Izrael je malý stát s velkým vlivem na globální čipový průmysl. Je jedním z mála míst mimo východní Asii, kde se čipy vyrábějí. Válka mezi Izraelem a Hamásem však komplikuje jejich dodavatelský řetězec.
Izrael je pokládán za hlavní zdroj inženýrských talentů, centrum pro mezinárodní výrobce čipů a úrodnou půdu pro vývoj polovodičů, o které mají zájem velké světové společnosti. Vysoce postavený pracovník izraelského ministerstva obrany Eyal Zamir dokonce prohlásil, že by jeho země mohla brzy získat i označení „supervelmoc AI“, tedy v oblasti umělé inteligence.
Velitel jednotky IDF 8200 Data Science a AI nedávno odhalil, že jeho jednotka použila své kybernetické nástroje během 15denní války v Gaze v květnu 2021 k úspěšnému zneškodnění nejméně dvou velitelů Hamásu. Podle jeho mínění byla válka v Gaze „první digitální válkou“.
Označení Izraele za velmoc AI je sice novinářskou nadsázkou, ale není daleko od pravdy. Společnost Nvidia dokonce chtěla letos začátkem října uspořádat v Tel Avivu unikátní světový AI Summit, kterého se mělo účastnit 2 500 odborníků. Jensen Huang, generální ředitel společnosti, měl na konferenci přednést hlavní projev k projednání nejnovějších plánů společnosti pro generativní AI a cloud computing. Většina plánovaných řečníků byla z řad manažerů společností Nvidia, Microsoft, Amazon Web Services, Lenovo a SnowFlake.
K mohutnému rozmachu společnosti Nvidia v Izraeli významně přispěl fakt, že v roce 2019 koupila za 7 miliard dolarů izraelskou firmu Mellanox Technologies, výrobce vysokorychlostních serverů a řešení pro přepínání úložišť, která umožňují přesun velkého množství dat v rámci počítačů a mezi nimi. Byla jednou z několika společností s palestinskými dělníky na Západním břehu Jordánu a v Gaze.
Americký gigant pro počítačovou grafiku tak začal přímo zaměstnávat více než 100 palestinských inženýrů ze Západního břehu, kteří původně pracovali jako externí dodavatelé Mellanox Technologies. Palestinští inženýři se stali plnohodnotnými zaměstnanci společnosti Nvidia se všemi firemními výhodami, což Eyal Waldman, spoluzakladatel Mellanox, ocenil na sociálních sítích jako „historický okamžik a bezprecedentní úspěch“. Pracovníci z Hebronu, Rawábí a Náblusu byli dříve zaměstnáni palestinskou společností ASAL Technologies, která se zabývá outsourcingem softwaru a IT služeb, a byli subdodavateli Mellanox.
Při této příležitosti řekl Waldman novinářům, že Mellanox spolupracuje s palestinskými inženýry již 10 let. „Mají velký potenciál, jsou velmi dobří zaměstnanci a velmi rychle se učí. Tento skvělý fond talentů by mělo využívat více společností.“
Palestinští pracovníci Mellanoxu měli opce na akcie i jako dodavatelé a po dokončení akvizice se podělili o výplatu 3,5 milionu USD.
„V těchto dnech, kdy polarizace, nenávist, nacionalismus a násilí zabírají čím dál více prostoru v naší zemi, v našich regionech a našem světě, nalezněme sílu vidět dobro, správné, humánní, inovativní, smířlivé a tolerantní chování, které existuje na obou stranách a v každém z nás,“ napsal tehdy Waldman na Facebooku.
Letos 7. října zavraždili palestinští teroristé Hamásu jeho dceru Daniellu (24) a jejího přítele na hudebním festivalu Supernova na hranici Gazy. 
Teroristický útok Hamásu přinutil pořadatele, aby Invidia AI summit odložili. Společnost se ale nevzdává a ve svém úsilí nepolevuje. Poté co letos ohromila svět výjimečnými finančními výsledky, jež hodnotu firmy posílily na bilion dolarů, nyní začíná podrobně popisovat technologickou cestu, která ji povede k dalšímu růstu — a ta vede přes Izrael.
