Společnosti Engie a Sungrow akreditovaly a spustily první část projektu bateriového úložiště s aktuální kapacitou 400 MWh. Projektu, který by po plném spuštění měl být podle firmy „největší baterií na kontinentu“ a plné kapacity by měl dosáhnout do konce roku 2025.
Ukázka bateriového úložiště © zhudifeng / iStock
Energetická společnost Engie spolu s dodavatelem systémů pro ukládání energie v bateriích (BESS) společností Sungrow na konci září oznámila úspěšné uvedení do provozu první fáze systému BESS o výkonu 200 MW / 800 MWh v lokalitě Vilvoorde v Belgii. Sungrow označila projekt za největší svého druhu v kontinentální Evropě a oznámila, že první fáze lokality s výkonem 100 MW / 400 MWh byla připojena k síti. Druhá by se měla dočkat připojení před rokem 2026.
V závodě je aktuálně nasazeno 320 kapalinou chlazených bateriových jednotek PowerTitan od společnosti Sungrow, jejichž cílem je nabídnout konfiguraci s vyšší hustotou, než bylo u podobných projektů dosud obvyklé.
James Li ze společnosti Sungrow v roce 2023 časopisu PV řekl, že kapalinové chlazení u systému přeměny energie PCS i bateriového úložiště pro řadu PowerTitan 2.0 nabízí 7% zvýšení hustoty, což přináší lepší tepelný výkon a výrazné snížení hluku. Li uvedl, že pracuje s hlučností 75 dB, oproti předchozím 79 dB.
Engie je francouzská, částečně státem vlastněná nadnárodní firma, která podniká v řadě energetických projektů od plynu a ropy přes distribuci po obnovitelné zdroje. Projekt ve Vilvoorde je její spoluprací s čínskou Sungrow podnikající ve fotovoltaice, akumulátorech a měničích.
Původně byl projekt zamýšlen jako plynová elektrárna, ke změně na bateriové úložiště došlo z důvodu problémů s povoleními. Engie však má i další bateriové projekty. Např. v Belgii pracuje také na projektu o výkonu 100 MW s kapacitou 400 MWh poblíž vesnice Kallo.
Ačkoliv se Sungrow chlubila, že jde o největší projekt v kontinentální Evropě, stane se jím, možná, až po plném spuštění. Bulharský projekt připojený v květnu tohoto roku má výkon 124 MW s kapacitou 496 MWh.
Belgie plánuje letos odstavit některé jaderné elektrárny. V plánu bylo celkové odstavení, ovšem vláda od záměru postupně ustoupila, a dokonce plánuje výstavbu nových jaderných bloků. V případě některých elektráren však k odstavení musí dojít z důvodu věku reaktorů — stalo se tak například nedávno s prvním blokem elektrárny Tihange, který byl už 4. blokem, který Belgičané odstavili.
Belgie tedy řeší, jak doplnit chybějící kapacity po odstavení dosluhujících jaderných reaktorů, a součástí řešení jsou pro vládu právě i bateriové projekty. Díky aukcím pro kapacitní mechanismy má nasmlouvaný vznik přes 1 GW výkonu v bateriových úložištích do roku 2029.
Česko boom čeká
V našich zeměpisných šířkách se zatím tak velikých projektů nedočkáme, i tak se ovšem v současné době rozbíhá značný počet projektů výstavby úložišť elektřiny.
Dne 1. října vstoupila v platnost část energetického zákona Lex OZE III, která umožní připojovat bateriová úložiště jako samostatné zdroje. Podle některých odborníků jde o průlomovou legislativu otevírající cestu širšímu využití bateriových úložišť pro stabilizaci sítě a vyrovnávání výkyvů mezi výrobou a spotřebou elektřiny.
Trh v Česku je nyní na začátku, obří byznys zavětřili investoři, kteří oznamují velké projekty.
K prvnímu letošnímu půlroku přesahovala celková kapacita akumulace v ČR 2 150 MWh. Z drtivé většiny ji však tvoří český unikát — domácí instalace v kombinaci se střešní fotovoltaikou. Následující měsíce již začnou přibývat také velké bateriové projekty, které budou tvořit nezbytnou součást tuzemské distribuční sítě. Jednotliví provozovatelé distribučních soustav a ČEPS již před létem evidovali žádosti o připojení samostatně stojících úložišť v řádech tisíců MWh.
Odborníci však varují, že by se mohlo jednat v některých ohledech o obdobu nechvalně proslulého solárního boomu. Asociace SAF a AKU-BAT CZ dlouhodobě upozorňují, že dlouhé odklady legislativy povedou v příštím roce ke skokovému nárůstu baterií v soustavě — a to možná na hodnoty vyšší, než je objektivně zapotřebí. Nejvyšší výnosy nyní nabízí zapojení do služeb výkonové rovnováhy (SVR), které slouží k zajištění stability přenosové soustavy, kterou provozuje společnost ČEPS. Čím více však takových technologií na tento trh vstoupí, tím budou výdělky na jednotku klesat a tím se bude i prodlužovat doba návratnosti. Baterie mohou pomáhat s vyrovnáváním sítě na základě vyhrané aukce, kterou vypisuje ČEPS. Čím méně zdrojů se v ní utká, tím je pravděpodobnější šance na úspěch a vyšší cenu.
Prostor pro zapojení do služeb u ČEPS však není neomezený. „Velikost trhu je dána zdrojovou základnou Česka, skladbou odběru a historickým chováním systémové odchylky ČR. Jde o 960 MW kladných služeb, kdy je elektřina do sítě dodávána v případě nedostatku, a cca 330—350 MW záporných služeb, kdy se v době přebytku elektřina spotřebovává,“ vysvětluje mluvčí ČEPS Lukáš Hrabal.
S vyšším počtem bateriových úložišť, která budou chtít s ČEPS spolupracovat, poroste i konkurence na tomto trhu. Každý další připojený megawatt do služeb mění cenu podpůrných služeb.
Neznamená to však, že se baterie neuplatní vůbec. Na trhu s tzv. obchodní flexibilitou mohou zdroje vydělávat například na vyrovnávání odchylek obchodníků nebo nabíjením baterie v době velké výroby z obnovitelných zdrojů, kdy je cena proudu nízká, a prodejem této elektřiny v době, kdy je jí málo a cena roste.
Na rozdíl od boomu solárního z počátku druhé dekády 21. století ovšem v daném případě nehrozí takové nebezpečí pro státní rozpočet. Ceny nejsou pevně garantovány, a riziko tedy v daleko větší míře nesou samotní investoři.