Společnost Sev.en finančníka Pavla Tykače upozornila státního správce sítí ČEPS, že propočítává efektivitu dalšího provozu svých uhelných zdrojů a velmi vážně zvažuje jejich uzavření v roce 2027. Předběžnou informaci dostal i Energetický regulační úřad.
Skupina Sev.en už dříve avizovala možnost brzkého ukončení produkce v uhelných elektrárnách. Důvodem je ztráta konkurenceschopnosti výroby elektřiny a tepla z uhlí v příštích letech, na kterou tlačí růst cen emisních povolenek. Podle Hospodářských novin (HN) už ale skupina o uzavření elektráren rozhodla a minulý týden se měli o chystaném záměru oficiálně dozvědět i zaměstnanci. Rozhodnutí se zatím týká elektráren ve Chvaleticích a v Počeradech a elektrárny a teplárny v Kladně.
Těžba uhlí v posledním aktivním lomu Vršany by však podle HN měla ještě pokračovat. Provoz by měl být zatím zachován také v modernější teplárně ve Zlíně. Podle serveru iRozhlas. cz zatím skupina neformálně upozornila státního správce soustavy ČEPS, že propočítává efektivitu dalšího provozu a zvažuje v příštím roce jejich uzavření.
Skupina Sev.en zvažovala ukončit výrobu elektřiny ve Chvaleticích a Počeradech kvůli ztrátovosti už loni, s platností od jara letošního roku. Nakonec si to ale rozmyslela. Předtím také podle neoficiálních informací neúspěšně nabízela nyní končící vládě majetkové převzetí obou zdrojů. Současná vláda v demisi v minulosti uvedla, že uhelná energetika v Česku skončí do roku 2033.
Dřívější uzavírání uhelných zdrojů ovšem připustili i další výrobci. S novou vládou se ale očekává k uhlí spíše vstřícnější postoj. Předpokládaný kabinet hnutí ANO, SPD a Motoristů si dal například přímo do návrhu svého programového prohlášení, do kapitoly Hospodářství, průmysl a energetika, větu, že „zákonnými podpůrnými mechanismy udrží některé uhelné elektrárny“ v chodu, dokud nebude k dispozici dostatek dalších stabilních zdrojů energie.
To však bude stát na dotacích miliardy, které se v napjatém rozpočtu budou pochopitelně poměrně těžko hledat (pokud se tedy vláda nerozhodne pro radikální navýšení schodku rozpočtu). Vyžádá si to velmi obtížné jednání s Bruselem o povolení státní pomoci s velice nejistým výsledkem.
Skupina ČEZ ve svých aktuálních plánech uvádí rok 2030, v případě rychlé ztráty konkurenceschopnosti uhelných elektráren ovšem připustila i možnost dřívějšího termínu. „Naše elektrárny jsou zmodernizované, povětšinou i s dodávkou tepla pro blízké okolí, a jejich ekonomika je zatím příznivá i po roce 2027. Každý rok vyhodnocujeme ekonomiku uhelných zdrojů a podle toho se budeme rozhodovat,“ řekl k současnému provozu uhelných elektráren skupiny ČEZ mluvčí společnosti Ladislav Kříž.
Společnost Sev.en Česká energie z Tykačovy skupiny Sev.en, pod kterou uhelné elektrárny a těžba uhlí patří, skončila loni v čisté ztrátě 2,1 mld. Kč. O rok dříve byla její ztráta skoro 3× vyšší. Tržby skupiny v meziročním srovnání klesly o 26 % na 1,06 mld. eur (asi 26,8 mld. Kč).
Chvaletice a Počerady patří k největším tuzemským uhelným elektrárnám. Například v krizovém roce 2022 vyrobily obě elektrárny přes 16 % procent tehdejší české spotřeby elektřiny. V některých hodinách v zimě pak uhelné elektrárny dodávají do tuzemské soustavy až polovinu veškerého potřebného výkonu.
Povolenkami z trhu vytlačené uhlí měl nahradit na přechodnou dobu plyn, jenže ten má zpoždění. V Česku je nyní povolena zatím jen jedna paroplynová elektrárna v Mělníku, zatímco společnost ČEZ plánovala postavit do roku 2030 hned tři. Nyní to vypadá, že by snad mohly být dokončeny v letech 2032—2033, pokud se podaří dodržet současné plány.
Hodnocení ČEPS
V případě ukončení provozu výroben společnosti Sev.en by se vůbec poprvé v Česku postupovalo podle § 34 a případně § 12 nedávné novely energetického zákona. Zmíněné paragrafy určují, že výrobce energie s kapacitou nad 100 MW musí nahlásit ČEPS záměr ukončit provoz zdroje nejméně 11 měsíců předem. Správce sítí pak podle zákona do dvou měsíců vyhodnotí, jestli by to mohlo ohrozit bezpečnost dodávek elektřiny nebo tepla v zemi.
Pokud dojde k závěru, že ano, musí ČEPS informovat Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten udělá propočet a ověření ztrátovosti a rozhodne buď o kompenzaci pro stávajícího provozovatele dotyčné elektrárny či teplárny, nebo uloží v případě potřeby povinnost jejího provozu za určenou cenu někomu jinému. Původní provozovatel musí v takovém případě odevzdat svou licenci.
V minulosti ovšem ČEPS na základě předběžných scénářů avizoval, že by tuzemská soustava měla případné vypnutí těchto elektráren ustát. Jestli nová analýza tento závěr potvrdí, nevíme.
ČEPS do uzávěrky vydání pouze potvrdil, že se na postup podle zmíněných paragrafů zákona už připravuje, i když zatím nejde o „oficiální propočty hodnocení dopadů případného ukončení provozu výrobny elektřiny z pohledu bezpečnosti a spolehlivosti provozu přenosové sítě“, jak uvedli jeho zástupci pro Český rozhlas.
V zatím poslední loňské analýze zdrojové přiměřenosti ČEPS modeloval dva scénáře vývoje a došel k závěru, že bilance spotřeby a potřebných dodávek elektřiny bude v Česku už po letošním roce napjatá. A že se neobejdeme bez dovozu elektřiny ze zahraničí.
„Z výsledků obou scénářů vyplývá změna čisté exportní pozice ČR na importní už po roce 2025. Část importu je dána ekonomickou výhodností, část představuje bilanční dovoz,“ napsal ČEPS ve své analýze. [Bilanční dovoz znamená, že výkon domácích zdrojů nepokryje spotřebu v daném roce a dovoz ze zahraničí je tak nutný bez ohledu na cenu — pozn. red.]
Okolní země přitom nadbytkem vlastní produkce příliš nedisponují. Německo plánovalo do roku 2030 postavit 20 GW výkonu v plynových elektrárnách, které by vzhledem k povaze trhu mohly být pochopitelně využity i pro pokrytí poptávky v České republice. Aktuálně ovšem jedná Berlín s EU o povolení pouhých 8 GW. V dalších sousedních zemích jinak velké přebytky nenajdem