Jensen Huang, zakladatel a generální ředitel společnosti, oznámil, že hyperškálový generativní superpočítač s umělou inteligencí Israel-1 bude nasazen v jeho izraelském datovém centru a použit jako testovací prostředí pro síťovou platformu Nvidia Spectrum-X, které lze použít v různých aplikacích AI.
Spectrum-X je navrženo tak, aby zlepšilo výkon a efektivitu cloudů umělé inteligence na bázi ethernetu, a jeho cílem je umožnit vývojářům vytvářet softwarově definované, cloudové nativní aplikace umělé inteligence a zároveň zkrátit dobu běhu masivních generativních modelů umělé inteligence na bázi transformátorů.
Počítač byl vyvinut v Izraeli za posledních 18 měsíců a náklady dosáhly stovek milionů dolarů. Je to jedna z nejvýznamnějších a nejdůležitějších investic Nvidie v posledních letech, a to jak z hlediska peněz, tak prestiže.
Země startupů
Současná válka změnila každodenní život způsobem, který představuje bezprecedentní výzvu pro nejdůležitější průmysl země. Mnoho firem muselo přerušit práci, protože jejich zaměstnanci byli povoláni do vojenské služby.
Elektronika je největším sektorem izraelské ekonomiky, ale tento její segment byl zasažen už před vypuknutím války. Někteří manažeři uvedli, že letošní politické poměry vyděsily investory a zpomalily získávání finančních prostředků pro startupy.
Podle Yarona Samida z agentury TechAviv (sítě pro zakladatele technologických společností) jsou izraelské technologické firmy zvyklé na ozbrojené konflikty a mají připraveny „příručky“ s návodem, jak pokračovat v provozu i během války. Rozsáhlý izraelský technologický sektor zažil svůj podíl na krizích od finančních poklesů a pandemie covidu-19 po časté izraelsko-palestinské konflikty.
Pokaždé se průmysl vrátil zpět a ukázal, proč je země s pouhými 9 miliony obyvatel světově vyhlášeným „startupovým národem“. Nvidia na svých webových stránkách upozornila na fakt, že v zemi je více než 6 000 startupů, což z ní dělá „jedno z nejživějších technologických center na světě“.
Zatímco financování izraelských startupů rizikovým kapitálem (VC) za poslední dva roky v souladu s globálními trendy kleslo, země zůstává jednou z předních destinací pro technologické investice. Podle vládní agentury Israel Innovation Authority získaly izraelské startupy v roce 2021 rekordních 27 miliard dolarů investic od rizikového kapitálu — více než v předchozích třech letech dohromady.
Před konfliktem klesly investice do izraelských high-tech startupů, protože globální ekonomika se zpomalila, kolaps Silicon Valley Bank (SVB) odstranil klíčový zdroj financování a navrhovaná reforma soudů ohrozila základní kámen korporátního práva a práv duševního vlastnictví. Podle výzkumů IVC Research Center a LeumiTech zaznamenaly izraelské high-tech firmy v první polovině letošního roku 70% pokles fundraisingu, ale míra poklesu se stabilizovala na 14 % ve třetím čtvrtletí ve srovnání s druhým čtvrtletím. Celkem startupy zatím v roce 2023 získaly přibližně 5 miliard dolarů, v porovnání s 16 miliardami v loňském roce a rekordními 27 miliardami v roce 2021.
Pro dokreslení uveďme, že v roce 2019 činily investice jen 10,4 miliardy dolarů. Tematicky byly široce založené, ale vedly je společnosti zabývající se kybernetickou bezpečností a umělou inteligencí.
Intel investicí ve výši 15 miliard dolarů staví Izrael do čela globální výroby čipů. Tento krok tak doplňuje starší investiční závazek společnosti ve výši 10 miliard USD z roku 2019, který předpokládal výstavbu továrny v Kiryat Gat © Intel
High-tech komplex
Eastech Izrael letos slavnostně otevřel nový průmyslový obchodní kampus ve východním Jeruzalémě, aby přilákal high-tech společnosti, jež by v této oblasti působily jako součást snahy města zvýšit zapojení arabského obyvatelstva do pracovní síly země.
