Podle zpráv čínských médií spustila Čína špičkovou cloudovou platformu pro kvantové výpočty, která slibuje revoluci ve výpočetních úlohách a poskytne veřejnosti přístup ke kvantovým počítačům bezkonkurenční rychlostí.
I když musíme být velmi obezřetní při přejímání zpráv z Číny, nejmodernější technologie tam mají velkou podporu. Ostatně s velkou opatrností se musí přistupovat také ke zprávám z amerických médií, podle nichž USA dostatečně neinvestují do kritických technologií, aby Čínu předstihly. Výdaje americké vlády na kritické technologie se podle některých zpráv téměř zdvojnásobily z 60,7 miliardy dolarů ve fiskálním roce 2017 na 117,2 miliardy ve fiskálním roce 2021. I to je však málo. USA prý neinvestují tolik, kolik potřebují, aby se vyhnuly ztrátám na bojišti budoucnosti, tedy v oblasti umělé inteligence (AI — artificial intelligence) a cloud computingu.
Senzační zpráva
Označení senzační si však informace z Pekingu bezesporu zaslouží. Prý zde byla představena cloudová platforma, jež vznikla společným úsilím vědců Pekingské akademie kvantových informačních věd (BAQIS — Beijing Academy of Quantum Information Sciences), Fyzikálního institutu (IoP — Institute of Physics) spadajícího pod Čínskou akademii věd a pracovníků týmu na univerzitě Čching-chua v Pekingu, jež patří do skupiny devíti elitních univerzit v pevninské Číně.
Platforma se může pochlubit schopností agregovat výpočetní výkon tří supravodivých kvantových čipů, z nichž každý je vybaven různými qubitovými kapacitami. Je pozoruhodné, že tyto čipy lze synchronizovat, přestože jsou fyzicky odděleny vzdáleností 50 km.
Čínská média informovala, že od listopadu loňského roku je platforma otevřena pro testování a již si získala značnou pozornost. S více než 2 000 domácími a zahraničními uživateli usnadnila přes 500 000 kvantových výpočetních úloh, přičemž vykazovala konzistentní a efektivní výkon.
Podle listu The China Daily je jednou z klíčových vlastností platformy její kompatibilita s otevřeným kvantovým assemblerem, což umožňuje bezproblémovou integraci se stávajícími rámci kvantového programování. Navíc nabízí uživatelsky přívětivé grafické rozhraní, které programování zjednodušuje.
Výzkumné týmy rychle přijaly platformu a využívají vzdálený přístup ke kvantovým čipům pro své vědecké výzkumy a vývoj aplikačního softwaru. To představuje významný krok v pokračující výstavbě kvantového výpočetního ekosystému.
„Cloudová platforma slouží jako základ pro ekosystém kvantových počítačů,“ citují média čínské specialisty.
Zprávy naznačují, že nejnovější čínská cloudová platforma pro kvantové výpočty představuje podstatný skok vpřed v globální soutěži o kvantovou nadvládu. Tato technologie má potenciál podat bezprecedentní výpočetní výkon a posouvat pokroky napříč nesčetnými vědeckými disciplínami a průmyslovými odvětvími. Velká očekávání vzbuzuje ve vojenských kruzích. Všechny pravdivé i falešné zprávy proto také sledují tajné služby a propagandisté. Odlišit fakta od úmyslně nepravdivých zpráv bývá velmi obtížné.
Pentagon potřebuje cloud computing nasadit co nejrychleji do praxe © Ken Hammond / U. S. Air Force, volné dílo
Problémy Pentagonu
Také zprávy z USA vzbuzují pozornost. Pentagon totiž rozdělil velkou dohodu o cloud computingu mezi čtyři firmy. Tím snad byly ukončeny spory mezi dodavateli nejmodernějších technologií americké armádě, které však byly veřejně samozřejmě propírány z různých stran i z různých důvodů. Kolotoč vzájemně si odporujících zpráv tak přinesl výsledek, který si přáli tajní hráči této mediální rulety — poškození důvěry v americkou armádu.
Jak to začalo? Koncem roku 2019 si Pentagon vybral Microsoft pro uzavření smlouvy JEDI (Joint Enterprise Defense Infrastructure) za 10 miliard dolarů, jejímž cílem bylo využít cloud k modernizaci americké vojenské výpočetní infrastruktury. Program JEDI se tak podle některých komentátorů stal „legální a politickou bažinou“, a neúspěšní konkurenti podali soudní žaloby.
Soudní i mediální přestřelky dávaly za pravdu chvíli jedné a chvíli druhé straně. Až v roce 2021 americké ministerstvo obrany uvedlo, že smlouva s Microsoftem „byla uzavřena v době, kdy byly potřeby ministerstva jiné a naše cloudová znalost méně vyspělá“. Pentagon uvedl, že na program JWCC (Joint Warfighting Cloud Capability) proto bude hledat nabídky také dalších technologických společností.
