Vývojoví pracovníci společnosti Microsoft zdokonalili technologii ukládání dat do skla natolik, že lze jako paměťové médium použít i klasické varné sklo běžně využívané v kuchyních. Poradili si i s chybovostí při čtení a zápisu.
Společnost Microsoft už asi desetiletí pracuje na technologii ukládání dat, která využívá lasery a sklo pro ukládání dat ve vysoké hustotě na celá tisíciletí. Oproti archivování dat na magnetických páskách, které ještě mnozí z nás pamatují, je to ohromující zlepšení.
Jde o projekt Silica, s nímž se širší veřejnost poprvé seznámila už v roce 2019, kdy firma ohlásila uložení klasického filmu Superman z roku 1978 pomocí zápisu lasery do křemičitého skla. V roce 2023 pak zástupci Microsoftu oznámili, že zvýšili kapacity skleněného média pro tento způsob ukládání dat asi 100×, tedy na 7 TB.
Nyní, počátkem roku 2026, Microsoft přichází s dalším významným průlomem pro tuto technologii, tentokrát co se týče užitého materiálu. Namísto drahého, velmi čistého křemenného skla použili výzkumníci pro zápis dat laserem obyčejné borosilikátové sklo, s nímž se lze setkat v kuchyni například v podobě varného skla nebo varných desek.
S možností využití tohoto typu skla získává technologie vysoce trvanlivého zápisu dat ohromnou výhodu, protože se může mnohem snáze uplatnit v řadě zajímavých aplikací, včetně medicíny, průmyslu, výzkumu či archivování rozmanitých dat, a to při podstatně nižších nákladech.
Technologie projektu Silica využívá tvrdé sklo, které je odolné vůči vodě, změnám teploty a magnetickému rušení, tedy vůči podmínkám, které by běžný pevný disk počítače zničily. Místo magnetů či chemikálií se k vytvoření drobných, trvalých stop hluboko uvnitř skla používá femtosekundový laser s extrémně rychlými laserovými pulzy.
V této souvislosti se mluví o voxelech, které si lze představit jako 3D pixely. Laser ve skutečnosti mění fyzickou strukturu skla a data jsou uložena velmi trvalým způsobem. Po zapsání není možné je snadno vymazat ani přepsat. Data jsou zapisována ve stovkách tenkých vrstev po celé 2mm tloušťce skla.
V Microsoftu zjišťovali trvanlivost takto uložených dat pomocí testů zrychleného stárnutí, při kterých sklo vystavili extrémně vysokým teplotám, kvůli simulování doby tisíců let. Ukázalo se, že data jsou stabilní i při 290 °C, z čehož lze odvodit, že při běžných pokojových teplotách vydrží déle než 10 000 let.
Foto: Microsoft