High-tech komplex s názvem Eastech vytvořil pracovní místa pro programátory a ve východní části Jeruzaléma ve čtvrti Wadi Joz, která je domovem převážně palestinské komunity. Kampus byl podpořen investicí 10 milionů NIS (2,8 milionu USD) od jeruzalémského magistrátu. Izraelské i mezinárodní high-tech společnosti budou moci využívat pracovní prostory zdarma.
Kampus zahrnuje 1 000 m3 kancelářské plochy se 120 pracovními stanicemi, zasedacími místnostmi, školicí místností a dalšími servisními prostory.
Mezi společnosti, které již v areálu začaly působit, jsou Ness Technologies, Natural Intelligence, Techlinic a Quantum Vision. V areálu již začalo pracovat asi 20 místních programátorů jako zaměstnanci technologických společností.
Míra účasti arabské populace na technologickém trhu práce v Izraeli byla dosud nízká navzdory četným vládním iniciativám v posledních letech, jež si kladly za cíl snížit rozdíly v zaměstnanosti a příjmech mezi židovskými a arabskými Izraelci. Technologický sektor, který je dlouho propagován jako motor růstu izraelské ekonomiky, představuje přibližně 25 % celkových příjmů z daní z příjmu v zemi a tvoří asi 13 % pracovní síly. Arabští Izraelci tvoří asi 20 % populace, ale podle vládních údajů pouze 2 % arabských mužů a 1 % arabských žen pracuje v technologickém průmyslu.
Nejnovější projekt Silicon Wadi je součástí pětileté vládní iniciativy ve výši 2,1 miliardy NIS (585 milionů USD) zaměřené na zmenšení rozdílů mezi židovským a palestinským Jeruzalémem a iniciativy, která snad sníží nerovnost mezi východním a západním Jeruzalémem. V roce 2016 byla míra chudoby mezi Palestinci z východního Jeruzaléma 72,9 % ve srovnání s 29,8 % v židovských komunitách.
Izrael má významný na čipový průmysl
V globálním technologickém světě vystupuje Izrael jako malý, ale vlivný hráč, zejména v oblasti polovodičových technologií. Jeho význam v globálním dodavatelském řetězci čipů je nepopiratelný. Země se stala preferovanou destinací pro mezinárodní výrobce čipů.
Kromě Nvidie, předního výrobce čipů používaných v systémech umělé inteligence, si významnou pozici v Izraeli podobně vybudovala i společnost Apple. Vyvíjí zde některé své křemíkové komponenty pod vedením významného profesora Johnyho Sroujiho. Také společnosti Amazon. com a Microsoft zde založily důležitá centra pro vývoj čipů.
Mezi světovými technologickými giganty s významnou přítomností v Izraeli vede Intel Corp. S historií starou téměř půl století byla jeho síť vývojových a výrobních závodů v zemi klíčová při utváření jeho světové dominance v oblasti počítačových čipů.
Angažovanost Intelu v Izraeli začala v roce 1974, kdy zřídil svou první základnu v Haifě. V průběhu let se toto místo vyvinulo v základní výzkumné a návrhářské centrum. Strategickou výhodou se ukázalo umístění, protože Haifa je blízko prestižního ústavu Technion — Israel Institute of Technology, bohatého zdroje kvalifikovaných inženýrů a vědců.
Intel se nebrání přímému nákupu akvizic. Například v loňském roce koupil izraelský startup v oblasti výpočetní techniky Granulate za hlášených 650 milionů dolarů, což je sedmý nákup izraelské společnosti výrobcem čipů za více než pět let.
Technologický gigant koupil také firmu Mobileye, jeruzalémského výrobce technologií pro autonomní řízení, v roce 2017 za více než 15 miliard USD, což je transakce, která zůstává dosud největším exitem izraelské společnosti. Mobileye se stal ústřední součástí globálních operací společnosti Intel, protože se dívá do budoucnosti s plně autonomními vozidly.