Zatímco průzkum trhu ukázal, že Microsoft a Amazon by byly v nejlepší pozici, aby splnily zadání ministerstva, úředníci uvedli, že osloví i další firmy. Nakonec byly smlouvy v celkové výši 9 miliard USD uděleny mezi společnosti Amazon, Google, Microsoft a Oracle.
Původní kontrakt, který vyhrál Microsoft, byl zrušen, nové lukrativní smlouvy na cloud computing platí do roku 2028. Jedná se o novou cloudovou architekturu, která má ministerstvu obrany poskytnout cloudové služby „ve všech bezpečnostních doménách a úrovních klasifikace“.
Pentagon bude usilovat o technologii, která nabídne lepší podporu datově náročným projektům, jako je posílení vojenského rozhodování pomocí umělé inteligence.
Někteří odborníci na umělou inteligenci se však obávají, že by více vojenské umělé inteligence (AI) mohlo mít neetické nebo smrtelné následky a někteří technologičtí pracovníci, včetně společnosti Google, proti dohodám Pentagonu dokonce protestovali.
Projekty závislé na počítači, jako je ten, který usiluje o propojení různých vojenských služeb a hardwaru, jsou ústředním bodem strategie Pentagonu zaměřené na odolávání Číně. „Potenciál cloud computingu spočívá v možnosti aplikovat na naše data sofistikované analytické techniky, jako je AI, takže můžete jednat s většími znalostmi než protivníci,“ říkají američtí vojenští představitelé.
JEDI nebyl jediným kontraktem Pentagonu pro cloud computing, ale rychlost, s jakou má být jeho nástupce uveden do provozu, může mít významný vliv na cloudové a AI sny Pentagonu.
Jak ohrozit cloud
Ovšem cloudové technologie nejsou bez rizik. Ostatně začátkem června potvrdil Microsoft kybernetický útok na své cloudové služby. Nedávná narušení služeb Teams, Outlook, OneDrive a Azure útoky DDoS [distributed denial-of-service — útok na internetové služby nebo stránky formou zahlcení obrovským množstvím požadavků s cílem cílovou službu omezit, znefunkčnit či znepřístupnit ostatním uživatelům — pozn. red.] připisuje skupině hackerů s názvem Storm—1359.
Podle zprávy Bleeping Computer je také známý jako Anonymous Sudan. Skupina založená v lednu 2023 podniká kybernetické útoky proti jakékoli zemi, která se staví proti Súdánu. Existují však také náznaky, že tito hackeři jsou napojeni na Rusko. Mezi prominentní cíle, na které hackeři v minulosti zaútočili, patří Scandinavian Airlines, Tinder, Lyft a několik nemocnic ve Spojených státech. Anonymous Sudan obvykle požaduje za ukončení útoků finanční částku, která se v případě Microsoftu údajně pohybovala kolem milionu amerických dolarů.
Útoky tedy pravděpodobně využívaly několik virtuálních privátních serverů (VPS) ve spojení s pronajatou cloudovou infrastrukturou, otevřenými proxy a nástroji DDoS. Aby Microsoft lépe chránil zákazníky svých služeb před účinky útoků, posílil svá ochranná opatření 7. síťové vrstvy [aplikační vrstva, poslední, nejvyšší ze sedmi vrstev síťového schématu (architektury) referenčního modelu ISO/OSI; definuje způsob, jakým komunikují se sítí aplikace (např. databázové systémy, elektronická pošta), a umožňuje tak jejich spolupráci — pozn. red.] a optimalizoval svůj Azure Web Application Firewall (WAF).
Útočníci spoléhají především na přetížení cílených systémových zdrojů a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se dostali k datům zákazníků.
Čína hlásí cloudovou platformu s revolučním impulsem s kvantovými čipy a umělou inteligencí © fazon1/iStock
Jak dál
Technologie cloud computing se mění rychleji, než se před několika lety předpokládalo. Cloud narušil tradiční prostředí IT a jeho dynamika nevykazuje známky poklesu.
Ačkoli se termín cloud computing začal používat až na počátku 21. století, má tento koncept dlouhou historii. První využití se objevila už v 60. letech 20. století, kdy byl spuštěn ARPANET, raná verze internetu. [Advanced research projects agency network byla počítačová síť provozovaná v letech 1969—1990. Původně americký vojenský projekt zaváděl nové technologie: decentralizaci (síť neměla žádné ústředny, které by bylo možné zničit, a tím síť vyřadit z provozu), rozdělení dat na pakety (menší bloky umožňující spolehlivější komunikaci) a základy protokolů TCP/IP (standardů, které počítače používají při komunikaci v síti) — pozn. red.] Ten umožnil uživatelům přístup k informacím a aplikacím ze vzdálených počítačů a položil tak základy pro pozdější vývoj v oblasti cloud computingu. V 80. letech 20. století umožnil pokrok v telekomunikacích propojit vnitřní sítě firem s externími poskytovateli služeb.
