatrend našeho kybernetického věku.
Virtuální realita se uplatňuje nejen v oblasti zábavy, ale také už stále výrazněji v průmyslu. Na tuto vzrůstající potřebu reagují všichni světoví výrobci elektroniky. Facebook, Google, Microsoft a producent chytrých telefonů HTC převedou už brzy své veletržní modely do masové výroby. Apple vyvíjí zařízení, jež přenáší informace přímo na sítnici lidského oka. V tomto ohledu je činný i Intel se svým projektem Alloy.
Dva v jednom
Výrobci vycházejí vstříc zákazníkům a výsledkem jsou přístroje dva v jednom, čili spojení tabletu a laptopu. Takovou novinku představilo v marketingově atraktivní show Lenovo.
Yoga Book je skutečně nejtenčí na světě – 9,6 mm! Je lehký (690 g) a s displejem 10,1 palců. Obsahuje procesor Intel Atom x5, 4 GB RAM a úložiště 64 GB rozšiřitelné přes microSD kartu. Zajímavé je spojení obou částí přístroje kovovým pantem. Baterie vydrží 15 hodin. Yoga Book přitahuje pozornost především svými překvapivými funkcemi. Každého nejprve upoutá revoluční klávesnice, respektive fakt, že tam žádná není. V místě, kde bychom ji čekali, je jen černá plocha. Ovšem stačí stisknout tlačítko, plocha se podsvítí a klávesnice se na ploše nakreslí. Může se na ni psát jako na dotykovém displeji. Klávesy se tedy nepohybují a člověk cítí při dotyku jen malou vibraci jako doklad toho, že píše. Potom se může klávesnice zhasnout a celá plocha slouží jako digitalizátor. Při prezentaci jsme mohli sledovat statistu v roli malíře, který si kreslí na papír a výsledek jeho snažení se okamžitě digitalizuje, ukládá do přístroje a může třeba promítat na velkou obrazovku v rohu místnosti.
Bohužel, ani přes dlouholeté snažení se zatím nedaří rozeznat rukopis. Lenovo proto v tuto chvíli rezignovalo na Optical Character Recognition, takže písmo se do textového dokumentu převádět nedá. Ale jsme teprve na začátku dlouhé cesty. Brzy očekávejme další krůčky...
Karel Sedláček, Berlín