V roce 2003, kdy se notebooky rozjížděly, představil Intel novou řadu energeticky účinných procesorů vybavených Wi-Fi na základě návrhů, s nimiž poprvé přišli právě inženýři v Haifě. Tým mu dal kódové jméno Banias, po pramenu poblíž Golanských výšin, které Izrael získal ze Sýrie v konfliktu v roce 1967. Produkt byl později známý jako Centrino a Pentium M.
Podle údajů společnosti zaměstnává Intel dnes v pěti hlavních pobočkách v Izraeli přibližně 12 800 lidí. Jejich práce zahrnuje AI a autonomní vozy. Kromě Haify je dalším hlavním místem továrna na výrobu čipů v Kiryat Gat. Ten se nachází jihozápadně od Jeruzaléma a 30 minut jízdy od hranice s Gazou.
V čele boje o čipy
Už v polovině letošního roku byla potvrzena nová investice Intelu ve výši 15 miliard dolarů, která staví Izrael do čela globální války s čipy. Tento krok tak doplňuje starší investiční závazek společnosti ve výši 10 miliard USD, který předpokládal výstavbu továrny v Kiryat Gat. Bohužel, projekt nabral zpoždění kvůli pandemii covidu. Nová továrna bude větší a technologicky pokročilejší než ta plánovaná v roce 2019 a bude fungovat jako součást výrobního komplexu známého jako Megafab.
Podle tiskové zprávy ministerstva financí se očekává, že Intel najme tisíce dalších pracovníků v Kiryat Gat, kteří obdrží mzdy vyšší, než je průměr v oboru. Intel navíc souhlasil se zvýšením daňové sazby, kterou bude platit státu, z 5 % na 7,5 %. Společnost si klade za cíl dokončit investici a zahájit provoz závodu do roku 2027, přičemž jej plánuje provozovat minimálně do roku 2035.
Nedávná investice v Izraeli je součástí zvýšené mezinárodní aktivity této společnosti. Intel navíc oznámil, že plánuje investovat přibližně 4,6 miliardy dolarů do závodu na montáž a testování čipů ve Varšavě v Polsku, který se připojí k výrobním závodům v Irsku a Německu.
Nová továrna v Izraeli je podobná investicím, které Intel oznámil v loňském roce, jako jsou dvě továrny v Ohiu s počáteční investicí 20 miliard dolarů. Kromě toho byla letos podepsána dohoda Intelu a německé vlády o výstavbě výrobního závodu v Magdeburgu, jehož náklady se odhadují na 130 miliard eur. Třetinu z toho uhradí Německo.
Podpora ze světa
Vládní statistiky uvádějí, že technologický průmysl představuje 18 % hrubého domácího produktu Izraele, asi polovinu exportu země a 30 % daňových příjmů.
Díky tomu je jeho prosper ita pro izraelskou ekonomiku klíčová.
Někteří experti si myslí, že současná válka nakonec posílí polovodičový sektor, protože pravděpodobně získá podporu zahraničních investorů, kteří budou chtít pomoci při obnově země.
Například americký fond rizikového kapitálu Insight Partners již uvedl, že daruje až 1 milion dolarů předem schválenému seznamu charitativních organizací v Izraeli, protože jde o „vzácnou příležitost projevit solidaritu s našimi izraelskými přáteli a partnery“.
Zkušený Yaron Samid z agentury TechAviv říká: „Ostřílení investoři se zkušenostmi s podporou izraelských startupů kvůli válce neustupují. Naopak, v tuto chvíli nás velmi podporují, stejně jako v minulosti.“ Svědčí o tom ostatně i nyní zveřejněné „Prohlášení o podpoře“ izraelských startupů, jež přilákalo podpisy více než 500 fondů rizikového kapitálu z celého světa.
Globální technologický průmysl sleduje současný válečný konflikt se zatajeným dechem a je si vědom dalekosáhlých důsledků. Klíčová role Izraele v dodavatelském řetězci čipů ukazuje naléhavost diplomatických a mírových řešení konfliktů, zajišťujících stabilitu průmyslu a bezpečnost těch, kteří přispívají k jeho pokroku. Jen čas ukáže, jak budou tyto výzvy formovat budoucí krajinu globálního dodavatelského řetězce čipů.