Od té doby odvětví cloud computingu doslova explodovalo a nespočet společností nyní nabízí širokou škálu cloudových služeb. Experti očekávají, že se normou stane multi-cloud. Firmy tedy budou čím dál více využívat veřejných a soukromých cloudů.
S tím, jak se podniky více spoléhají na cloudové služby, jsou také zranitelnější vůči přerušením připojení k internetu. V důsledku toho roste také zájem o tzv. edge computing zahrnující zpracování dat v uzlech blíže klientům. Jeho výhoda spočívá především v nižší latenci [kratší dobu odezvy — pozn. red.], zvýšení přenosových rychlostí, zabezpečení, spolehlivosti a odolnosti. V mnoha případech může být dokonce nákladově efektivnější než tradiční cloudová řešení [např. díky lepší škálovatelnosti a zaměření na konkrétní způsob využití — pozn. red.].
Kapacity datových úložišť stále rostou nebývalým tempem, takže ukládání dat v cloudu je pro podniky jednodušší a levnější než dříve.
S rozvojem v oblasti umělé inteligence se firmy a jednotlivci obracejí k ukládání a správě svých dat v cloudu více než před jejím nástupem. Jedním z hlavních důvodů je, že analýza dat založená na umělé inteligenci může pomoci identifikovat vzorce a trendy, které by jinak byly nezjistitelné. Cloudové systémy umělé inteligence se navíc mohou neustále učit a vyvíjet, čímž se stávají efektivnějšími při zpracování dat. V důsledku toho se očekává, že poptávka po cloudových službách umělé inteligence v příštích letech dále významně poroste.
Společnost Amazon, provozovatel největší světové platformy cloud computingu pro poskytování online služeb AWS (Amazon Web Services) zvažuje použití nových čipů umělé inteligence od AMD (Advanced Micro Devices), ale podle vyjádření výkonného ředitele pro Reuters ještě neučinila konečné rozhodnutí. Informace zazněly během akce AMD, kde čipová společnost nastínila svou strategii pro trh s umělou inteligencí, jemuž aktuálně dominuje konkurenční Nvidia Corp.
Podle zveřejněných technických specifikací by čip s umělou inteligencí od AMD, který bude k dispozici později v tomto roce, měl v některých ohledech porážet i současný konkurenční produkt Nvidia.
Dalším novým trendem v cloud computingu, který má potenciál změnit podnikatelskou filozofii, je bezserverové počítání (serverless computing). V tomto konceptu, jak naznačuje název, neexistují fyzické servery, které je třeba udržovat. Místo toho se kód aplikace spouští v reakci na události a veškerá infrastruktura potřebná ke spuštění je spravována poskytovatelem cloudu. Může to zjednodušit nasazení a snížit celkové náklady na provoz aplikace, protože platíte pouze za prostředky, které spotřebujete v rámci běhu kódu. Jde tedy o slibný škálovatelný a nákladově efektivní způsob provozování cloudových aplikací.
Poskytovatelé cloudu otevírají nové cesty k prevenci kybernetických útoků
S tím, jak se více firem a uživatelů obrací na cloudová řešení pro ukládání a zpracování dat, ovšem narůstají obavy o soukromí a zabezpečení dat. Jedním z klíčových úkolů je proto zdokonalovat způsoby ochrany dat před neoprávněným přístupem a zneužitím. Další výzvou je zmírnění dopadu narušení cloudových služeb, jako jsou výpadky nebo přírodní katastrofy.
Možná že řešení přinese service mesh [síť služeb — vyhrazená vrstva infrastruktury, která řídí komunikaci mezi službami v síti; umožňuje jednotlivým částem aplikace i celým aplikacím vzájemně komunikovat a tím i vyvažovat zátěž, šifrovat komunikaci i zlepšit obnovu v případě selhání — pozn. red.]. Tato technologie slibuje vyšší efektivitu. V síti služeb je každá jednotlivá služba izolována od ostatních, což usnadňuje správu a monitorování i identifikaci a opravu problémů či škálování služeb podle potřeby.
Jednou z posledních novinek v oblasti cloud computingu je také využití zmíněné umělé inteligence. Ta poskytuje firmám využívajícím cloud řadu výhod, včetně schopnosti automaticky identifikovat vzorce a trendy a předpovídat budoucí potřeby. To může podnikům pomoci optimalizovat jejich provoz a lépe rozhodovat o alokaci zdrojů. Umělá inteligence navíc může pomoci zlepšit zabezpečení tím, že identifikuje potenciální hrozby a podnikne kroky k jejich zmírnění. Využití AI v cloud computingu je stále v rané fázi, ale obsahuje obrovský potenciál transformace firem.